Foto, video: Petr Čornej si připravil přednášku „První pražská defenestrace a počátek husitské revoluce“

20. březen 2019, 07:07

Čáslav - „První pražská defenestrace a počátek husitské revoluce“ byl název přednášky profesora Petra Čorneje. Přednášku zorganizoval na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“, ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

Petr Čornej toto téma shrnul: “Jedná se o napínavý příběh přípravy a provedení činu, který zahájil husitskou revoluci. I když pražská defenestrace nebyla v Evropě první akcí svého druhu, všechny předchozí zastínila svými dramatickými důsledky.“ A dále dodal: „Na velkou dějinnou scénu přivedla Jana Žižku.”

Václav IV., který zpočátku sympatizoval s reformním hnutím, později ustoupil tlaku papežství a římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Na Novoměstskou radnici dosadil nové konšely, kteří byli zaujatí proti husitům a zároveň nechal zatknout a uvěznit několik účastníků demonstrací. Tím se dala do pohybu lavina, na jejímž konci je krvavá událost nazvaná „První pražská defenestrace“, čili vyhození z oken. Následovaly husitské války, které ochromily české země na mnoho let.

Celá událost se stala 30. července 1419. Po emotivním kázání Jana Želivského v kostele Panny Marie Sněžné zamířil rozzuřený dav k chrámu sv. Štěpána. Tam lidé vylomili dveře a sloužili bohoslužbu. Poté zamířili k radnici a žádali purkmistra a konšely, aby byli propuštěni dříve zatčení kališníci. Konšelé v čele s purkmistrem Janem Podivínským jim ale nevyhověli. Kališníci poté vnikli na radnici a vyhodili z oken dvanáct mužů, které po dopadu na zem zavraždili. Třináctého muže, kterého našli schovaného pod stolem v kuchyni, zabili na místě. Na válku mezi husity a katolíky bylo „zaděláno“.

Petr Čornej objasnil omyl, který se traduje po celá staletí. Historici předpokládali, že to byla spontánní akce. Je to ale historický omyl, vše bylo předem připraveno, profesor Čornej to bez veškerých pochybností dokázal. Také popsal omyly kolem osoby aktéra celé akce, kněze Jana Želivského. Před rokem 1989 byl považován za jakéhosi „agitátora“, jeho postava byla propagandisticky zneužita. Dnes ho pro změnu někteří historici pokládají za zhýralého a dokonce nestydatého (sic!) kněze. A to pouze na základě špatně pochopeného zápisu ve středověké kronice. Přestože byl ve své době radikální, tyto dvě polohy neodpovídají skutečnosti.
Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. se dlouhodobě zabývá českými i středoevropskými dějinami pozdního středověku, zvláště husitstvím, vývojem historiografie a dějinnými tradicemi. Je autorem mnoha knižních publikací. V Čáslavi je vždy přivítán plným sálem fanoušků historie, kteří jeho přednášky pokládají doslova za „lahůdku“. Trojitý nekonečný potlesk byl toho důkazem!

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
vv auto
Reklama
Foto, video: Petr Čornej si připravil přednášku „První pražská defenestrace a počátek husitské revoluce“

Foto, video: Petr Čornej si připravil přednášku „První pražská defenestrace a počátek husitské revoluce“

20. březen 2019

Čáslav - „První pražská defenestrace a počátek husitské revoluce“ byl název přednášky profesora Petra Čorneje. Přednášku zorganizoval na Nové scéně čáslavského Dusíkova divadla Muzejní a vlastivědný spolek „Včela Čáslavská“, ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav.

Petr Čornej toto téma shrnul: “Jedná se o napínavý příběh přípravy a provedení činu, který zahájil husitskou revoluci. I když pražská defenestrace nebyla v Evropě první akcí svého druhu, všechny předchozí zastínila svými dramatickými důsledky.“ A dále dodal: „Na velkou dějinnou scénu přivedla Jana Žižku.”

Václav IV., který zpočátku sympatizoval s reformním hnutím, později ustoupil tlaku papežství a římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Na Novoměstskou radnici dosadil nové konšely, kteří byli zaujatí proti husitům a zároveň nechal zatknout a uvěznit několik účastníků demonstrací. Tím se dala do pohybu lavina, na jejímž konci je krvavá událost nazvaná „První pražská defenestrace“, čili vyhození z oken. Následovaly husitské války, které ochromily české země na mnoho let.

Celá událost se stala 30. července 1419. Po emotivním kázání Jana Želivského v kostele Panny Marie Sněžné zamířil rozzuřený dav k chrámu sv. Štěpána. Tam lidé vylomili dveře a sloužili bohoslužbu. Poté zamířili k radnici a žádali purkmistra a konšely, aby byli propuštěni dříve zatčení kališníci. Konšelé v čele s purkmistrem Janem Podivínským jim ale nevyhověli. Kališníci poté vnikli na radnici a vyhodili z oken dvanáct mužů, které po dopadu na zem zavraždili. Třináctého muže, kterého našli schovaného pod stolem v kuchyni, zabili na místě. Na válku mezi husity a katolíky bylo „zaděláno“.

Petr Čornej objasnil omyl, který se traduje po celá staletí. Historici předpokládali, že to byla spontánní akce. Je to ale historický omyl, vše bylo předem připraveno, profesor Čornej to bez veškerých pochybností dokázal. Také popsal omyly kolem osoby aktéra celé akce, kněze Jana Želivského. Před rokem 1989 byl považován za jakéhosi „agitátora“, jeho postava byla propagandisticky zneužita. Dnes ho pro změnu někteří historici pokládají za zhýralého a dokonce nestydatého (sic!) kněze. A to pouze na základě špatně pochopeného zápisu ve středověké kronice. Přestože byl ve své době radikální, tyto dvě polohy neodpovídají skutečnosti.
Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. se dlouhodobě zabývá českými i středoevropskými dějinami pozdního středověku, zvláště husitstvím, vývojem historiografie a dějinnými tradicemi. Je autorem mnoha knižních publikací. V Čáslavi je vždy přivítán plným sálem fanoušků historie, kteří jeho přednášky pokládají doslova za „lahůdku“. Trojitý nekonečný potlesk byl toho důkazem!

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii