Stavex
Reklama

Vlastislav Málek: „Výzva k rezignaci ministra životního prostředí Richarda Brabce“

23. říjen 2020, 08:02

Čáslav - Čáslavský starosta Vlastislav Málek otevřeným dopisem vyzval ministra životního prostředí Richarda Brabce k rezignaci. V obsáhlém textu připojil argumenty:

Vážený pane ministře,

uplynulo několik měsíců od našeho osobního setkání ve Starkoči, kde jsem Vás seznámil s výsledky naší kontroly na skládce v Čáslavi, z níž podle nás vyplynulo, že za roky 2016-2018, přišlo město Čáslav o více jak 616 miliónů Kč a Státní fond životního prostředí o více jak 837 miliónů Kč z důvodu nevyměřování a nevybírání poplatků za ukládání odpadů provozovatelem skládky. A to jen z jedné skládky v Čáslavi. Tehdy jste slíbil, že informaci prověříte a věc budete řešit. Obrátili jsme se i na premiéra vlády ČR se stejným podnětem. Předpokládali jsme, že vládu, kterou premiér vede a označuje ji za protikorupční a zároveň za tu, která na rozdíl do těch minulých vybírá skvěle daně, informace, k jakým daňovým únikům může docházet, přiměje k nápravě stavu. Na náš podnět premiérovi se nám dostalo odpovědi od Vás, že situaci s poplatky za ukládaný odpad sledujete, že víte o dlouhodobém nadužívání pojmu konstrukční prvky, který vede k nevyměřování poplatků v souladu se zákonem o odpadech a že předpokládáte, že věc vyřeší nová legislativa.

Jak to s ní dopadlo, již víme. Sněmovnou prošel a významnou většinou byl schválen pozměňovací návrh poslanců ČSSD Antonína Staňka a ODS Jana Zahradníka k § 160 novely zákona o odpadech, který pozici těch, kteří usilují o nápravu stavu naopak ztížil. Dokonce mění retroaktivně, zpětně od roku 2015, poměry v odpadovém hospodářství. Učiním vše, aby toto ustanovení zákona o odpadech posoudil Ústavní soud a pevně věřím, že ho shledá protiústavním. Zarážející je, že taková úprava zákona vůbec prošla Sněmovnou a nalezla podporu zákonodárců. Vy sám jste hlasoval proti. Ministerstvo, které vedete, podalo k pozměňovacímu návrhu výše uvedených poslanců negativní stanovisko, ale 73 poslanců Vašeho poslaneckého klubu hnutí ANO hlasovalo pro návrh. Proti názoru svého ministra, proti odbornému stanovisku ministerstva, které konstatovalo, že zamýšleného účelu nelze pozměňovacím návrhem dosáhnout. Co jste učinil proti tomu, aby nebyl schválen legislativní paskvil a že to paskvil je, Vám musí být známo? Nic, jak jsem pochopil z Vaší odpovědi pro Hospodářské noviny, když jste prohlásil „ Můj negativní názor je dlouhodobě známý a neměnný, s návrhem nesouhlasím.“ Od čeho máte jednání poslaneckého klubu, abyste svým kolegům, kteří se nemohou orientovat ve všech problematikách, které projednávají, vnesl vhled do tématu? Asi to pro Vás nebylo důležité nebo Vám bylo známo, že Vaši kolegové jsou zainteresováni na opačném stanovisku, než je to Vaše?

Nebylo to jediné selhání, které ve Vašem jednání v čele ministerstva spatřuji. Od roku 2012 se ví na základě kontroly NKÚ, kterou provedlo na 14 skládkách v ČR, že 98,5 % !! nebezpečného odpadu končí na skládkách bez zaplaceného poplatku za uložení odpadu. Opět jsou to daně, které patří zejména Státnímu fondu životního prostředí.

V současné době řeší Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen KUSK) naše návrhy na doměření poplatků za uložené odpady původcům odpadu. Řeší je velmi pozvolna, což je ovlivněno i tím, že úřad nemá na starosti pouze naše podněty. Na druhou stranu nerozhodl minimálně o dvou třetinách našich návrhů a u nich dochází k jejich postupnému zániku uplynutím tříleté prekluzivní lhůty. O tempu vyřizování odvolání proti těm, které byly napadeny odvoláním a řeší je Vaše ministerstvo jako odvolací orgán, se snad ani nebudu zmiňovat. Nevím, zda na toto řízení ještě platí lhůty správního řádu.

