Villa Romantica
Reklama

V Čáslavi odhalili kameny zmizelých

7. září 2020, 07:39

Čáslav - Slavnostní odhalení Stolpersteine, tedy kamenů zmizelých, se uskutečnilo v rámci Evropských dnů židovské kultury v Čáslavi. Kameny byly instalovány, díky společnému úsilí Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové a města Čáslav, před domem rodiny Eisnerových v ulici 28. října.

Při odhalení kamenů promluvili předseda Židovské obce v Praze František Bányai, čáslavský starosta Vlastislav Málek, ředitel Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové Marek Lauermann a zakladatel a předseda správní rady Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové Martin Liebl. Vlastní odhalení a položení květin bylo svěřeno Martě Šenkapounové, rozené Moravcové. A právem, to ona byla totiž na počátku celé akce.

Stolpersteine, tedy kameny zmizelých, jsou speciální kameny s mosazným povrchem, které se instalují na chodník před dům, kde žila oběť holocaustu. V chodníku jsou umístěny proto, aby o ně lidé zavadili očima a sklonili se k přečtení textu. První kámen byl položen v roce 1992 v Kolíně nad Rýnem autorem projektu Gunterem Demnigem. Od té doby je Demnig instaluje po celém světě. V České republice byl první kámen umístěn v roce 2008 v Praze.

„Původně jsme plánovali položení a odhalení kamenů za přítomnosti autora projektu Stolpersteine pana Guntera Demniga. Ten však vzhledem k nastalé pandemii onemocnění COVID-19 svou účast nemohl přislíbit,” řekl Marek Lauermann z Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové.

Čáslavský pamětník Václav Moravec, přítel rodiny Eisnerovy, vzpomíná na předválečné období: „V té době se do vily, téměř proti nám, nastěhovala rodina MUDr. Eisnera. Přistěhovali se z okupovaného Růžodolu u Liberce, kde byl doktor Eisner mimo jiné i starostou Sokola.“ A pokračuje ve vyprávění: „Eisnerovi měli tři děti. Nejstarší byl Jiří, prostřední Miloš byl se mnou stejně starý, říkali jsme mu Minka. Nejmladší byla Heda. Minka začal chodit na gymnáziu do naší třídy.“ Na velké kamarádství s Minkou Václav Moravec vzpomíná: „Skamarádili jsme se a denně byl Minka u nás, nebo já u Eisnerů. Zvlášť se mně líbilo, když Jirka s Minkou hráli na klavír čtyřručně Slovanské tance Antonína Dvořáka.“

Rodina Eisnerových bydlela v ulici 28. října čp. 490, kde byla zároveň ordinace doktora Eisnera. Ta byla ale po vzniku Protektorátu Čechy a Morava uzavřena vzhledem k původu majitele. V době, kdy začala platit přísná pravidla pro židovské obyvatele, paní Eisnerová onemocněla a na následky nemoci zemřela. Doktora Eisnera poté zatklo gestapo a byl odvezen do Terezína, kde později zemřel. K tomu se váže vzpomínka Václava Moravce: „Po válce mi tatínek vyprávěl, že když byl vězněn v Terezíně, viděl, jak doktora Eisnera vezli na káře mrtvého. Bachař ho umlátil k smrti.“ A dále pokračuje ve vyprávění: „O děti se pak starali prarodiče Eisnerovi. V roce 1942 děti odjely s transportem do Terezína a pak do vyhlazovacího tábora, odkud se již nevrátily.“ Pan Moravec se ještě léta snažil zjistit, kde jeho kamarád Minka ukončil svůj život. Obrátil se i na Židovské muzeum, ale odpověď zněla: „nic se nepodařilo zjistit“. Takový byl konec kamaráda a jeho rodiny.

Pan Václav Moravec se od války snažil, aby se na kamaráda Minku a jeho rodinu nezapomnělo. Díky společnému úsilí Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové a města Čáslav se mu přání vyplnilo. Kvůli problémům s chůzí se však nemohl akce zúčastnit, zastoupily ho však sestra Jindra Vaňková a dcera Marta Šenkapounová. Všem, kdo se podíleli na akci, která řadí Čáslav mezi evropská města, která se dokázala úspěšně vyrovnat se svou historií, vzkázal: „Jsem moc šťastný, že jsem se této události dožil. Všem velice děkuji!“

Video https://www.youtube.com/watch?v=AtrE6GHLYvw

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
V Čáslavi odhalili kameny zmizelých

V Čáslavi odhalili kameny zmizelých

7. září 2020

Čáslav - Slavnostní odhalení Stolpersteine, tedy kamenů zmizelých, se uskutečnilo v rámci Evropských dnů židovské kultury v Čáslavi. Kameny byly instalovány, díky společnému úsilí Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové a města Čáslav, před domem rodiny Eisnerových v ulici 28. října.

Při odhalení kamenů promluvili předseda Židovské obce v Praze František Bányai, čáslavský starosta Vlastislav Málek, ředitel Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové Marek Lauermann a zakladatel a předseda správní rady Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové Martin Liebl. Vlastní odhalení a položení květin bylo svěřeno Martě Šenkapounové, rozené Moravcové. A právem, to ona byla totiž na počátku celé akce.

Stolpersteine, tedy kameny zmizelých, jsou speciální kameny s mosazným povrchem, které se instalují na chodník před dům, kde žila oběť holocaustu. V chodníku jsou umístěny proto, aby o ně lidé zavadili očima a sklonili se k přečtení textu. První kámen byl položen v roce 1992 v Kolíně nad Rýnem autorem projektu Gunterem Demnigem. Od té doby je Demnig instaluje po celém světě. V České republice byl první kámen umístěn v roce 2008 v Praze.

„Původně jsme plánovali položení a odhalení kamenů za přítomnosti autora projektu Stolpersteine pana Guntera Demniga. Ten však vzhledem k nastalé pandemii onemocnění COVID-19 svou účast nemohl přislíbit,” řekl Marek Lauermann z Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové.

Čáslavský pamětník Václav Moravec, přítel rodiny Eisnerovy, vzpomíná na předválečné období: „V té době se do vily, téměř proti nám, nastěhovala rodina MUDr. Eisnera. Přistěhovali se z okupovaného Růžodolu u Liberce, kde byl doktor Eisner mimo jiné i starostou Sokola.“ A pokračuje ve vyprávění: „Eisnerovi měli tři děti. Nejstarší byl Jiří, prostřední Miloš byl se mnou stejně starý, říkali jsme mu Minka. Nejmladší byla Heda. Minka začal chodit na gymnáziu do naší třídy.“ Na velké kamarádství s Minkou Václav Moravec vzpomíná: „Skamarádili jsme se a denně byl Minka u nás, nebo já u Eisnerů. Zvlášť se mně líbilo, když Jirka s Minkou hráli na klavír čtyřručně Slovanské tance Antonína Dvořáka.“

Rodina Eisnerových bydlela v ulici 28. října čp. 490, kde byla zároveň ordinace doktora Eisnera. Ta byla ale po vzniku Protektorátu Čechy a Morava uzavřena vzhledem k původu majitele. V době, kdy začala platit přísná pravidla pro židovské obyvatele, paní Eisnerová onemocněla a na následky nemoci zemřela. Doktora Eisnera poté zatklo gestapo a byl odvezen do Terezína, kde později zemřel. K tomu se váže vzpomínka Václava Moravce: „Po válce mi tatínek vyprávěl, že když byl vězněn v Terezíně, viděl, jak doktora Eisnera vezli na káře mrtvého. Bachař ho umlátil k smrti.“ A dále pokračuje ve vyprávění: „O děti se pak starali prarodiče Eisnerovi. V roce 1942 děti odjely s transportem do Terezína a pak do vyhlazovacího tábora, odkud se již nevrátily.“ Pan Moravec se ještě léta snažil zjistit, kde jeho kamarád Minka ukončil svůj život. Obrátil se i na Židovské muzeum, ale odpověď zněla: „nic se nepodařilo zjistit“. Takový byl konec kamaráda a jeho rodiny.

Pan Václav Moravec se od války snažil, aby se na kamaráda Minku a jeho rodinu nezapomnělo. Díky společnému úsilí Nadačního fondu dr. Dagmar Lieblové a města Čáslav se mu přání vyplnilo. Kvůli problémům s chůzí se však nemohl akce zúčastnit, zastoupily ho však sestra Jindra Vaňková a dcera Marta Šenkapounová. Všem, kdo se podíleli na akci, která řadí Čáslav mezi evropská města, která se dokázala úspěšně vyrovnat se svou historií, vzkázal: „Jsem moc šťastný, že jsem se této události dožil. Všem velice děkuji!“

Video https://www.youtube.com/watch?v=AtrE6GHLYvw

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii