Domaro
Reklama

Filip Velímský v Čáslavi přednášel o archeologickém průzkumu v regionu

17. únor 2015, 21:38
(aktualizováno: 19. únor 2015, 16:45)

Čáslav - S novými poznatky z posledních archeologických výzkumů v Čáslavi a okolí seznámil v čáslavské knihovně členy „Včely Čáslavské“ a širokou veřejnost archeolog Filip Velímský.

Mgr. Filip Velímský, Ph.D pracuje v Oddělení archeologie pravěku v Kutné Hoře, které spadá pod Archeologický ústav Akademie věd ČR. Vystudoval obor historie na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na stejné katedře absolvoval interní doktorské studium v oboru české a československé dějiny, v jehož rámci zpracoval disertační práci na téma raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory. 

Na pracovišti v Kutné Hoře působí od roku 1999. Dlouhodobě se zabývá problematikou charakteru a vývoje raně středověkého a vrcholně středověkého osídlení v jihovýchodní části středních Čech v kutnohorském a čáslavském regionu. Dále se podílí na běžném chodu pracoviště, zejména na provádění kontrolních dohledů a archeologických výzkumů, na zpracování materiálu a na publikační činnosti. Doktor Velímský externě přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Jeho badatelské aktivity se v současné době soustředí zejména na zpracování některých dílčích témat z vývoje raně středověkého osídlení regionu. Těmito tématy jsou: nejstarší slovanské a raně středověké osídlení na Kutnohorsku a Čáslavsku, montánní archeologie a dějiny těžby a zpracování kovů na Kutnohorsku a Čáslavsku, výzkum vývoje a transformace středověkého města Kutná Hora a výzkum středověké sakrální a monastické architektury na Kutnohorsku a Čáslavsku.

Doktor Velímský poukázal na nové objevy v bývalém čáslavském okresu, v Kutné Hoře a především přímo v Čáslavi. Na fotografiích popsal nové vykopávky v novorománském kostele svatých Petra a Pavla v Čestíně, ten totiž stojí na místě kostela mnohem staršího. Zajímavá byla přednáška o objevu gotických maleb v kostele v Soběšíně, jedná se v podstatě o archeologickou senzaci, která je nyní pečlivě zkoumaná. Zaujal popis kutnohohorských kostelů a hlavně současná rekonstrukce Dačického domu v Kutné Hoře, který je významný svým pozdně gotickým jádrem a vrcholně barokní fasádou se zbytky gotických prvků.

Magistr Velímský dále přítomné posluchače seznámil s výsledky průzkumu u čáslavského Kauflandu. Jedná se o pohřebiště z období lužické kultury. Pro tuto kulturu jsou typické keramické urny či popelnice, do kterých se ukládal popel mrtvých a zpravidla i keramika, osobní věci a v některých případech i znehodnocené zbraně. Jde o kulturu z doby bronzové a železné, která byla rozšířena ve střední Evropě od 14. do 4. století před naším letopočtem. Celkem zde byly nalezeny stovky artefaktů a více jak dvěstě urnových hrobů.

Přednáška doktora Velímského byla zajímavá, téměř padesát spokojených posluchačů toho bylo důkazem.

Text a foto Vladimír Havlíček
Komentáře
Re: - vložil V.Havlíček - 19. únor 2015, 06:53

Ano, je to Soběšín, děkuji, více na http://www.hrady.cz/?OID=3494

Re: - vložil Anonymous - 18. únor 2015, 18:43

Máte tam chybu, k nálezu gotické malby došlo v kostele v Soběšíně. V Samopších ani kostel není.

AVE_CZ
Reklama
Domaro
Reklama
Filip Velímský v Čáslavi přednášel o archeologickém průzkumu v regionu

Filip Velímský v Čáslavi přednášel o archeologickém průzkumu v regionu

17. únor 2015
(aktualizováno: 19. únor 2015, 16:45)

Čáslav - S novými poznatky z posledních archeologických výzkumů v Čáslavi a okolí seznámil v čáslavské knihovně členy „Včely Čáslavské“ a širokou veřejnost archeolog Filip Velímský.

Mgr. Filip Velímský, Ph.D pracuje v Oddělení archeologie pravěku v Kutné Hoře, které spadá pod Archeologický ústav Akademie věd ČR. Vystudoval obor historie na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na stejné katedře absolvoval interní doktorské studium v oboru české a československé dějiny, v jehož rámci zpracoval disertační práci na téma raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory. 

Na pracovišti v Kutné Hoře působí od roku 1999. Dlouhodobě se zabývá problematikou charakteru a vývoje raně středověkého a vrcholně středověkého osídlení v jihovýchodní části středních Čech v kutnohorském a čáslavském regionu. Dále se podílí na běžném chodu pracoviště, zejména na provádění kontrolních dohledů a archeologických výzkumů, na zpracování materiálu a na publikační činnosti. Doktor Velímský externě přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Jeho badatelské aktivity se v současné době soustředí zejména na zpracování některých dílčích témat z vývoje raně středověkého osídlení regionu. Těmito tématy jsou: nejstarší slovanské a raně středověké osídlení na Kutnohorsku a Čáslavsku, montánní archeologie a dějiny těžby a zpracování kovů na Kutnohorsku a Čáslavsku, výzkum vývoje a transformace středověkého města Kutná Hora a výzkum středověké sakrální a monastické architektury na Kutnohorsku a Čáslavsku.

Doktor Velímský poukázal na nové objevy v bývalém čáslavském okresu, v Kutné Hoře a především přímo v Čáslavi. Na fotografiích popsal nové vykopávky v novorománském kostele svatých Petra a Pavla v Čestíně, ten totiž stojí na místě kostela mnohem staršího. Zajímavá byla přednáška o objevu gotických maleb v kostele v Soběšíně, jedná se v podstatě o archeologickou senzaci, která je nyní pečlivě zkoumaná. Zaujal popis kutnohohorských kostelů a hlavně současná rekonstrukce Dačického domu v Kutné Hoře, který je významný svým pozdně gotickým jádrem a vrcholně barokní fasádou se zbytky gotických prvků.

Magistr Velímský dále přítomné posluchače seznámil s výsledky průzkumu u čáslavského Kauflandu. Jedná se o pohřebiště z období lužické kultury. Pro tuto kulturu jsou typické keramické urny či popelnice, do kterých se ukládal popel mrtvých a zpravidla i keramika, osobní věci a v některých případech i znehodnocené zbraně. Jde o kulturu z doby bronzové a železné, která byla rozšířena ve střední Evropě od 14. do 4. století před naším letopočtem. Celkem zde byly nalezeny stovky artefaktů a více jak dvěstě urnových hrobů.

Přednáška doktora Velímského byla zajímavá, téměř padesát spokojených posluchačů toho bylo důkazem.

Zlata banka
Reklama
Text a foto Vladimír Havlíček
Prohlédnout galerii