vv auto
Reklama

Foto, video: Herec Jan Vlasák na Disputacích zavzpomínal i na čáslavský ochotnický spolek

29. listopad 2013, 06:39
(aktualizováno: 29. listopad 2013, 07:55)

Čáslav - Pod záštitou Městského muzea a knihovny Čáslav a s podporou města Čáslavi, proběhlo 28. listopadu 2013 v Galerii v Jeníkovské ulici v Čáslavi setkání s oblíbeným hercem Janem Vlasákem.

Tento charismatický herec se narodil v 3. února 1943 v Čáslavi, kde vystudoval místní reálné gymnázium. Dětství strávil v Dolních Bučicích, kam dodnes jezdí za kamarády a především za sestrou. Údajně již v pěti letech bylo jeho snem stát se hercem, a proto po večerech utíkal z domova na zkoušky ochotnického divadelního souboru ve Vrdech. I přes zásadní nesouhlas svého otce, který chtěl, aby se jeho syn stal inženýrem, si o pár let později u těchto ochotníků zahrál několik drobných rolí. Jan Vlasák je ženatý, má tři děti a pět vnoučat. Herectví mu učarovalo už v útlém dětství, když ve svých pěti letech shlédl vystoupení místních ochotníků. Vystudoval brněnskou JAMU a poté se stal členem divadla v Uherském Hradišti. Později působil také v divadle v Ostravě, dále v divadle E. F. Buriana, Státním divadle v Brně, Realistickém divadle, Rokoku a v Národním divadle. Nyní je členem souboru Městských divadel pražských, hostuje i v divadle Pod Palmovkou, ve Švandově divadle a v Divadle v Řeznické. Ve své bohaté kariéře ztvárnil velké množství rolí, například ve hrách Hamlet, Othello, Cyrano nebo Rváč.

Jan Vlasák pracuje také v rozhlase a dabingu. Jeho hlasem k nám promlouvá například Arthur Weasley v české verzi fantasy série Harry Potter. Mnoho let působil jako pedagog na soukromé škole herectví. Diváci jej znají z televize, natočil inscenace a seriály jako například PF 77, Hodina tance a lásky, Panenka s porcelánovou hlavičkou, Zlaté časy, Cesty domů, Cukrárna, Cirkus Bukowski a další. V minulosti jsme ho mohli vídat také v Ordinaci v růžové zahradě, v roli Leopolda Řeháčka.

Ve filmu se výrazněji prosadil až v posledních letech. Většinou ztělesňuje hlavně vedlejší záporné role. Jako „lampasák“ se mihnul například v Černých baronech, dále si zahrál ve snímcích Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Václav nebo ve Vratných lahvích. Stále častěji ho využívají i zahraniční produkce. Asi nejvíce na sebe upozornil hlavní zápornou úlohou šíleného dánského obchodníka v americkém hororu Hostel nebo ve filmu Duna. Zahrál si i v německém hororu Bazén nebo koprodukčním historickém projektu Bathory.
Divadelní svět ho okouzlil už v pěti letech, kdy čirou náhodou viděl jednu ochotnickou zkoušku. Co se mu na divadle tehdy nejvíc líbilo? „Upoutalo mě všechno – kostýmy, herci, masky, světla,“ vzpomíná Jan Vlasák na ochotnický spolek, který tehdy působil na Čáslavsku.

„Tehdy byly ochotnické spolky v módě,“ dodává s tím, že jeho velkým snem byla role Cyrana z Bergeracu. Když pak tuto roli po letech dostal, pocítil prý zvláštní závrať z odpovědnosti. „Nervozita se projevila při generálních zkouškách, které se konaly asi týden před premiérou, trémou jsem ztratil hlas,“ popisuje.

Osobní statečnost projevil, když se 17. listopadu 1989 zúčastnil demonstrace v Praze a během následných dnů jezdil na venkov, kde promlouval k odborářům a dělníkům. Toto období svého života na besedě v Čáslavi skromně komentoval: „Musel jsem něco udělat, aby to konečně padlo." Do aktivní politiky ovšem nikdy nevstoupil a pokračoval dál ve své herecké kariéře.

A proč v roce 1968 s rodinou neemigroval, i když o odchodu z Československa vážně přemýšlel? „Měli jsme s manželkou děti a uvažovali jsme, že bychom odešli,“ říká Jan Vlasák. K tomu však nikdy nedošlo. „Mám rád českou krajinu a prostředí." A tímto rozhodnutím udělal radost svým početným fanouškům, protože oni mají zase rádi „svého“ Honzu Vlasáka.

Text, foto a video Vladimír Havlíček
Galerie
Předchozí Následující
Komentáře
disputace - vložil anonym - 29. listopad 2013, 21:03

Jan Vlasák je fakt dobrý herec a přitom takový skromný,říkal tam prý-jen dělám to své řemeslo.

