Kutná Hora - V 17. kole florbalové divize pokořil útočník mužského áčka Jan Štípek hranici 700 nasbíraných kanadských bodů.  Šikovný forvard lehce uniká soupeřově obraně a přivádí brankáře do stavu zoufalství nevyzpytatelnou kličkou a perfektní střelbou. Nejenom přehled a šikovné ruce zdobí jeho hru. Za jedenáct sezón v kutnohorském dresu dosud nastřádal 466 vstřelených branek a 242 asistencí. Aktuálně tedy jeho konto čítá 708 bodů. A to všechno za 301 zápasů. Kanonýr s čichem na góly tak v 19. kole proti Kolínu oslavil další historický milník.

V sobotu 11. února jsi pokořil hranici 700 nasbíraných kanadských bodů, jaké jsou Tvé pocity? 700. bod máš teď čerstvě v paměti, popiš čtenářům celou akci.
Pocity mám jen ty nejlepší. Je to přeci jenom pořádná řádka bodů. Gólová akce začala tuším v soupeřově rohu, kde se k míčku dostal Pepíno (Josef Chalupa) běžel za soupeřovu branku a přihrávkou před první tyčí mě našel na velkém brankovišti. Já se pokusil vystřelit z první do levého horního rohu, šlo to sice nakonec doprava a sotva nad nohu, ale i to se počítá.

V zápase s Bohemians B se ti dařilo, nasbíral jsi celkem pět kanadských bodů, jak by si ten zápas, potažmo celý předminulý hrací víkend zhodnotil?
V zápase s Bohemkou jsme byli jako tým velmi kompaktní a všichni plnili, co měli. Neříkám, že to byl lehký zápas, to ne, ale řekl bych, že nám dost sednul a hlavně nám zafungovala spolupráce s Vaškem Rejnou a Pepou Chalupou a když to v zápase lepí, tak to jde samo. S Vinohrady se to moc nepovedlo, celkově nám v lize neděle moc nejdou. Vyhráli jsme v neděli sotva jednou.

Sezóna se blíží ke svému konci. Zhodnoť nám dosavadní průběh?
Přeci jen nějaké zápasy ještě zbývají, ale je pravda, že už jich není moc. Vypadá to na umístění v horní polovině, pokud ještě teď zabereme. Bojím se, že na třetí místo, které zaručuje boje o postup, nedosáhneme. Ale třeba se pletu. Rád bych si zahrál nějakou tu nadstavbu, ale pokud se to nepodaří letos, tak věřím, že v nejbližších letech se to povede určitě. Bude hala a věřím, že s halou florbal v Kutné Hoře ještě více vyroste a zkvalitní, budeme tak moci konkurovat pražským týmům ještě lépe.

Doma máš spoustu trofejí a pohárů, kterého ocenění si nejvíce vážíš?
Vážím si každého ocenění, za každým stojí dost dřiny, kterou jsem tomuto sportu obětoval. Je pravda, že tuto sezónu sotva stíhám tréninky, což mě moc mrzí. Mohl bych se více vrátit do dřívější formy, ale práce mi to bohužel nedovoluje a nedovolí se pořádně vrátit a naplno, jak tomu bývávalo v dřívějších letech. Velmi si vážím tohoto ocenění. Jsem rád, že mě tady stále berou a dali mi v Kutné Hoře šanci si ještě zahrát na nejvyšší úrovni.

700 KB to je opravdu slušná porce, prozraď svůj recept? Co bys doporučil mladým hráčům?
Co bych doporučil? Asi se narodit jako já s možností v mládí chodit dennodenně do tělocvičny. (smích) Ne to je sranda, ale mít možnost být pořád s hokejkou a kdykoliv chcete, to mi ve starších žácích hodně pomohlo. To nejdůležitější je ovšem mít ten sport rád a myslet u něj.

