Kolín - Oslavil své čtyřicáté šesté narozeniny, ale na ledě jako by to nebylo znát. Jeho spoluhráči v A-týmu, leckdy o více jak 20 let mladší, se od něj mají co učit. Jiří Kadlec bude i v nadcházející sezoně patřit ke klíčovým hráčům Kolína.

Jirko, jak tě potěšila reakce fanoušků na Facebooku u článku o tvých narozeninách?

Potěšila. Ještě mě znají (smích). To by asi každého potěšilo. Četl jsem to, udělali mi radost.

 

Jaká byla oslava?

Nebyla ještě. Jenom jsem měl kousek rumu.

 

A bude?

Bude, ale nevím kdy. Odjíždím o víkendu na soustředění s žáky. Tam asi těžko bude, jedině až po návratu.

 

Na dresu nosíš číslo 46 a letos jsi slavil narozeniny číslo 46. Máš v tom letos symboliku.

Letos jo. Vždycky jsem říkal, že budu hrát do té doby, jaké budu mít číslo na dresu.

 

Takže příští rok budeš mít na dresu 47?

Číslo 47 měl vždycky náš trenér Marťas, tak to mu nemůžu vzít (smích).

 

To by si leckterý fanoušek mohl vyložit tak, že se už příští rok hrát nechystáš…

Řekl bych to kulantně. Když už od devadesátého roku hraju za áčko, tak by byla škoda neudělat aspoň těch třicet sezon. Proč končit na sezoně číslo 28.

 

Tím bylo řečeno vše (úsměv). Jak se cítíš na ledě?

Teď ze začátku sezony jsem zase o dvě kila starší, takže je to o dvě kila těžší.

 

I přesto jsi jeden z klíčových hráčů áčka a bude se s tebou počítat co do tvorby hry…

Záleží, jak se bude dařit. Nevím, jestli se to dá zaručit nebo uhádnout. Budu se snažit.

 

V týmu jsou letos i hodně mladí hráči, když se zrušila juniorka. Někteří jsou skoro o třicet let mladší než ty. Abych nepřeháněla, je to 26 let. Jaké to je hrát s o tolik mladšími kluky?

Nevím, jak to berou oni, já to beru tak, že přišli další hráči do áčka. Je tady ale to specifikum, že si některé pamatuju, když začínali na ledě. To je docela sranda. Už se naučili mi nevykat, tak snad to bude dobré.

 

V úterý hraje áčko první přátelák v Táboře, ale tam ty nebudeš, protože budeš na soustředění s žáky, jak už jsme zmiňovali. Je to asi poprvé, co netrénuješ dorosty nebo juniorku. Jak se těšíš na práci s žáky?

Když začínal můj syn Tonda, tak jsem s dětmi chodil na led, ale nikdy jsem tu kategorii nevedl a v podstatě jsem jenom pomáhal. Mám představu, co mě čeká, ale může mě cokoliv překvapit. Protože zkušenosti mám jen necelou sezonu u šesté třídy před lety. Děti jsou teď jiné, než bývaly, tak uvidíme, co to přinese.