Villa Romantica
Reklama

Čáslav zdobí hned několik slunečních hodin

26. duben 2016, 07:37

Čáslav - Léto se blíží, těšíme se na sluneční paprsky a čím se více naladit, než jedním z nejstarších vynálezů lidstva, tedy prohlídkou slunečních hodin?

V době starověku a středověku představovaly nejdokonalejší způsob měření času. Dnes obdivujeme především jejich výtvarnou a uměleckou hodnotu. Sluneční hodiny jsou zařízení pro určování času v závislosti na zdánlivém pohybu Slunce. Sluncem ozařovaný předmět totiž vrhá stín a podle jeho aktuální pozice lze celkem přesně určit čas. Jeho určování je matematicky odvozeno z kombinace dvou základních pohybů, Slunce a Země. Z pravidelné rotace Země kolem své osy a kolem Slunce. Tolik teorie.

Prakticky je principem slunečních hodin stín vrhaný tyčí, kolíkem, nebo opracovaným kamenem na číselník. K určení rozložení čísel na číselníku a sklonu tyče je třeba matematický a astronomický výpočet, při kterém využíváme mj. rovnodennost. Sluneční hodiny dělíme na vodorovné, svislé a rovníkové, tedy se šikmým ciferníkem. Další dělení je podle použitého materiálu.

Nejstarší sluneční hodiny jsou známy z archeologických vykopávek v Irsku. Pocházejí přibližně z roku 5000 před naším letopočtem. Je zajímavé, že torzo nejstarších dochovaných slunečních hodin na našem území se nachází v chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně. Prohlédnout si tento historický unikát můžeme na vyčnívajícím kameni, otesaném ideálně k jihu. Pochází z přelomu čtrnáctého a patnáctého století.

A nyní si můžeme udělat procházku a prohlédnou si sluneční hodiny čáslavské. Ty nejstarší, z roku 1807, nalezneme na rohu Palackého ulice a náměstí Jana Žižky z Trocnova. Jen o málo mladší, z roku 1826, najdeme Na Fortně, hned vedle Kostelního náměstí. Dům s hodinami se nachází vedle Žižkovy brány. Třetí, ale již novodobé, můžeme vidět na rohu Poštovní ulice a Žižkova náměstí. Jsou vkusně zakomponovány do dřevěné výlohy obchodu. Další, taktéž novodobé, nalezneme v Jetelové ulici, na dohled od rybníku Homolka. Jsou z pálené hlíny a nejsou ničím výjimečné, dnes se podobné nechají běžně koupit. Zvláštní jsou jen tím, že je jejich majitel koupil v San Marinu na počátku devadesátých let minulého století. Další moderní hodiny jsou z roku 2000 a najdeme je v ulici Na Bělišti, naproti čáslavského bazénu. Jsou z bílého betonu a jsou vyrobeny manufakturně. Další betonové sluneční hodiny jsou k vidění na čáslavském Kalabousku, vkusně doplňují japonskou zahradu firmy Hortis. Zajímavě technicky pojaté sluneční hodiny byly nainstalovány minulý rok v ulici Přemysla Otakara II., na pozemku Střední průmyslové školy a Obchodní akademie. Autorem je student Jan Vrána a hodiny byly součástí jeho maturitní práce. A aby smysluplná a užitečná procházka po Čáslavi byla završena příjemně, můžeme jí zakončit v hospůdce Na Skále. Tam se totiž od loňského roku nachází oblázková dekorace, inspirovaná slunečními hodinami. Jejím autorem je světoznámý čáslavský mozaikář František Tesař a je důkazem, že hodiny ztrácejí svůj původní význam a stávají se dekorativním prvkem architektury.

A co říci závěrem? Dnes, kdy můžeme zjistit čas na každém mobilním telefonu, se mohou zdát sluneční hodiny zbytečné, mohou působit jako archaický a nepotřebný přežitek minulosti. Ale není tomu tak. Přestože již neslouží k svému původnímu účelu, mají pro nás význam. Připomínají nám totiž „staré dobré časy“ a zkrášlují ulice našich měst. Dokreslují tak genius loci, kouzlo místa. Tak tedy, hurá na procházku po čáslavských slunečních hodinách!