Co tvá příprava na zápasy, jak probíhá? Máš nějaký rituál?
Na rituály jsem nikdy moc nebyl. Jen se snažím hodně soustředit před zápasem, trochu se uzavřít sám do sebe, trochu se tím uklidnit. A je pravda, že jsem vždy hodně koukal na brankáře soupeřů při rozchytání, někdy se slabší místa ukázala, ale možná to byla náhoda. 

Odehrál jsi doposud dost zápasů, nasbíral nespočet bodů, prožil spoustu nesmazatelných vzpomínek. Pamatuješ si na svůj první gól, svůj první zápas, prvního soupeře? Který gól ti utkvěl v paměti? Je nějaký moment, který by si chtěl za svou dosavadní kariéru vyzdvihnout? A nějaký, na který bys chtěl nejraději zapomenout?
První gól, pokud se nepletu, jsem dal za starší žáky v Kostomlatech nad Labem (nebo v Lázních Bohdaneč – ty haly se mi pletou, byla to bioska). Celkově má první sezóna byla kouzelná a pro Kutnou Horu povedená. Hned jsme došli až na mistrovství ČR, kde mi nakonec předávali ocenění za nejlepšího střelce mistrovství, na zimním stadionu v Blansku před nastoupenými týmy Sparty, Liberce a Ostravy tuším. To byl moc pěkný pocit a za první sezónu jsem měl celkem 100 bodů, dá se tedy říci, že jsem se do dalších spíše dost zhoršil. (smích) Momentů za tu dobu proběhlo spoustu a spoustu. Nejdůležitější je, že většinou převažují pozitivní vzpomínky a je jich hodně. Jsem rád, že letos přidávám další takové. Musím jen zapracovat na mé horké hlavě při zápase. Letos jsem měl dostat nejméně už tři červené karty, ale poslední měsíc se cítím po florbalové stránce hodně v pohodě a zase mě to začíná bavit jako dřív.

Co pro Tebe florbal znamená? Čeho chceš dosáhnout? Co dosud považuješ za svůj největší úspěch?
Jako největší úspěch beru zůstat takto dlouho u jednoho sportu a mít ho rád. Osobně už toho určitě moc nedosáhnu, nikdy mě nikde v lepších týmech nechtěli a už nemám věk na to si něco dokazovat. Rád bych dokázal ještě něco s týmem jako takovým, než sám. Zá úspěch beru třeba i to, že jsem si tehda v mladším věku zahrál na republikových výběrech, v Chomutově a poté v Heřmanově Městci, s lidmi kteří nyní nastupují v extralize. Tehdy nás trénoval i nyní bývalý trenér reprezentace ČR Zdeněk Skružný, který nám s Michalem Dolejšem, se kterým jsem tam byl, říkal "ruský muži", prý za naši předváděnou hru tehdy. (smích)

Co florbal v Kutné Hoře?
Potřebuje halu, je dobře, že brzy bude. Pak se určitě s florbalem v Kutné Hoře něco stane. Pokud to byla otázka co já a Kutná Hora, tak dokud nebudu překážet, tak bych si tady rád zahrál.

Chtěl bys něco dodat na závěr?
Chci poděkovat všem, co mě kdy podporovali, podporují a hlavně úplně všem spoluhráčům, bez kterých bych toto nikdy nedokázal. D Í K Y, Štípa.

Dotazník:
- oblíbený spoluhráč: Těch je opravdu několik.
- oblíbený trenér: Nejde o trenéra, ale o člověka, který je vždy s námi už velkou řádku let. p. Bochníček starší.
- oblíbený soupeř: Chodov, Kolín.
- neoblíbený soupeř: Benešov, Nymburk – Mladá Boleslav.
- oblíbená hala: Všude, kde jsou parkety.
- neoblíbená hala: Francouzské lyceum v Praze.
- oblíbená florbalová značka: Fat Pipe.
- oblíbené číslo: 10, 69.
- oblíbený sport mimo florbalu: Hokej.