Čáslav - „Staroaramejské nápisy z okolí syrského Aleppa v době železné“ je název přednášky docenta Jana Duška, která se konala v přednáškovém sále městské knihovny. Akci zorganizoval Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“ ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

Přednášejícího představil místopředseda spolku doktor Filip Velímský slovy: „Docenta Duška vítám v Čáslavi nejen jako uznávaného historika, ale také jako Čáslaváka. Stěhuje se totiž do našeho města.“

Doc. PhDr. Jan Dušek, PhD učí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působí také jako vědecký pracovník. Postgraduálně studoval v Izraeli, ve Francii a v Německu. Je předním odborníkem na hebrejskou a aramejskou historii, filologii, lingvistiku a epigrafiku. Z jeho mnoha ocenění připomeňme „Cenu Učené společnosti České republiky za mimořádnou badatelskou a překladatelskou práci,“ či „Medaily Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za projekt Aramejské rukopisy.“

Přednáška byla věnována staroaramejským nápisům, které vznikly v 8. století př. n. l. v okolí syrských měst Aleppo a Sefire, na území, které tehdy ovládalo aramejské království Arpad. Jedná se o nejstarší dosud známé staroaramejské nápisy, v kterých byly psány mezinárodní smlouvy. Umožňují nám tak přímý vhled do politické situace v tehdejší Sýrii.

Aramejština je semitský jazyk používaný od 12. století př. n. l. kočovnými Aramejci. A právě tomuto národu se podařilo rozšířit svou řeč a kulturu po celém Blízkém východě a dokonce i za jeho hranice. V aramejštině jsou psány některé části Bible, aramejsky mluvil Ježíš Kristus. Byla užívána k mezinárodním obchodům a náboženským obřadům, později ji nahradila řečtina a latina. Dodnes je používána v několika oblastech Sýrie a Iráku.

Přednáška docenta Duška byla zajímavá, některé artefakty s nápisy v zahraničí osobně nafotil. Jsou umístěny v muzeích v Paříži, Bejrútu, Damašku a Allepu. Především v syrském Allepu není známo, v jakém stavu se momentálně nacházejí a jestli vůbec ještě existují. Allepo je totiž v těchto dnech osvobozováno od tzv. Islámského státu. V této souvislosti člověka napadne pochybnost, jestli dnešní společnost je vyspělejší a pokrokovější, než ta v prvním tisíciletí př. n. l. Dynamitem a krumpáčema nedávno zničená hrobka proroka Jonáše v Sýrii a další nenávratně poškozené památky tuto pochybnost jenom prohlubují.