K tomu všemu se dozvídáme, že Vaše ministerstvo vydalo sjednocující výkladové stanovisko, jak posuzovat nároky na zpoplatnění odpadů ukládaných na skládku. Toto výkladové stanovisko se již promítá do rozhodnutí, kterým Vaše ministerstvo po zrušení rozhodnutí KUSK věc vrací tomuto orgánu k dalšímu projednání se závazným výkladem, jak na věc nahlížet. Toto stanovisko lze zjednodušeně vyložit tak, že každý původce odpadu, který na skládku odpad uloží, je v dobré víře, že provozovatel skládky ví, zda mu má poplatek vyměřit a nemá vliv na to, zda je provozovatelem skládky postupováno v souladu se zákonem. Doměřovat původci odpadu poplatky tedy podle Vašeho ministerstva nelze. A provozovateli skládky, který je odborníkem na odpady, je třeba prokázat, jak s konkrétním odpadem naložil, k čemu ho použil. Zda se odpad odstranil, použil na technické zabezpečení skládky (takového odpadu je přitom možno použít bez zpoplatnění maximálně 20% roční hmotnosti všech odpadů uložených na skládce v daném roce) nebo, jak si někteří provozovatelé skládky zvykli, odpad „využili“ jako tzv. konstrukční prvky, za který poplatky též nevyměřují a nevybírají. Samotná chybná evidence provozovatele skládky podle Vašeho ministerstva ke stanovení poplatkové povinnosti původce odpadu nestačí. Takže doměřovat poplatky taky nepůjde? Toto stanovisko považuji za výsměch těm, kteří usilují o nápravu stavu v odpadovém hospodářství. Ve spojení s přijatým pozměňovacím návrhem k § 160 zákona o odpadech ho nemohu vnímat jinak, než podle názvu známého italského filmu: „Vyšetřování skončilo, zapomeňte.“

Od ministra životního prostředí bych očekával rozhodně jiný přístup, než vycházení vstříc odpadové lobby. Onen pozměňovací návrh pánů poslanců ( již ten samotný fakt, že s ním přichází exministr kultury je poněkud bizarní a že to je z jeho hlavy, tak tomu věří skutečně jen několik naivků, mezi které nepatřím) má totiž ještě jeden citelný dopad – za odpad, který je údajně využit na skládce v I. fázi jejího provozu v souladu s integrovaným povolením, původce odpadu neplatí poplatky a za takový odpad se nemusí tvořit ani rezervní fond na rekultivaci skládky. Předpokládám, že jako ministr životního prostředí znáte přílohu č. 3 k § 4 odst. 1 písm. q) zákona o odpadech, který uvádí demonstrativní výčet způsobů využití odpadů, kdy odpad slouží užitečnému účelu a nejedná se o pouhé jiné zbavování se odpadu jeho uložením na skládku. Snad si Vaši úředníci všimnou, že toto zdůraznil Nejvyšší správní soud ČR v odůvodnění svého rozsudku sp.zn. 7 As 54/2019 ze dne 7.10.2020, které AVE CZ deklaruje jako průlomové. Pokud se podle něho provozovatelé skládky a správní úředníci při svém rozhodování budou řídit, tak to průlom bude skutečně znamenat.

Každému jen trochu obeznámenému s problematikou odpadů musí být jasné, že je absolutní nesmysl, aby 91 % odpadů uložených na skládku takto evidovaných, bylo skutečně v souladu se zákonem využito. Takové výkaznictví má podle mě jediný smysl a to obejít poplatkovou povinnost a nevytvářet rezervní fond na rekultivaci skládek. Podle rozhodnutí ČIŽP za roky 2013 – 2018 chybí v rezervním fondu na rekultivací skládky v Čáslavi 68 miliónů korun a dle našich propočtů by k této částce mělo přibýt za rok 2019 dalších cca 20 miliónů korun. Na to vše při aplikaci novely zákona o odpadech, které jste účinně nečelil, máme zřejmě zapomenout.
Pane ministře, jen abyste věděl, toto jsou údaje ze skládky v Čáslavi za rok 2019. V tomto roce zde bylo uloženo 402 408 tun odpadu a zpoplatněno bylo necelých 9% odpadů – 35 604 tun. Více jak 91% bylo použito (provozovatel tvrdí, že využito) bez vyměření a zaplacení poplatků. Podle zmíněného sjednocujícího výkladového stanoviska Vašeho ministerstva se musí provozovateli prokázat, jak který odpad každého původce provozovatel na skládce použil a neprokáže-li se to, jde o stav důkazní nouze svědčící ve prospěch původce a provozovatele skládky. To je zcela absurdní požadavek, v důsledku čehož velmi reálně hrozí, že návrhy na doměření poplatků budou zamítány.

