Čáslav – Havarijní stav varhan v čáslavském kostele svatého Petra a Pavla přiměl Římskokatolickou farnost - děkanství Čáslav k zorganizovaní veřejné sbírky na projekt renovace kostelních varhan. Veřejná sbírka probíhá od října 2008 ve třech formách – koncerty, klasické „veřejnosbírkové“ pokladničky a takzvaná adopce píšťal, kdy je každá píšťala spojena s konkrétní finanční částkou, která bude formou sběrné listiny připsána na konto sbírky. „Adoptivní rodič“ pak obdrží pamětní list a jeho jméno bude zaneseno do listiny, později uložené ve varhanách. Sbírka potrvá až do 21. července letošního roku.

BENEFIČNÍ KONCERTY

50% výtěžku ze vstupného ve prospěch veřejné sbírky

POKLADNIČKY

Sběrná místa:
Chrám sv. Petra a Pavla, Čáslav
Městská knihovna, Čáslav
Dusíkovo divadlo, Čáslav
Informační centrum, Čáslav
21. základna taktického letectva, Čáslav-Chotusice
Cukrárna Café u Saidlů, Čáslav
Nábytek Fišar, Čáslav
Prodejna Laktos, Čáslav

SBĚRACÍ LISTINY

vložení částky v hotovosti a zápis na sběrací listinu
info na pbelohlavkova@seznam.cz nebo tel. 603 343 302

ADOPCE PÍŠŤAL

Chcete se stát adoptivním rodičem některé z píšťal čáslavských varhan? Vyberte si z přiložené tabulky Dispozice varhan, uhraďte adoptivní částku prostřednictvím sběrací listiny nebo pomocí bankovního převodu na účet veřejné sbírky 188227732/0600.
S dokladem o zaplacení nás kontaktujte. Obdržíte pamětní Adopční listinu vystavenou na Vaše jméno.

Historie varhan v kostele sv. Petra a Pavla v Čáslavi:
Nejstarší záznamy z roku 1637 popisují varhany v chrámu sv. Petra a Pavla v Čáslavi jako pozitiv (malé jednomanuálové varhany) s pedálem. Roku 1731 byly postaveny Janem Jiřím Hermanem nové velké dvoumanuálové varhany s 21 rejstříky. Další proměnu varhan zažil čáslavský kůr roku 1885, kdy byly stávající materiálově opotřebované varhany nahrazeny novým dvoumanuálovým mechanickým kuželkovým nástrojem romantického typu z dílny renomovaného pražského varhanáře Emanuela Šimona Petra. V kolaudačním protokolu při převzetí nového nástroje r. 1886 se profesor pražské konzervatoře a varhaník Josef Foerster vyjadřuje: „Na žádost slavné rady městské v Čáslavi prozkoumal jsem nové varhany v děkanském chrámu Páně, a dokládám, že varhany tyto jsou zdařilé a našemu českému umění ku cti jsoucí. … Jsou to především principály obou manuálů, flétna harmonická, gamba, kamzičí roh a vox célestae, jež vydávávají svědectví o zvláštní píli stavitele varhan co se intonace a charakteristické barvy týká. Kombinací rejstříků lze na tomto stroji velmi mnoho kontrastujících effektů dosíci, i jest jisto, že stroj tak rozsáhlý a bohatě disponovaný úplně nahradí orchestr, jejž co do ušlechtilosti tónu, jakožto nástroj liturgický, zajisté i předčí…“ Poslední radikální úpravu varhan provedla pravděpodobně roku 1911 neméně proslulá firma Bratři Paštikové z Prahy, která nástroj rozšířila na třímanuálový. Dnešní podoba varhan je dispozičně beze změn; to znamená, že varhany mají celkem 43 rejstříků (I. manuál – 13 rejstříků – Gamba, Cymbal, Roh kamzičí, Mixtura, Trompeta atd., II. manuál – 10 rejstříků – Fugara, Klarinet atd., III. manuál – 12 rejstříků – Piccola, Oboe, Vox celestis atd. a Pedál – 8 rejstříků – Cello, Posoun, Violonbas atd.) s tónovým rozsahem C–f³ v manuálu a C–d¹ v pedálu. S celkovým počtem kolem 2 a půl tisíce píšťal patří mezi dispozičně i zvukově velmi hodnotné nástroje. Podobný třímanuálový nástroj firmy Bratří Paštikových je zachován např. na pražském Vyšehradě. Varhany (píšťaly, včetně elektrického vzduchového mechanismu) jsou umístěny ve dvou symetricky uspořádaných dvoupatrových skříních v novogotickém slohu s volně stojícím hracím stolem uprostřed kůru. Na varhany chrámu sv. Petra a Pavla v současné době hrají (převážně při bohoslužbách) čtyři varhaníci: téměř denně p. Ladislav Dufek (který se také společně s ing. Škaloudem v rámci možností daných nástrojem stará o chod varhan a provádí běžné opravy), p. Jaroslav Kellar, Jan Kábrt a Petra Bělohlávková.