„Čáslavskou kalvu“ Jana Žižky z Trocnova prozkoumal počítačový tomograf

21. říjen 2014, 10:23
(aktualizováno: 21. říjen 2014, 10:24)

Čáslav - Městské muzeum v Čáslavi zapůjčilo lebeční klenbu, takzvanou „čáslavskou kalvu“ Jana Žižky z Trocnova táborskému muzeu, kde bude vystavena do 28. října. Husitské muzeum v Táboře využilo tuto skutečnost a ředitel muzea Jakub Smrčka nechal v pondělí lebku Jana Žižky z Trocnova snímkovat na tomografu radiologického oddělení táborské nemocnice.

Kalva absolvovala počítačovou tomografii, která se běžně využívá k diagnostice poranění a chorob hlavy. Lékaři tak vidí inkriminované místo z několika úhlů. Lebku k zkoumání převzal primář radiodiagnostického oddělení táborské nemocnice doktor Gábor Gyüre. Prostorový snímek by měl vést k definitivnímu potvrzení, zda se skutečně jedná o pozůstatky slavného vojevůdce.

Počítačový tomograf nebo-li CT poskytne nejpřesnější data, která lze v současné době získat. Přístroj lebku naskenuje po půlmilimetrových řezech, které pak poslouží k vytvoření počítačového obrazu lebky ve formátu 3D. V Antropologickém ústavu jsou pak schopni vytvořit  obličejovou část hlavy i s měkkými tkáněmi. Čili celý obličej, jak skenovaný člověk skutečně vypadal. Nejen čáslavská veřejnost s napětím čeká, jesti se potvrdí pravost lebky husitského hejtmana, není ale vyloučeno, že data, která lékaři předají historikům a antropologům, přinesou některá překvapivá zjištění.

Jan Žižka z Trocnova a Kalicha se narodil kolem roku 1360 v jihočeském Trocnově a zemřel 11. října 1424 u Přibyslavi, je pokládán za tvůrce vojenské defenzívní taktiky opírající se o vozovou hradbu. Důležitým objevem nejen pro Čáslav byl nález tzv. čáslavské kalvy při archeologickém průzkumu prováděném v roce 1910 v kostele sv. Petra a Pavla. V chrámu byl nalezen 115 cm vysoký a 84 cm hluboký a široký výklenek, který byl podle architekta Kamila Hilberta vestavěný do zdi kostela při stavbě věže kolem roku 1450. Na dně výklenku byly nalezeny dvě zkřížené stehenní kosti, poškozená kalva a kus kameninové mísy. Kolem zkřížených kostí byly uloženy další zbytky kostí lebky a ostatní kostry, dvě dřevěné destičky a chuchvalec ztrouchnivělého tkaniva. Nález obsahoval kosterní pozůstatky dvou mužů a jedné ženy. Po důsledných vědeckých analýzách bylo určeno, že se jedná o jeden z kosterních ostatků husitského vojevůdce. Při rekonstrukčních pracech byl přítomen profesor Jindřich Matiegka, jenž nalezené kosti prohlásil za ostatky Jana Žižky. Svůj závěr učinil na základě morfologických vlastností kostí, zejména jednookosti objevené mozkovny.

V roce 1962 vyšetřil tzv. čáslavskou kalvu profesor Otakar Hněvkovský a v roce 1966 byla prozkoumána odborníky z Archeologického ústavu ČSAV v Praze v čele s antropologem Emanuelem Vlčkem. Učiněné závěry potvrdily, že jde o kosterní pozůstatek jedince mužského pohlaví, jehož stáří se pohybovalo v rozmezí 50 ± 10 let. Dále bylo zjištěno poranění, které odpovídalo poranění utrpěnému u hradu Rábí. V 80. letech minulého století byl z iniciativy historika Miroslava Ivanova čáslavský nález znova prozkoumán odbornými pracovníky. Výsledky přinesla tehdy ojedinělá paleoserologická metoda prováděná v Budapešti Dr. Imre Lengyelem, díky níž bylo prokázáno, že nalezená část pravého žebra, levá stehenní kost a kalva patřili muži, jehož věk odpovídal datu Žižkova narození, kolem roku 1360 a datu úmrtí v roce 1424. V roce 1420  Jan Žižka ovládl město Čáslav. O rok později, ve dnech 3.-7. června, se v kostele sv. Petra a Pavla konal zemský, tzv. Čáslavský sněm. Na něm byl přijat husitský program a ustavena dvacetičlenná zemská vláda, v níž poprvé zasedli také zástupci měst. Členem této vlády byl zvolen i husitský hejtman Jan Žižka.

Je málo osobností v naší historii, které vyvolávají tak rozporuplné reakce jako Jan Žižka z Trocnova. Někteří  ho obdivují jako vojevůdce a vlastence, jiní ho viní z plundrování českých zemí. Je však pravdou, že husitský hejtman ovlivnil dějiny českých zemí a v Čáslavi zanechal výraznou stopu, tak výraznou, že není úplně důležitý výsledek expertizy, Čáslav bude v každém případě považována za “město Žižkovo”.

Vladimír Havlíček
Komentáře
Poděkování za informaci - vložil Vladimír - 21. říjen 2014, 20:28

Díky Luboši za doplnění, Vaši informaci jsme zařadili na https://www.facebook.com/media/set/?set=a.874914885853391.1073741917.588867327791483&type=1

Nějaké nepřesnosti.. - vložil Luboš - 21. říjen 2014, 15:37

...tak napřed zásadní.U objevu nebyl prof.Matiegka ani jiný archeolog,nálezli ho zedníci a byli by nález pravděpodobně ani nehlásili,nebýt českého nadšence a Žižkova obdivovatele pekaře Palikána.Jen on totiž vytušil o koho jde.Rakouští úředníci v Čáslavi,prakticky na periferii země c.k.,o žádné takové objevy nestáli.A jedině jeho snahou docílil objev uskladnit na radnici a pak zase jeho apelem pozvat prof.Matiegku.Jo tak to bylo a nebýt mistra pekařského?....