Co vykonalo ministerstvo pod Vaším vedením, aby tento absurdní stav změnilo, aby se změnily integrovaná povolení vydávaná krajskými úřady, na jejichž pochybení samotné MŽP poukazuje od roku 2014? Co bylo přijato za opatření, aby bylo jasné, jak má evidovat provozovatel skládky odpady, které z nich použil na technické zabezpečení skládky a které odpady a v jakém množství lze využít podle výše citovaného § 4 odst. 1 písm. q zákona?

Dva roky usilujeme o změnu poměrů v oblasti poplatků za odpady. Slýcháváme, že poplatky byly stanoveny tak, že vysoko překračují výši poplatků v ostatních zemích EU. Od roku 2009 mohlo xkrát dojít k změně zákona a nastavení výše poplatku tak, aby odpovídala obvyklé praxi v EU a nebyla neúnosnou zátěží původců odpadů, jak na to tito poukazují. To se za 11 let nestalo. Místo toho se poplatky nevyměřují a nevybírají. Často jsem už slyšel, že se to léta ví, ale není zájem to řešit. Naše iniciativa směřující k dodržování zákona prý dnes představuje neúnosnou zátěž v miliardách pro národní hospodářství, které si takový luxus nemůže dovolit. Kladu si v této souvislosti otázku, zda žijeme v právním státě?

KUSK je známo, že minimálně u stovek návozů původci odpadů uhradili ve vystavených fakturách dle ceníku provozovateli skládky jak poplatek za uložení odpadu, tak finanční rezervu na rekultivaci. Provozovatel skládky se nyní zpětně snaží některým původcům takto uhrazené finanční prostředky vracet formou tzv. kompenzační dohody nebo dobropisem. Město Čáslav nepožaduje po původcích odpadu nové další platby. V uváděných případech finanční prostředky skončily nikoli v rukou státu a obce, jak stanovuje zákon o odpadech, ale na účtu soukromé společnosti.

Několikrát mi bylo naznačováno, že nemáme šanci být úspěšní, vzhledem k tomu, kdo odpadové společnosti vlastní. Současný postoj Vašeho ministerstva, jakož i KUSK, pokud jde o neschopnost či neochotu dosáhnout změny integrovaného povolení provozovatele skládky, nahrává myšlence, že není vůle věci napravit a vyřešit dle práva.

Zažívám takové "déjà vu". Ve stejné pozici jsem se ocitl jako právní zástupce Ladislav Vízka, který čelí žalobě Romana Berbra za poškozování jeho dobrého jména, kterého se měl dopustit, když komentoval jeho chování a jednání v pozici vysokého funkcionáře fotbalové asociace. Taky v tomto případě mnozí věděli, k čemu ve fotbalovém prostředí dochází, ledaskdo s mým klientem souhlasil, ale chyběly prý důkazy, že se to děje. Najednou po vzetí pana Berbra do vazby každý ví, že král je nahý, zatímco ještě nedávno všichni obdivovali jeho šaty a nedalo se s tím nic dělat. Teď se očekává očista prostředí.

Zákon o odpadech jde do Senátu. Rád bych věřil tomu, že Senát se rozhodl narovnat páteř nejen před nemístným vměšováním do vnitřních věcí země ze strany cizích mocností. Jsem zvědav, zda stejné odhodlání projeví proti snaze ohýbat právo, před účelovým výkladem zákonů a dalších právních norem, jen z toho důvodu, že by dodržování zákonů někoho mohlo bolet. Samozřejmě ani senátní jednání nemusí být konečné. Rozhodně je možné využít správních žalob a v případě nutnosti jsme připraveni žaloby podat.

Vy, pane ministře, nekonáte proti porušování zákona, tolerujete daňové úniky nebývalých rozměrů, (jen u skládky v Čáslavi a pouze za roky 2016 -2019 se jedná v součtu nevyměřených poplatků pro město Čáslav a Státní fond životního prostředí o cca 2,5 mld. Kč), nehájíte ve výše popsaných případech životní prostředí. Z toho důvodu bych uvítal, kdybyste rezignoval na funkci ministra životního prostředí.

