vv auto
Reklama

David Tuma přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ na téma obory

23. leden 2020, 05:26

Čáslav - „Vývoj loveckých a chovných obor“ byl název přednášky Davida Tumy, kterou zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ na Nové scéně Dusíkova divadla. Přednášejícího uvedl starosta spolku Filip Velímský spolu s jednatelkou Drahomírou Novákovou.

Mgr. David Tuma, Ph.D. je památkář a archeolog z Národního památkového ústavu, publikuje a pořádá výstavy o industriálních areálech, technických památkách a loveckých zařízeních. V Čáslavi představil knihu, kterou nazval „Zlatý věk obor“.

Přednášející popsal historii loveckých obor od starověku na Předním a Dálném východě, ve Středomoří, až po středověkou a novověkou Evropu. Ale především se zaměřil na vývoj loveckých a chovných obor v českých zemích od středověku až do konce druhé světové války.

Obory a obornictví mají v našich zemích dlouhou a bohatou tradici. První zmínky o zřizování obor na našem území pocházejí již z druhé poloviny 13. století. Rozmach zaznamenalo obornictví od století patnáctého. Za zlatý věk obor považujeme 17. a 18. století, kdy se v našich zemích obory stávaly významnými krajinotvornými prvky. V tomto období byly ve velkém zakládány na celém území Čech, Moravy a Slezska.

Doktor Tuma představil nejvýznamnější lovecká zařízení na našem území, kterými jsou obora Hvězda, Hukvaldy, Opočno, Klokočka, Jemčina, Horšov, Roštýnská obora, Lánská obora, Jindřichovická obora, Stará obora u Hluboké nad Vltavou, obora v Holešově nebo v Lednicko-valtickém areálu. Největší ohlas samozřejmě vzbudily obory v Žehušicích, ve Žlebech a také areál zámku Kačina. Dále popsal způsoby lovu zvěře, typické stavby pro obory a kompoziční principy.

Obory jsou příkladem přetváření krajiny člověkem při dlouholetém procesu jejího osidlování a kultivace. To, co dnes vnímáme jako přírodu, je totiž kulturní krajina nesoucí stopy více než tisíciletého vývoje. A právě z terénních výzkumů mapujících tuto přetvořenou krajinu a dlouhodobého studia historických pramenů vychází poctivá práce doktora Davida Tumy. Čáslavské publikum ji ocenilo „nekonečným“ potleskem.

Text a foto Vladimír Havlíček
AVE_CZ
Reklama
David Tuma přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ na téma obory

David Tuma přednášel pro „Včelu Čáslavskou“ na téma obory

23. leden 2020

Čáslav - „Vývoj loveckých a chovných obor“ byl název přednášky Davida Tumy, kterou zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ na Nové scéně Dusíkova divadla. Přednášejícího uvedl starosta spolku Filip Velímský spolu s jednatelkou Drahomírou Novákovou.

Mgr. David Tuma, Ph.D. je památkář a archeolog z Národního památkového ústavu, publikuje a pořádá výstavy o industriálních areálech, technických památkách a loveckých zařízeních. V Čáslavi představil knihu, kterou nazval „Zlatý věk obor“.

Přednášející popsal historii loveckých obor od starověku na Předním a Dálném východě, ve Středomoří, až po středověkou a novověkou Evropu. Ale především se zaměřil na vývoj loveckých a chovných obor v českých zemích od středověku až do konce druhé světové války.

Obory a obornictví mají v našich zemích dlouhou a bohatou tradici. První zmínky o zřizování obor na našem území pocházejí již z druhé poloviny 13. století. Rozmach zaznamenalo obornictví od století patnáctého. Za zlatý věk obor považujeme 17. a 18. století, kdy se v našich zemích obory stávaly významnými krajinotvornými prvky. V tomto období byly ve velkém zakládány na celém území Čech, Moravy a Slezska.

Doktor Tuma představil nejvýznamnější lovecká zařízení na našem území, kterými jsou obora Hvězda, Hukvaldy, Opočno, Klokočka, Jemčina, Horšov, Roštýnská obora, Lánská obora, Jindřichovická obora, Stará obora u Hluboké nad Vltavou, obora v Holešově nebo v Lednicko-valtickém areálu. Největší ohlas samozřejmě vzbudily obory v Žehušicích, ve Žlebech a také areál zámku Kačina. Dále popsal způsoby lovu zvěře, typické stavby pro obory a kompoziční principy.

Obory jsou příkladem přetváření krajiny člověkem při dlouholetém procesu jejího osidlování a kultivace. To, co dnes vnímáme jako přírodu, je totiž kulturní krajina nesoucí stopy více než tisíciletého vývoje. A právě z terénních výzkumů mapujících tuto přetvořenou krajinu a dlouhodobého studia historických pramenů vychází poctivá práce doktora Davida Tumy. Čáslavské publikum ji ocenilo „nekonečným“ potleskem.

Zlata banka
Reklama
Text a foto Vladimír Havlíček
Prohlédnout galerii