Archeologický výzkum na okraji Čáslavi přinesl překvapivý výsledek

9. leden 2013, 12:20
(aktualizováno: 9. leden 2013, 12:24)

Čáslav – Archeologický výzkum předcházející stavbu Kauflandu na okraji Čáslavi přinesl objevení rozsáhlého žárového pohřebiště z mladší doby bronzové, kdy se podařilo prozkoumat více než 200 hrobů. Tento nález je výjimečný především tím, že k němu vůbec došlo. Tato pohřebiště byla v úrodných nížinných oblastech velice hojná, ale díky svému uložení obvykle mělce pod dnešním povrchem zanikla postupující orbou, která je zcela zničila.

Ve své době, to je v 19. století se jednalo o velice časté a nápadné nálezy, které byly objevovány na území dnešního Polska, východní části Německa, Slezska, severozápadní Moravy, západního Slovenska a východních Čech. Tam všude žilo zemědělské obyvatelstvo, které podle prvního doloženého objevu v Lužici bylo nazváno lužickou kulturou. Jejich pravlastí, kde se nerušeně vyvíjeli téměř tisíc let (1200-400 před změnou letopočtu), bylo území dnešního jižního Polska, odkud pronikali směrem na naše území, kde obsazovali nejenom úrodné nížiny, ale i jejich chudší okraje s písčitými půdami, jako je tomu třeba na Pardubicku.

V nálezech z hrobů chyběly zbraně

Tito obyvatelé, o nichž čerpáme informace téměř výhradně z archeologických výzkumů žili poklidným způsobem života. To je dobře doložitelné malým počtem opevněných hradišť a zvláště výmluvná je absence zbraní v nálezech z hrobů. Usedlý zemědělský způsob života společně s dlouhým obdobím trvání této kultury a teplejším klimatem vedl k tomu, že počet obyvatelstva v této fázi pravěku značně vzrostl, a množství sídlišť (a pohřebišť) dosáhlo svého vrcholu a bylo překonáno až mnohem později až ve vrcholném středověku. S minimální nadsázkou lze říci, že na katastrálním území každé dnešní vesnice a města ležící v úrodné oblasti mimo vrchoviny s drsnějším klimatem připadá nejméně jedno sídliště a pohřebiště této pravěké kultury.

Zemřelé spalovali na žárovištích

Po celou dobu jejich vývoje si podrželi charakteristický způsob pohřbívání, totiž spalování těl zemřelých na žárovištích, po jejich spálení byla část popela zemřelého s rozdrcenými kostmi uložena do keramické nádoby přikryté mísou a poté do mělké jamky vyhloubené hned vedle. Obvykle byla nasypána nad hrobem malá mohyla. Pro tento způsob pohřbívání je charakteristická méně kvalitně vypálená pohřební keramika, která spolu s mělkým uložením hrobů zapříčinila zkázu těchto pohřebišť rozoráním ve 2. polovině 20. století. Pohřebiště nalezené n okraji Čáslavi poskytnulo informace a nálezy charakteristické pro toto období. Totiž hroby s jednou nádobou, v níž byl popel zemřelého, hroby s více nádobami, kdy kromě vlastní urny byly dána další pohřební keramika a konečně hroby bez uren, kde popel zemřelého byl vsypán do malé jamky.

Přestože je toto pohřebiště velice dobře dochováno, tak přece jen orba prováděná v těchto místech po staletí odstranila vrchní části hrobů, jednak typické mísy, které přikrývaly urny a částečně i horní části pohřebních nádob.

Našli i drobné předměty z bronzu

Kromě keramiky, rozdrcených kostí byly během výzkumu nalezeny spíše výjimečně drobné bronzové předměty, úlomky bronzových jehlic, knoflíků a spon. Horší dochování bronzových předmětů je dáno tím, že prošly ohněm žároviště, které je zdeformovalo. Hojné doklady přítomnosti obyvatelstva této kultury na Čáslavsku přinesly až v době zcela nedávné moderní archeologické výzkumy. S objeveným pohřebištěm to byly osady v sousední poloze „Na skále“, „Na Váchově“, přičemž další část tohoto pohřebiště byla objevena již v roce 1996 v místě bytových domů za nemocnicí. Pohřebiště tedy bylo mnohem rozsáhlejší, což je pro toto období rovněž tak charakteristické.

Tisková zpráva, zdroj: Dr. Filip Velímský, redakčně upraveno
Komentáře
Re: - vložil Anonymous - 9. leden 2013, 14:03

Všude žili lidé, tudíž kdekoli se kopne dá se něco podobného najít.
Tohle to má nějakou hodnotu,ale...
Horší to bude jednou po naší generaci až někdo podobným způsobem narazí na zavezený skládky současnýho odpadu.