Vlastislav Málek,
starosta města

tz
AVE_CZ
Reklama
Vlastislav Málek: „Výzva k rezignaci ministra životního prostředí Richarda Brabce“

Vlastislav Málek: „Výzva k rezignaci ministra životního prostředí Richarda Brabce“

23. říjen 2020

Čáslav - Čáslavský starosta Vlastislav Málek otevřeným dopisem vyzval ministra životního prostředí Richarda Brabce k rezignaci. V obsáhlém textu připojil argumenty:

Vážený pane ministře,

uplynulo několik měsíců od našeho osobního setkání ve Starkoči, kde jsem Vás seznámil s výsledky naší kontroly na skládce v Čáslavi, z níž podle nás vyplynulo, že za roky 2016-2018, přišlo město Čáslav o více jak 616 miliónů Kč a Státní fond životního prostředí o více jak 837 miliónů Kč z důvodu nevyměřování a nevybírání poplatků za ukládání odpadů provozovatelem skládky. A to jen z jedné skládky v Čáslavi. Tehdy jste slíbil, že informaci prověříte a věc budete řešit. Obrátili jsme se i na premiéra vlády ČR se stejným podnětem. Předpokládali jsme, že vládu, kterou premiér vede a označuje ji za protikorupční a zároveň za tu, která na rozdíl do těch minulých vybírá skvěle daně, informace, k jakým daňovým únikům může docházet, přiměje k nápravě stavu. Na náš podnět premiérovi se nám dostalo odpovědi od Vás, že situaci s poplatky za ukládaný odpad sledujete, že víte o dlouhodobém nadužívání pojmu konstrukční prvky, který vede k nevyměřování poplatků v souladu se zákonem o odpadech a že předpokládáte, že věc vyřeší nová legislativa.

Jak to s ní dopadlo, již víme. Sněmovnou prošel a významnou většinou byl schválen pozměňovací návrh poslanců ČSSD Antonína Staňka a ODS Jana Zahradníka k § 160 novely zákona o odpadech, který pozici těch, kteří usilují o nápravu stavu naopak ztížil. Dokonce mění retroaktivně, zpětně od roku 2015, poměry v odpadovém hospodářství. Učiním vše, aby toto ustanovení zákona o odpadech posoudil Ústavní soud a pevně věřím, že ho shledá protiústavním. Zarážející je, že taková úprava zákona vůbec prošla Sněmovnou a nalezla podporu zákonodárců. Vy sám jste hlasoval proti. Ministerstvo, které vedete, podalo k pozměňovacímu návrhu výše uvedených poslanců negativní stanovisko, ale 73 poslanců Vašeho poslaneckého klubu hnutí ANO hlasovalo pro návrh. Proti názoru svého ministra, proti odbornému stanovisku ministerstva, které konstatovalo, že zamýšleného účelu nelze pozměňovacím návrhem dosáhnout. Co jste učinil proti tomu, aby nebyl schválen legislativní paskvil a že to paskvil je, Vám musí být známo? Nic, jak jsem pochopil z Vaší odpovědi pro Hospodářské noviny, když jste prohlásil „ Můj negativní názor je dlouhodobě známý a neměnný, s návrhem nesouhlasím.“ Od čeho máte jednání poslaneckého klubu, abyste svým kolegům, kteří se nemohou orientovat ve všech problematikách, které projednávají, vnesl vhled do tématu? Asi to pro Vás nebylo důležité nebo Vám bylo známo, že Vaši kolegové jsou zainteresováni na opačném stanovisku, než je to Vaše?

Nebylo to jediné selhání, které ve Vašem jednání v čele ministerstva spatřuji. Od roku 2012 se ví na základě kontroly NKÚ, kterou provedlo na 14 skládkách v ČR, že 98,5 % !! nebezpečného odpadu končí na skládkách bez zaplaceného poplatku za uložení odpadu. Opět jsou to daně, které patří zejména Státnímu fondu životního prostředí.

V současné době řeší Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen KUSK) naše návrhy na doměření poplatků za uložené odpady původcům odpadu. Řeší je velmi pozvolna, což je ovlivněno i tím, že úřad nemá na starosti pouze naše podněty. Na druhou stranu nerozhodl minimálně o dvou třetinách našich návrhů a u nich dochází k jejich postupnému zániku uplynutím tříleté prekluzivní lhůty. O tempu vyřizování odvolání proti těm, které byly napadeny odvoláním a řeší je Vaše ministerstvo jako odvolací orgán, se snad ani nebudu zmiňovat. Nevím, zda na toto řízení ještě platí lhůty správního řádu.

K tomu všemu se dozvídáme, že Vaše ministerstvo vydalo sjednocující výkladové stanovisko, jak posuzovat nároky na zpoplatnění odpadů ukládaných na skládku. Toto výkladové stanovisko se již promítá do rozhodnutí, kterým Vaše ministerstvo po zrušení rozhodnutí KUSK věc vrací tomuto orgánu k dalšímu projednání se závazným výkladem, jak na věc nahlížet. Toto stanovisko lze zjednodušeně vyložit tak, že každý původce odpadu, který na skládku odpad uloží, je v dobré víře, že provozovatel skládky ví, zda mu má poplatek vyměřit a nemá vliv na to, zda je provozovatelem skládky postupováno v souladu se zákonem. Doměřovat původci odpadu poplatky tedy podle Vašeho ministerstva nelze. A provozovateli skládky, který je odborníkem na odpady, je třeba prokázat, jak s konkrétním odpadem naložil, k čemu ho použil. Zda se odpad odstranil, použil na technické zabezpečení skládky (takového odpadu je přitom možno použít bez zpoplatnění maximálně 20% roční hmotnosti všech odpadů uložených na skládce v daném roce) nebo, jak si někteří provozovatelé skládky zvykli, odpad „využili“ jako tzv. konstrukční prvky, za který poplatky též nevyměřují a nevybírají. Samotná chybná evidence provozovatele skládky podle Vašeho ministerstva ke stanovení poplatkové povinnosti původce odpadu nestačí. Takže doměřovat poplatky taky nepůjde? Toto stanovisko považuji za výsměch těm, kteří usilují o nápravu stavu v odpadovém hospodářství. Ve spojení s přijatým pozměňovacím návrhem k § 160 zákona o odpadech ho nemohu vnímat jinak, než podle názvu známého italského filmu: „Vyšetřování skončilo, zapomeňte.“

Od ministra životního prostředí bych očekával rozhodně jiný přístup, než vycházení vstříc odpadové lobby. Onen pozměňovací návrh pánů poslanců ( již ten samotný fakt, že s ním přichází exministr kultury je poněkud bizarní a že to je z jeho hlavy, tak tomu věří skutečně jen několik naivků, mezi které nepatřím) má totiž ještě jeden citelný dopad – za odpad, který je údajně využit na skládce v I. fázi jejího provozu v souladu s integrovaným povolením, původce odpadu neplatí poplatky a za takový odpad se nemusí tvořit ani rezervní fond na rekultivaci skládky. Předpokládám, že jako ministr životního prostředí znáte přílohu č. 3 k § 4 odst. 1 písm. q) zákona o odpadech, který uvádí demonstrativní výčet způsobů využití odpadů, kdy odpad slouží užitečnému účelu a nejedná se o pouhé jiné zbavování se odpadu jeho uložením na skládku. Snad si Vaši úředníci všimnou, že toto zdůraznil Nejvyšší správní soud ČR v odůvodnění svého rozsudku sp.zn. 7 As 54/2019 ze dne 7.10.2020, které AVE CZ deklaruje jako průlomové. Pokud se podle něho provozovatelé skládky a správní úředníci při svém rozhodování budou řídit, tak to průlom bude skutečně znamenat.

Každému jen trochu obeznámenému s problematikou odpadů musí být jasné, že je absolutní nesmysl, aby 91 % odpadů uložených na skládku takto evidovaných, bylo skutečně v souladu se zákonem využito. Takové výkaznictví má podle mě jediný smysl a to obejít poplatkovou povinnost a nevytvářet rezervní fond na rekultivaci skládek. Podle rozhodnutí ČIŽP za roky 2013 – 2018 chybí v rezervním fondu na rekultivací skládky v Čáslavi 68 miliónů korun a dle našich propočtů by k této částce mělo přibýt za rok 2019 dalších cca 20 miliónů korun. Na to vše při aplikaci novely zákona o odpadech, které jste účinně nečelil, máme zřejmě zapomenout.
Pane ministře, jen abyste věděl, toto jsou údaje ze skládky v Čáslavi za rok 2019. V tomto roce zde bylo uloženo 402 408 tun odpadu a zpoplatněno bylo necelých 9% odpadů – 35 604 tun. Více jak 91% bylo použito (provozovatel tvrdí, že využito) bez vyměření a zaplacení poplatků. Podle zmíněného sjednocujícího výkladového stanoviska Vašeho ministerstva se musí provozovateli prokázat, jak který odpad každého původce provozovatel na skládce použil a neprokáže-li se to, jde o stav důkazní nouze svědčící ve prospěch původce a provozovatele skládky. To je zcela absurdní požadavek, v důsledku čehož velmi reálně hrozí, že návrhy na doměření poplatků budou zamítány.

Co vykonalo ministerstvo pod Vaším vedením, aby tento absurdní stav změnilo, aby se změnily integrovaná povolení vydávaná krajskými úřady, na jejichž pochybení samotné MŽP poukazuje od roku 2014? Co bylo přijato za opatření, aby bylo jasné, jak má evidovat provozovatel skládky odpady, které z nich použil na technické zabezpečení skládky a které odpady a v jakém množství lze využít podle výše citovaného § 4 odst. 1 písm. q zákona?

Dva roky usilujeme o změnu poměrů v oblasti poplatků za odpady. Slýcháváme, že poplatky byly stanoveny tak, že vysoko překračují výši poplatků v ostatních zemích EU. Od roku 2009 mohlo xkrát dojít k změně zákona a nastavení výše poplatku tak, aby odpovídala obvyklé praxi v EU a nebyla neúnosnou zátěží původců odpadů, jak na to tito poukazují. To se za 11 let nestalo. Místo toho se poplatky nevyměřují a nevybírají. Často jsem už slyšel, že se to léta ví, ale není zájem to řešit. Naše iniciativa směřující k dodržování zákona prý dnes představuje neúnosnou zátěž v miliardách pro národní hospodářství, které si takový luxus nemůže dovolit. Kladu si v této souvislosti otázku, zda žijeme v právním státě?

KUSK je známo, že minimálně u stovek návozů původci odpadů uhradili ve vystavených fakturách dle ceníku provozovateli skládky jak poplatek za uložení odpadu, tak finanční rezervu na rekultivaci. Provozovatel skládky se nyní zpětně snaží některým původcům takto uhrazené finanční prostředky vracet formou tzv. kompenzační dohody nebo dobropisem. Město Čáslav nepožaduje po původcích odpadu nové další platby. V uváděných případech finanční prostředky skončily nikoli v rukou státu a obce, jak stanovuje zákon o odpadech, ale na účtu soukromé společnosti.

Několikrát mi bylo naznačováno, že nemáme šanci být úspěšní, vzhledem k tomu, kdo odpadové společnosti vlastní. Současný postoj Vašeho ministerstva, jakož i KUSK, pokud jde o neschopnost či neochotu dosáhnout změny integrovaného povolení provozovatele skládky, nahrává myšlence, že není vůle věci napravit a vyřešit dle práva.

Zažívám takové "déjà vu". Ve stejné pozici jsem se ocitl jako právní zástupce Ladislav Vízka, který čelí žalobě Romana Berbra za poškozování jeho dobrého jména, kterého se měl dopustit, když komentoval jeho chování a jednání v pozici vysokého funkcionáře fotbalové asociace. Taky v tomto případě mnozí věděli, k čemu ve fotbalovém prostředí dochází, ledaskdo s mým klientem souhlasil, ale chyběly prý důkazy, že se to děje. Najednou po vzetí pana Berbra do vazby každý ví, že král je nahý, zatímco ještě nedávno všichni obdivovali jeho šaty a nedalo se s tím nic dělat. Teď se očekává očista prostředí.

Zákon o odpadech jde do Senátu. Rád bych věřil tomu, že Senát se rozhodl narovnat páteř nejen před nemístným vměšováním do vnitřních věcí země ze strany cizích mocností. Jsem zvědav, zda stejné odhodlání projeví proti snaze ohýbat právo, před účelovým výkladem zákonů a dalších právních norem, jen z toho důvodu, že by dodržování zákonů někoho mohlo bolet. Samozřejmě ani senátní jednání nemusí být konečné. Rozhodně je možné využít správních žalob a v případě nutnosti jsme připraveni žaloby podat.

Vy, pane ministře, nekonáte proti porušování zákona, tolerujete daňové úniky nebývalých rozměrů, (jen u skládky v Čáslavi a pouze za roky 2016 -2019 se jedná v součtu nevyměřených poplatků pro město Čáslav a Státní fond životního prostředí o cca 2,5 mld. Kč), nehájíte ve výše popsaných případech životní prostředí. Z toho důvodu bych uvítal, kdybyste rezignoval na funkci ministra životního prostředí.

Vlastislav Málek,
starosta města

Zlata banka
Reklama
tz