AVE_CZ
Reklama
„Čáslavskou kalvu“ Jana Žižky z Trocnova prozkoumal počítačový tomograf

„Čáslavskou kalvu“ Jana Žižky z Trocnova prozkoumal počítačový tomograf

21. říjen 2014
(aktualizováno: 21. říjen 2014, 10:24)

Čáslav - Městské muzeum v Čáslavi zapůjčilo lebeční klenbu, takzvanou „čáslavskou kalvu“ Jana Žižky z Trocnova táborskému muzeu, kde bude vystavena do 28. října. Husitské muzeum v Táboře využilo tuto skutečnost a ředitel muzea Jakub Smrčka nechal v pondělí lebku Jana Žižky z Trocnova snímkovat na tomografu radiologického oddělení táborské nemocnice.

Kalva absolvovala počítačovou tomografii, která se běžně využívá k diagnostice poranění a chorob hlavy. Lékaři tak vidí inkriminované místo z několika úhlů. Lebku k zkoumání převzal primář radiodiagnostického oddělení táborské nemocnice doktor Gábor Gyüre. Prostorový snímek by měl vést k definitivnímu potvrzení, zda se skutečně jedná o pozůstatky slavného vojevůdce.

Počítačový tomograf nebo-li CT poskytne nejpřesnější data, která lze v současné době získat. Přístroj lebku naskenuje po půlmilimetrových řezech, které pak poslouží k vytvoření počítačového obrazu lebky ve formátu 3D. V Antropologickém ústavu jsou pak schopni vytvořit  obličejovou část hlavy i s měkkými tkáněmi. Čili celý obličej, jak skenovaný člověk skutečně vypadal. Nejen čáslavská veřejnost s napětím čeká, jesti se potvrdí pravost lebky husitského hejtmana, není ale vyloučeno, že data, která lékaři předají historikům a antropologům, přinesou některá překvapivá zjištění.

Jan Žižka z Trocnova a Kalicha se narodil kolem roku 1360 v jihočeském Trocnově a zemřel 11. října 1424 u Přibyslavi, je pokládán za tvůrce vojenské defenzívní taktiky opírající se o vozovou hradbu. Důležitým objevem nejen pro Čáslav byl nález tzv. čáslavské kalvy při archeologickém průzkumu prováděném v roce 1910 v kostele sv. Petra a Pavla. V chrámu byl nalezen 115 cm vysoký a 84 cm hluboký a široký výklenek, který byl podle architekta Kamila Hilberta vestavěný do zdi kostela při stavbě věže kolem roku 1450. Na dně výklenku byly nalezeny dvě zkřížené stehenní kosti, poškozená kalva a kus kameninové mísy. Kolem zkřížených kostí byly uloženy další zbytky kostí lebky a ostatní kostry, dvě dřevěné destičky a chuchvalec ztrouchnivělého tkaniva. Nález obsahoval kosterní pozůstatky dvou mužů a jedné ženy. Po důsledných vědeckých analýzách bylo určeno, že se jedná o jeden z kosterních ostatků husitského vojevůdce. Při rekonstrukčních pracech byl přítomen profesor Jindřich Matiegka, jenž nalezené kosti prohlásil za ostatky Jana Žižky. Svůj závěr učinil na základě morfologických vlastností kostí, zejména jednookosti objevené mozkovny.

V roce 1962 vyšetřil tzv. čáslavskou kalvu profesor Otakar Hněvkovský a v roce 1966 byla prozkoumána odborníky z Archeologického ústavu ČSAV v Praze v čele s antropologem Emanuelem Vlčkem. Učiněné závěry potvrdily, že jde o kosterní pozůstatek jedince mužského pohlaví, jehož stáří se pohybovalo v rozmezí 50 ± 10 let. Dále bylo zjištěno poranění, které odpovídalo poranění utrpěnému u hradu Rábí. V 80. letech minulého století byl z iniciativy historika Miroslava Ivanova čáslavský nález znova prozkoumán odbornými pracovníky. Výsledky přinesla tehdy ojedinělá paleoserologická metoda prováděná v Budapešti Dr. Imre Lengyelem, díky níž bylo prokázáno, že nalezená část pravého žebra, levá stehenní kost a kalva patřili muži, jehož věk odpovídal datu Žižkova narození, kolem roku 1360 a datu úmrtí v roce 1424. V roce 1420  Jan Žižka ovládl město Čáslav. O rok později, ve dnech 3.-7. června, se v kostele sv. Petra a Pavla konal zemský, tzv. Čáslavský sněm. Na něm byl přijat husitský program a ustavena dvacetičlenná zemská vláda, v níž poprvé zasedli také zástupci měst. Členem této vlády byl zvolen i husitský hejtman Jan Žižka.

Je málo osobností v naší historii, které vyvolávají tak rozporuplné reakce jako Jan Žižka z Trocnova. Někteří  ho obdivují jako vojevůdce a vlastence, jiní ho viní z plundrování českých zemí. Je však pravdou, že husitský hejtman ovlivnil dějiny českých zemí a v Čáslavi zanechal výraznou stopu, tak výraznou, že není úplně důležitý výsledek expertizy, Čáslav bude v každém případě považována za “město Žižkovo”.

Zlata banka
Reklama
Vladimír Havlíček
Prohlédnout galerii