Pivovar Kutná Hora
Reklama

Foto: Mikuláš s čertem dohlíželi na rozsvícení vánočního stromu v Čáslavi

1. prosinec 2019, 21:38

Čáslav - Slavnostní rozsvícení vánočního stromu proběhlo v neděli 1. prosince na čáslavském Žižkově náměstí. Slova se ujal čáslavský starosta Vlastislav Málek, poté pokračoval program, včetně rozsvícení vánočního stromu.

V průběhu pozdního odpoledne vystoupili žáci tanečního oboru ZUŠ Jana Ladislava Dusíka Čáslav, skupina T’N’T’, tedy Tereza Bečičková a Tomáš Ludvíček, vánoční žesťový soubor Rolnička a folklorní soubor Vrchlice. Nechyběl ani stánkový prodej tradičního vánočního zboží a občerstvení. Především pro děti byl velkou atrakcí živý betlém, umístěný pod vánočním stromem.

Asi největší zájem byl o Mikuláše, který rozdával dětem sladkosti. Ty ale nebyly zadarmo. Děti musely zarecitovat básničku nebo zazpívat písničku. Velkou obavu, strach a někdy také slzičky způsobila pekelná bytost - tedy čert. Ten chodil s obrovským pytlem a hledal zlobivé děti, které by pak v pytli odnesl přímo do pekla. Naštěstí na čáslavském náměstí žádné zlobivé děti nenašel!

Připomeňme si historii vánočních stromů, dříve nazývaných Stromů republiky, protože tuto poměrně mladou tradici založil čáslavský rodák, autor Lišky Bystroušky, Rudolf Těsnohlídek. Český překladatel, prozaik, básník a žurnalista Rudolf Těsnohlídek se narodil 7. června 1882 v Čáslavi, kde měl jeho otec malé hospodářství. Zároveň však vykonával i funkci místního rasa, čili pohodného - chytal a utrácel toulavé psy, což u jeho syna vedlo kvůli mnoha posměškům ke značné plachosti a pocitům marnosti. Rodný dům se nacházel mezi dnešní Těsnohlídkovou ulicí a Podměstským rybníkem, dnes je tam park.

Poprvé byl strom na jeho popud rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském Náměstí svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Těsnohlídka k tomu pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem na procházce v lese našli opuštěné malé děvčátko, které bylo téměř zmrzlé a které odnesli na četnickou stanici.

Již po čtyřech dnech byla vypátrána matka nalezence, svobodná služka z Netína. Holčička jménem Liduška se jí narodila již před sedmnácti měsíci. Otcem byl ruský zajatec. Svobodná matka musela odejít za obživou z domu do služby, ale s malým dítětem práci obtížně hledala. Proto se rozhodla k tomuto zoufalému činu. U soudu tvrdila, že dítě v lese odložila až v okamžiku, kdy slyšela přicházet nějaké lidi a poté záchranu dítěte sledovala z úkrytu.

Ani po odpykání trestu neprojevila o dítě zájem. Holčičky se ujala rodina Polákových z Brna. Matku Lidušky, která dítě opustila, čekal těžký žalář. Příběh naštěstí dopadl dobře, Liduška se později provdala za středoškolského profesora a odstěhovala se do Prahy, kde zemřela v roce 1997. Místo v lese, kde byla nalezena, navštívila až po padesáti letech.

Těsnohlídek se od této příhody začal podle severského vzoru zasazovat o vztyčování vánočního stromu, u kterého by se vybíralo pro opuštěné děti. Z podnětu Rudolfa Těsnohlídka a na základě nálezu tohoto odloženého dítěte, byla vytvořena tradice vánočních Stromů republiky, k podpoře opuštěných a potřebných dětí jako každoroční charitativní akce.

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
GFJ
Reklama
Foto: Mikuláš s čertem dohlíželi na rozsvícení vánočního stromu v Čáslavi

Foto: Mikuláš s čertem dohlíželi na rozsvícení vánočního stromu v Čáslavi

1. prosinec 2019

Čáslav - Slavnostní rozsvícení vánočního stromu proběhlo v neděli 1. prosince na čáslavském Žižkově náměstí. Slova se ujal čáslavský starosta Vlastislav Málek, poté pokračoval program, včetně rozsvícení vánočního stromu.

V průběhu pozdního odpoledne vystoupili žáci tanečního oboru ZUŠ Jana Ladislava Dusíka Čáslav, skupina T’N’T’, tedy Tereza Bečičková a Tomáš Ludvíček, vánoční žesťový soubor Rolnička a folklorní soubor Vrchlice. Nechyběl ani stánkový prodej tradičního vánočního zboží a občerstvení. Především pro děti byl velkou atrakcí živý betlém, umístěný pod vánočním stromem.

Asi největší zájem byl o Mikuláše, který rozdával dětem sladkosti. Ty ale nebyly zadarmo. Děti musely zarecitovat básničku nebo zazpívat písničku. Velkou obavu, strach a někdy také slzičky způsobila pekelná bytost - tedy čert. Ten chodil s obrovským pytlem a hledal zlobivé děti, které by pak v pytli odnesl přímo do pekla. Naštěstí na čáslavském náměstí žádné zlobivé děti nenašel!

Připomeňme si historii vánočních stromů, dříve nazývaných Stromů republiky, protože tuto poměrně mladou tradici založil čáslavský rodák, autor Lišky Bystroušky, Rudolf Těsnohlídek. Český překladatel, prozaik, básník a žurnalista Rudolf Těsnohlídek se narodil 7. června 1882 v Čáslavi, kde měl jeho otec malé hospodářství. Zároveň však vykonával i funkci místního rasa, čili pohodného - chytal a utrácel toulavé psy, což u jeho syna vedlo kvůli mnoha posměškům ke značné plachosti a pocitům marnosti. Rodný dům se nacházel mezi dnešní Těsnohlídkovou ulicí a Podměstským rybníkem, dnes je tam park.

Poprvé byl strom na jeho popud rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském Náměstí svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Těsnohlídka k tomu pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem na procházce v lese našli opuštěné malé děvčátko, které bylo téměř zmrzlé a které odnesli na četnickou stanici.

Již po čtyřech dnech byla vypátrána matka nalezence, svobodná služka z Netína. Holčička jménem Liduška se jí narodila již před sedmnácti měsíci. Otcem byl ruský zajatec. Svobodná matka musela odejít za obživou z domu do služby, ale s malým dítětem práci obtížně hledala. Proto se rozhodla k tomuto zoufalému činu. U soudu tvrdila, že dítě v lese odložila až v okamžiku, kdy slyšela přicházet nějaké lidi a poté záchranu dítěte sledovala z úkrytu.

Ani po odpykání trestu neprojevila o dítě zájem. Holčičky se ujala rodina Polákových z Brna. Matku Lidušky, která dítě opustila, čekal těžký žalář. Příběh naštěstí dopadl dobře, Liduška se později provdala za středoškolského profesora a odstěhovala se do Prahy, kde zemřela v roce 1997. Místo v lese, kde byla nalezena, navštívila až po padesáti letech.

Těsnohlídek se od této příhody začal podle severského vzoru zasazovat o vztyčování vánočního stromu, u kterého by se vybíralo pro opuštěné děti. Z podnětu Rudolfa Těsnohlídka a na základě nálezu tohoto odloženého dítěte, byla vytvořena tradice vánočních Stromů republiky, k podpoře opuštěných a potřebných dětí jako každoroční charitativní akce.

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii