Čáslav - Ve středu 21. srpna uplyne 45. roků od invaze "bratrských" armád do naší vlasti. Výročí si připomeňme prostřednictvím dobových fotografií, které nafotil pan Jaroslav Šimůnek, čáslavský rodák, jehož velkým koníčkem bylo fotografování. Fotografie z rodinného archivu laskavě zapůjčila jeho dcera, spisovatelka Jaroslava Hofmanová Šimůnková a jsou tím poprvé zveřejněny.

Okupace Československa se zúčastnily státy "Varšavské smlouvy", tzn. Sovětský svaz, východní Německo, Polsko, Maďarsko a Bulharsko, s výjimkou Rumunska a Albánie, ta dokonce na protest proti invazi z tohoto vojenského paktu vystoupila. Podle historiků se na našem území pohybovalo 600 tisíc okupačních vojáků, naše armáda měla vojáků 200 tisíc a navíc Rusové měli k dispozici veškeré strategicko-operační plány naší armády, takže měli přehled o každé jednotce a její výzbroji. Pod pásy tanků tak skončil pokus o demokratizaci společnosti a nastolení "socialismu s lidskou tváří". Byl tak zastaven proces obrody pod vedením Alexandra Dubčeka a po vydání prohlášení ÚV KSČ "Poučení z krizového vývoje", započalo období  tzv. "normalizace", při kterém nastaly represe proti lidem "Pražského jara". Po srpnové invazi opustilo zemi podle odhadů 104 tisíc občanů, exodus byl ukončen až uzavřením hranic. Začátkem listopadu 1968 opustila vojska "spřátelených" armád naše území, avšak s posledním ruským vojákem jsme se rozloučili až v roce 1991.

Proč se ale právě v Čáslavi, vedle nápisů ruských v azbuce, objevily nápisy právě v polštině?  Na to odpovídá Jaroslava Hofmanová: "Je zajímavé, že některé nápisy jsou psané v polštině, vrtalo mi to hlavou a tak jsem se na to táty zeptala. Říkal, že nápisy psali vojáci základní služby z čáslavských kasáren. Ostraváci, kteří mluvili českopolsky. Prý šli večer na vycházku s kýblem bílé barvy a štětcem a do rána Čáslav pomalovali." Paní Hofmanová se dále zamýšlí: "Když si ty fotky prohlížím, říkám si, že měl táta docela odvahu, tohle fotit, když tu jezdily ruský tanky." Další vzpomínka je také zajímavá: "Vyprávěl mi, jak tanky vyjely okolo nás na kopec nad čáslavským pivovarem, natočily děla na město a čekaly. Není se čemu divit, bylo tu letiště a tolik kasáren a vojáků."

Uveřejněné fotografie jsou vzácné nejen tím, že dokumentují čáslavská zákoutí, která již dávno neexistují nebo vypadají zcela jinak, ale především tím, že ukazují odvahu lidí, ať už tvůrců nápisů nebo autora fotografií. Je vidět, že odvážní lidé se v této nelehké době  řídili heslem, které o pět měsíců později zformuloval student Jan Palach: "Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí."

Jaroslav Šimůnek z Čáslavi

V roce 1968 pracoval v komunálních službách Kutné Hory jako řidič popelářského vozu (Kuka vozu) a jeho velkým koníčkem bylo fotografování. Zrcadlový fotoaparát značky Flexaret s sebou vozil všude, a tak není divu, že se mu v osudném roce 1968, podařil zachytit vpád vojsk varšavské smlouvy na Kutnohorsko. Autor fotografié Jaroslav Šimůnek zemřel v roce 2010 a ke zveřejnění je redakci www.svoboda.info poskytla spisovatelka Jaroslava Hofmanová Šimůnková.