Hana Brzobohatá přednášela na téma „skutečná výpověď lidských kosterních pozůstatků se stopami tělesného postižení“

16. listopad 2016, 07:50

Čáslav - Bioarcheologie s podtitulem „skutečná výpověď lidských kosterních pozůstatků se stopami tělesného postižení“. To bylo téma přednášky doktorky Hany Brzobohaté, organizované Muzejním a vlastivědným spolkem „Včela Čáslavská“. Akce proběhla 15. listopadu 2016 ve výstavní síni na Žižkově náměstí, s podporou Městské knihovny a muzea Čáslav.

RNDr. Hana Brzobohatá, PhD je pracovnicí kutnohorského pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR a lidskými kosterními pozůstatky se zabývá dlouhodobě. Vystudovala antropologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1996 spolupracuje s archeology Regionálního muzea v Kolíně a od roku 2007 odborně zpracovává také antropologický materiál ze záchranných archeologických výzkumů na Kutnohorsku.

Bioarcheologie je u nás málo známý obor, který má však velkou budoucnost. Zahrnuje kombinace archeologie s biologií, ekologií a lékařstvím, používá veškeré vědecké analýzy biologických materiálů z archeologických vykopávek. Sleduje na základě archeologických materiálů vývoj člověka, vliv podmínek prostředí a sleduje také historii chování zvířat a pěstování rostlin. To vše má totiž vliv na stravovací zvyklosti a následně na vývoj chorob. Velkým pomocníkem jsou moderní analytické metody, například analýza DNA.

Přednáška kosterní antropoložky Hany Brzobohaté byla pojata spíše prakticky. Na prezentacích předvedla konkrétní nálezy kosterních pozůstatků jak ze zahraničí, tak především z Kutnohorska a Kolínska. Velké množství nálezů bylo objeveno díky budování kolínského obchvatu. Na fotografiích doktorka Brzobohatá předvedla nejrůznější tělesná postižení našich předků, jejich příčiny a důsledky. A to důsledky nejen pro postiženého jedince, ale především pro okolí. Tedy důsledky sociální a jejich dopad na tehdejší společnost a zpětně chování společnosti, tedy kmene, komunity k postiženému jedinci. A tady byl vidět zajímavý fenomén. Naši předci dokázali tělesně postižené „soukmenovce“ integrovat, dokázali jim pomoci, zapojit je do denního života, v žadném případě je neizolovali, jak se to děje mnohdy v naší moderní společnosti. Někdy takoví fyzicky postižení jedinci měli dokonce výsadní postavení, stali se z nich šamani, náčelníci, stařešinové apod. Doktorka Hana Brzobohatá to shrnula slovy: „V dnešním světě preferujeme fyzický vzhled, krásu, ale mnohdy se neumíme postarat o lidi, kteří tomu neodpovídají, nebo jsou dokonce postižení. Na rozdíl od našich předků. Měli bychom se z jejich chování, které potvrzují nálezy kosterních pozůstatků, poučit.“

Text a foto Vladimír Havlíček
Galerie
Předchozí Následující
Komentáře
AVE_CZ
Reklama
Hana Brzobohatá přednášela na téma „skutečná výpověď lidských kosterních pozůstatků se stopami tělesného postižení“

Hana Brzobohatá přednášela na téma „skutečná výpověď lidských kosterních pozůstatků se stopami tělesného postižení“

16. listopad 2016

Čáslav - Bioarcheologie s podtitulem „skutečná výpověď lidských kosterních pozůstatků se stopami tělesného postižení“. To bylo téma přednášky doktorky Hany Brzobohaté, organizované Muzejním a vlastivědným spolkem „Včela Čáslavská“. Akce proběhla 15. listopadu 2016 ve výstavní síni na Žižkově náměstí, s podporou Městské knihovny a muzea Čáslav.

RNDr. Hana Brzobohatá, PhD je pracovnicí kutnohorského pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR a lidskými kosterními pozůstatky se zabývá dlouhodobě. Vystudovala antropologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1996 spolupracuje s archeology Regionálního muzea v Kolíně a od roku 2007 odborně zpracovává také antropologický materiál ze záchranných archeologických výzkumů na Kutnohorsku.

Bioarcheologie je u nás málo známý obor, který má však velkou budoucnost. Zahrnuje kombinace archeologie s biologií, ekologií a lékařstvím, používá veškeré vědecké analýzy biologických materiálů z archeologických vykopávek. Sleduje na základě archeologických materiálů vývoj člověka, vliv podmínek prostředí a sleduje také historii chování zvířat a pěstování rostlin. To vše má totiž vliv na stravovací zvyklosti a následně na vývoj chorob. Velkým pomocníkem jsou moderní analytické metody, například analýza DNA.

Přednáška kosterní antropoložky Hany Brzobohaté byla pojata spíše prakticky. Na prezentacích předvedla konkrétní nálezy kosterních pozůstatků jak ze zahraničí, tak především z Kutnohorska a Kolínska. Velké množství nálezů bylo objeveno díky budování kolínského obchvatu. Na fotografiích doktorka Brzobohatá předvedla nejrůznější tělesná postižení našich předků, jejich příčiny a důsledky. A to důsledky nejen pro postiženého jedince, ale především pro okolí. Tedy důsledky sociální a jejich dopad na tehdejší společnost a zpětně chování společnosti, tedy kmene, komunity k postiženému jedinci. A tady byl vidět zajímavý fenomén. Naši předci dokázali tělesně postižené „soukmenovce“ integrovat, dokázali jim pomoci, zapojit je do denního života, v žadném případě je neizolovali, jak se to děje mnohdy v naší moderní společnosti. Někdy takoví fyzicky postižení jedinci měli dokonce výsadní postavení, stali se z nich šamani, náčelníci, stařešinové apod. Doktorka Hana Brzobohatá to shrnula slovy: „V dnešním světě preferujeme fyzický vzhled, krásu, ale mnohdy se neumíme postarat o lidi, kteří tomu neodpovídají, nebo jsou dokonce postižení. Na rozdíl od našich předků. Měli bychom se z jejich chování, které potvrzují nálezy kosterních pozůstatků, poučit.“

Text a foto Vladimír Havlíček
Prohlédnout galerii