Kutná Hora - Svůj záměr na vlastní areál volejbalisté Sparty Kutná Hora dotáhli k cíli první etapy: U kutnohorské Plovárny vybudovali nové útulné hřiště s třemi antukovými kurty, které ve středu slavnostně otevřeli. Přestěhují se tam z České ulice, kde hřiště sdíleli s nohejbalisty. "Na stavbě hřiště se s pomocí sponzorů podíleli trenéři, rodiče a děti z oddílu," upozornil volejbalový trenér Vít Richter a dodal: "Chtěli jsme mít hřiště co nejdříve hotové, aby naše děti měly kde hrát. Dále bychom se rádi pustili i do budování zázemí."

Kdy se zrodil nápad vybudování vlastního venkovního volejbalového areálu?
Ve volejbalovém oddíle Sparty Kutná Hora se zabýváme výchovou a trénováním dětí. Dětí nám naštěstí přibývá, věkových kategorií také - zatím máme minivolejbal, mladší a starší žactvo, celkem asi sedmdesát dětí. Postupně počítáme s dorostem a juniory - počet dětí tak bude dále postupně růst. Na jaře 2018 už bylo jasné, že se na jedno hřiště v České ulici nevejdeme. V září jsme pak už trénovali i na venkovních kurtech Střední průmyslové školy, tamní povrch umělé trávy pro nás ale není ideální. Pokud také trénujeme na více místech, je pro nás trenéry také složitější vzájemná zastupitelnost.

Uvažovali jste o případném rozšíření hřiště v České ulici?
Rozšíření hřiště v České ulici není možné kvůli okolní zástavbě, navíc umístění sportoviště uprostřed města není zrovna šťastné. Všechny výše uvedené důvody nás vedly k tomu, že jsme hledali lokalitu, kde bychom mohli vybudovat nový venkovní areál a našli jsme pozemek mezi bobovou dráhou a zimním stadionem.

Jaké výhody má poloha nového hřiště?
Z hlediska územního plánu vyhovoval: V celé oblasti Klimešky jsou plánovaná sportoviště. Pro volejbal má pozemek ideální polohu, protože ze tří stran je zastíněný. Navíc je hned vedle lesa, což se také hodí, protože pokud chceme pracovat na fyzické přípravě dětí, není nic lepšího, než se jít proběhnout po lese. Další výhodou je, že děti budou chodit na stejné místo celý rok, protože přes zimu trénujeme v nové hale na Klimešce, přes léto chodíme hrát plážový volejbal na plovárnu a na podzim budeme chodit trénovat do nového areálu se třemi kurty.

Kdy začala samotná stavba volejbalového areálu?
Rada města v srpnu 2018 vyslyšela naši žádost o pronájem pozemku. Z toho jsme měli samozřejmě velkou radost, nicméně příprava všech možných povolení a smluv zabrala další dva měsíce. Do samotné stavby jsme se pustili v listopadu 2018.

Když se řekne stavba, řada lidí si vybaví koleje od těžké techniky a rozježděný terén...
Stavbu samotnou jsme pojali tak, aby minimálně zasahovala do okolní přírody. Prostě přírodní areál, který bude vypadat, jako když je tam odjakživa. Také jsme se soustředili na jednoduchost - čím bude areál jednodušší, tím bude také následná péče o něj snazší. Chceme tam chodit hrát a trénovat a ne se starat o nemovitost. Kurty jsou umístěné tak, že jsme pokáceli pouze tři stromy. Počítáme ale s náhradní výsadbou, třeba už proto, že na těch nových stromech budeme měřit, jak je vlastně celý areál starý. Mezi  ostatní stromy, které zůstaly a dodávají areálu punc původnosti, umístíme nějaké herní prvky pro nejmenší, aby maminy, které si přijdou pinknout, měly možnost své děti zabavit.