Text a foto Vladimír Havlíček
Galerie
Předchozí Následující
Komentáře
AVE_CZ
Reklama
Čáslav zdobí hned několik slunečních hodin

Čáslav zdobí hned několik slunečních hodin

26. duben 2016

Čáslav - Léto se blíží, těšíme se na sluneční paprsky a čím se více naladit, než jedním z nejstarších vynálezů lidstva, tedy prohlídkou slunečních hodin?

V době starověku a středověku představovaly nejdokonalejší způsob měření času. Dnes obdivujeme především jejich výtvarnou a uměleckou hodnotu. Sluneční hodiny jsou zařízení pro určování času v závislosti na zdánlivém pohybu Slunce. Sluncem ozařovaný předmět totiž vrhá stín a podle jeho aktuální pozice lze celkem přesně určit čas. Jeho určování je matematicky odvozeno z kombinace dvou základních pohybů, Slunce a Země. Z pravidelné rotace Země kolem své osy a kolem Slunce. Tolik teorie.

Prakticky je principem slunečních hodin stín vrhaný tyčí, kolíkem, nebo opracovaným kamenem na číselník. K určení rozložení čísel na číselníku a sklonu tyče je třeba matematický a astronomický výpočet, při kterém využíváme mj. rovnodennost. Sluneční hodiny dělíme na vodorovné, svislé a rovníkové, tedy se šikmým ciferníkem. Další dělení je podle použitého materiálu.

Nejstarší sluneční hodiny jsou známy z archeologických vykopávek v Irsku. Pocházejí přibližně z roku 5000 před naším letopočtem. Je zajímavé, že torzo nejstarších dochovaných slunečních hodin na našem území se nachází v chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně. Prohlédnout si tento historický unikát můžeme na vyčnívajícím kameni, otesaném ideálně k jihu. Pochází z přelomu čtrnáctého a patnáctého století.

A nyní si můžeme udělat procházku a prohlédnou si sluneční hodiny čáslavské. Ty nejstarší, z roku 1807, nalezneme na rohu Palackého ulice a náměstí Jana Žižky z Trocnova. Jen o málo mladší, z roku 1826, najdeme Na Fortně, hned vedle Kostelního náměstí. Dům s hodinami se nachází vedle Žižkovy brány. Třetí, ale již novodobé, můžeme vidět na rohu Poštovní ulice a Žižkova náměstí. Jsou vkusně zakomponovány do dřevěné výlohy obchodu. Další, taktéž novodobé, nalezneme v Jetelové ulici, na dohled od rybníku Homolka. Jsou z pálené hlíny a nejsou ničím výjimečné, dnes se podobné nechají běžně koupit. Zvláštní jsou jen tím, že je jejich majitel koupil v San Marinu na počátku devadesátých let minulého století. Další moderní hodiny jsou z roku 2000 a najdeme je v ulici Na Bělišti, naproti čáslavského bazénu. Jsou z bílého betonu a jsou vyrobeny manufakturně. Další betonové sluneční hodiny jsou k vidění na čáslavském Kalabousku, vkusně doplňují japonskou zahradu firmy Hortis. Zajímavě technicky pojaté sluneční hodiny byly nainstalovány minulý rok v ulici Přemysla Otakara II., na pozemku Střední průmyslové školy a Obchodní akademie. Autorem je student Jan Vrána a hodiny byly součástí jeho maturitní práce. A aby smysluplná a užitečná procházka po Čáslavi byla završena příjemně, můžeme jí zakončit v hospůdce Na Skále. Tam se totiž od loňského roku nachází oblázková dekorace, inspirovaná slunečními hodinami. Jejím autorem je světoznámý čáslavský mozaikář František Tesař a je důkazem, že hodiny ztrácejí svůj původní význam a stávají se dekorativním prvkem architektury.

A co říci závěrem? Dnes, kdy můžeme zjistit čas na každém mobilním telefonu, se mohou zdát sluneční hodiny zbytečné, mohou působit jako archaický a nepotřebný přežitek minulosti. Ale není tomu tak. Přestože již neslouží k svému původnímu účelu, mají pro nás význam. Připomínají nám totiž „staré dobré časy“ a zkrášlují ulice našich měst. Dokreslují tak genius loci, kouzlo místa. Tak tedy, hurá na procházku po čáslavských slunečních hodinách!

Text a foto Vladimír Havlíček
Prohlédnout galerii