Re: - vložil Anonymous - 9. leden 2013, 12:28

Tak to má Kaufland jistě radost.

AVE_CZ
Reklama
Archeologický výzkum na okraji Čáslavi přinesl překvapivý výsledek

Archeologický výzkum na okraji Čáslavi přinesl překvapivý výsledek

9. leden 2013
(aktualizováno: 9. leden 2013, 12:24)

Čáslav – Archeologický výzkum předcházející stavbu Kauflandu na okraji Čáslavi přinesl objevení rozsáhlého žárového pohřebiště z mladší doby bronzové, kdy se podařilo prozkoumat více než 200 hrobů. Tento nález je výjimečný především tím, že k němu vůbec došlo. Tato pohřebiště byla v úrodných nížinných oblastech velice hojná, ale díky svému uložení obvykle mělce pod dnešním povrchem zanikla postupující orbou, která je zcela zničila.

Ve své době, to je v 19. století se jednalo o velice časté a nápadné nálezy, které byly objevovány na území dnešního Polska, východní části Německa, Slezska, severozápadní Moravy, západního Slovenska a východních Čech. Tam všude žilo zemědělské obyvatelstvo, které podle prvního doloženého objevu v Lužici bylo nazváno lužickou kulturou. Jejich pravlastí, kde se nerušeně vyvíjeli téměř tisíc let (1200-400 před změnou letopočtu), bylo území dnešního jižního Polska, odkud pronikali směrem na naše území, kde obsazovali nejenom úrodné nížiny, ale i jejich chudší okraje s písčitými půdami, jako je tomu třeba na Pardubicku.

V nálezech z hrobů chyběly zbraně

Tito obyvatelé, o nichž čerpáme informace téměř výhradně z archeologických výzkumů žili poklidným způsobem života. To je dobře doložitelné malým počtem opevněných hradišť a zvláště výmluvná je absence zbraní v nálezech z hrobů. Usedlý zemědělský způsob života společně s dlouhým obdobím trvání této kultury a teplejším klimatem vedl k tomu, že počet obyvatelstva v této fázi pravěku značně vzrostl, a množství sídlišť (a pohřebišť) dosáhlo svého vrcholu a bylo překonáno až mnohem později až ve vrcholném středověku. S minimální nadsázkou lze říci, že na katastrálním území každé dnešní vesnice a města ležící v úrodné oblasti mimo vrchoviny s drsnějším klimatem připadá nejméně jedno sídliště a pohřebiště této pravěké kultury.

Zemřelé spalovali na žárovištích

Po celou dobu jejich vývoje si podrželi charakteristický způsob pohřbívání, totiž spalování těl zemřelých na žárovištích, po jejich spálení byla část popela zemřelého s rozdrcenými kostmi uložena do keramické nádoby přikryté mísou a poté do mělké jamky vyhloubené hned vedle. Obvykle byla nasypána nad hrobem malá mohyla. Pro tento způsob pohřbívání je charakteristická méně kvalitně vypálená pohřební keramika, která spolu s mělkým uložením hrobů zapříčinila zkázu těchto pohřebišť rozoráním ve 2. polovině 20. století. Pohřebiště nalezené n okraji Čáslavi poskytnulo informace a nálezy charakteristické pro toto období. Totiž hroby s jednou nádobou, v níž byl popel zemřelého, hroby s více nádobami, kdy kromě vlastní urny byly dána další pohřební keramika a konečně hroby bez uren, kde popel zemřelého byl vsypán do malé jamky.

Přestože je toto pohřebiště velice dobře dochováno, tak přece jen orba prováděná v těchto místech po staletí odstranila vrchní části hrobů, jednak typické mísy, které přikrývaly urny a částečně i horní části pohřebních nádob.

Našli i drobné předměty z bronzu

Kromě keramiky, rozdrcených kostí byly během výzkumu nalezeny spíše výjimečně drobné bronzové předměty, úlomky bronzových jehlic, knoflíků a spon. Horší dochování bronzových předmětů je dáno tím, že prošly ohněm žároviště, které je zdeformovalo. Hojné doklady přítomnosti obyvatelstva této kultury na Čáslavsku přinesly až v době zcela nedávné moderní archeologické výzkumy. S objeveným pohřebištěm to byly osady v sousední poloze „Na skále“, „Na Váchově“, přičemž další část tohoto pohřebiště byla objevena již v roce 1996 v místě bytových domů za nemocnicí. Pohřebiště tedy bylo mnohem rozsáhlejší, což je pro toto období rovněž tak charakteristické.

Tisková zpráva, zdroj: Dr. Filip Velímský, redakčně upraveno
Prohlédnout galerii