Kdo se podílel na stavbě kurtů?
Naši sponzoři a dárci nám poskytli buď peníze nebo materiál, místní stavební firmy nějakou tu techniku, všem patří náš velký dík. Ještě větší poděkování si ale zaslouží rodiče našich dětí, kteří kromě trenérů (ti to ale měli v popisu práce), toho odpracovali opravdu hodně a dále mi udělaly radost naše děti, které také přiložily ruku k dílu. Vize byla taková, že pokud si areál postaví ti mrňaví volejbalisti sami, budou se tam rádi vracet, budou si areálu víc vážit, budou mít k němu úplně jiný vztah, než pokud by jim ho někdo vybudoval na klíč. Na toto téma jsme měli čerstvou zkušenost z jara 2018: Potřebovali jsme vymalovat naši klubovnu na Spartě, protože naposledy se tam bílilo asi „těsně po válce“. Udělali jsme tedy s našimi staršími žákyněmi brigádu, holky se snažily, sice měly bílou barvu skoro všude, ale dneska tam přijdou a slyšíte, jak říkají: "Tahle stěna je pěkná, tu jsme bílily my." Za odměnu dostaly čerstvé jahody za Starého Kolína (se šlehačkou samozřejmě, abychom ty vitamíny trochu naředili :-), takže akce se vydařila a splnila i další účel - stmelování kolektivu, aby se tvořila ta správná parta.

Samotné hřiště už můžete nyní využívat, jaké máte další plány?
Počítáme s vybudováním zázemí – klubovna, šatny a WC. Stavebním materiálem bude dřevo, aby výsledná stavba korespondovala s okolím. Rybníček bychom chtěli vyčistit, sice jsme ho už čistili dvakrát, ale mám pocit, že to bude pravidelná činnost. Jednak aby prostředí bylo hezké a za druhé vodu z rybníčka využíváme na kropení, abychom nemuseli plýtvat pitnou vodou.

Máte představu o využívání nového volejbalového areálu?
Zatím hlavně trénink naší mládeže. Po dokončení zázemí ale chceme nabídnout areál spřáteleným volejbalovým oddílům (Kolín, Čáslav, Církvice, Pečky), aby si tam mohly během prázdnin udělat například soustředění. Čím více bude areál využíván, tím lépe, protože za prvé jsme ho kvůli tomu stavěli a pak, čím častěji se antuka zametá, tím méně zarůstá mechem nebo čímkoliv.  

Kromě dětí bychom chtěli do areálu přilákat i dospělé, protože volejbalových partiček, které chodí hrát po různých tělocvičnách, je v Kutné Hoře dost. Teď když máme novou halu a také nový venkovní areál, je na čase zorganizovat amatérskou volejbalovou ligu, která už léta funguje nejen ve větších městech, ale hraje se např. i ve Zruči nad Sázavou. Je to soutěž neregistrovaných hráčů, někdy i rozdělená do věkových skupin a hraje se turnajovým způsobem. V našem případě například v září jedna sobota na antuce, listopad a únor v nové hale, duben a červen opět na antuce. Mládež, amatérský a rekreační volejbal bychom tedy měli.

A kdy volejbalové áčko okusí nějakou ligovou soutěž?
To je trochu vysoko. Obávám se, že další dospělé družstvo budou tvořit až naše současné děti - pokud u volejbalu vydrží, o což se samozřejmě snažíme. Dnešní družstvo mužů totiž tvoří asi osm posledních - bez urážky - „starců“, kteří hrají krajský přebor II, ale vypadá to, že už budou hrát tak maximálně dvě sezóny. Ženy jsou sice početnější a mladší, nicméně hrají pouze okresní přebor, protože z velké části jsou jde o nevolejbalistky, které se tomuto sport začaly věnovat až v dospělosti. Je to dáno tím, že poslední volejbalovou mládež měla Kutná Hora bohužel ještě za socialismu, před revolucí. To vnímám jako negativum: naše současné mládežnické kategorie nemají před sebou žádné vzory, žádné A družstvo, do kterého by se chtěli dostat. Další mínus je to, že pokud mezi generací čtyřicátníků a našimi dětmi není po volejbalové stránce skoro nikdo, je těžké najít trenéra, který by měl alespoň nějaké herní zkušenosti – to se totiž hodí vždycky.

Já, ač jsem se v Kutné Hoře narodil, dodnes tady bydlím a doufám, že ještě chvíli bydlet budu, jsem svůj volejbalový život prožil hlavně v Kolíně a v Nymburce, takže vím, že tam funguje správná volejbalová komunita. Ta se už schází sama automaticky – například  v Kolíně to máme v areálu „V Borkách“, kde si v sobotu odpoledne jdou rodiče s dětmi zapinkat, pak si posedí u ohníčku a jdou spokojeně domů. A přesně toho bychom chtěli dosáhnout i tady u nás v Kutné Hoře.