AVE_CZ
Reklama
Foto, video: Herec Jan Vlasák na Disputacích zavzpomínal i na čáslavský ochotnický spolek

Foto, video: Herec Jan Vlasák na Disputacích zavzpomínal i na čáslavský ochotnický spolek

29. listopad 2013
(aktualizováno: 29. listopad 2013, 07:55)

Čáslav - Pod záštitou Městského muzea a knihovny Čáslav a s podporou města Čáslavi, proběhlo 28. listopadu 2013 v Galerii v Jeníkovské ulici v Čáslavi setkání s oblíbeným hercem Janem Vlasákem.

Tento charismatický herec se narodil v 3. února 1943 v Čáslavi, kde vystudoval místní reálné gymnázium. Dětství strávil v Dolních Bučicích, kam dodnes jezdí za kamarády a především za sestrou. Údajně již v pěti letech bylo jeho snem stát se hercem, a proto po večerech utíkal z domova na zkoušky ochotnického divadelního souboru ve Vrdech. I přes zásadní nesouhlas svého otce, který chtěl, aby se jeho syn stal inženýrem, si o pár let později u těchto ochotníků zahrál několik drobných rolí. Jan Vlasák je ženatý, má tři děti a pět vnoučat. Herectví mu učarovalo už v útlém dětství, když ve svých pěti letech shlédl vystoupení místních ochotníků. Vystudoval brněnskou JAMU a poté se stal členem divadla v Uherském Hradišti. Později působil také v divadle v Ostravě, dále v divadle E. F. Buriana, Státním divadle v Brně, Realistickém divadle, Rokoku a v Národním divadle. Nyní je členem souboru Městských divadel pražských, hostuje i v divadle Pod Palmovkou, ve Švandově divadle a v Divadle v Řeznické. Ve své bohaté kariéře ztvárnil velké množství rolí, například ve hrách Hamlet, Othello, Cyrano nebo Rváč.

Jan Vlasák pracuje také v rozhlase a dabingu. Jeho hlasem k nám promlouvá například Arthur Weasley v české verzi fantasy série Harry Potter. Mnoho let působil jako pedagog na soukromé škole herectví. Diváci jej znají z televize, natočil inscenace a seriály jako například PF 77, Hodina tance a lásky, Panenka s porcelánovou hlavičkou, Zlaté časy, Cesty domů, Cukrárna, Cirkus Bukowski a další. V minulosti jsme ho mohli vídat také v Ordinaci v růžové zahradě, v roli Leopolda Řeháčka.

Ve filmu se výrazněji prosadil až v posledních letech. Většinou ztělesňuje hlavně vedlejší záporné role. Jako „lampasák“ se mihnul například v Černých baronech, dále si zahrál ve snímcích Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Václav nebo ve Vratných lahvích. Stále častěji ho využívají i zahraniční produkce. Asi nejvíce na sebe upozornil hlavní zápornou úlohou šíleného dánského obchodníka v americkém hororu Hostel nebo ve filmu Duna. Zahrál si i v německém hororu Bazén nebo koprodukčním historickém projektu Bathory.
Divadelní svět ho okouzlil už v pěti letech, kdy čirou náhodou viděl jednu ochotnickou zkoušku. Co se mu na divadle tehdy nejvíc líbilo? „Upoutalo mě všechno – kostýmy, herci, masky, světla,“ vzpomíná Jan Vlasák na ochotnický spolek, který tehdy působil na Čáslavsku.

„Tehdy byly ochotnické spolky v módě,“ dodává s tím, že jeho velkým snem byla role Cyrana z Bergeracu. Když pak tuto roli po letech dostal, pocítil prý zvláštní závrať z odpovědnosti. „Nervozita se projevila při generálních zkouškách, které se konaly asi týden před premiérou, trémou jsem ztratil hlas,“ popisuje.

Osobní statečnost projevil, když se 17. listopadu 1989 zúčastnil demonstrace v Praze a během následných dnů jezdil na venkov, kde promlouval k odborářům a dělníkům. Toto období svého života na besedě v Čáslavi skromně komentoval: „Musel jsem něco udělat, aby to konečně padlo." Do aktivní politiky ovšem nikdy nevstoupil a pokračoval dál ve své herecké kariéře.

A proč v roce 1968 s rodinou neemigroval, i když o odchodu z Československa vážně přemýšlel? „Měli jsme s manželkou děti a uvažovali jsme, že bychom odešli,“ říká Jan Vlasák. K tomu však nikdy nedošlo. „Mám rád českou krajinu a prostředí." A tímto rozhodnutím udělal radost svým početným fanouškům, protože oni mají zase rádi „svého“ Honzu Vlasáka.

Zlata banka
Reklama
Text, foto a video Vladimír Havlíček
Prohlédnout galerii