Strakl
Reklama

Jana Vaněčková věnovala svou přednášku Matouši Ulickému

13. září 2017, 07:59

Čáslav - Jana Vaněčková přednášela na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Přednáška byla věnována Matouši Ulickému, poslednímu čáslavskému kaplanovi podobojí, od jehož mučednické smrti 11. září uplynulo 390 let.

PhDr. Jana Vaněčková ze Státního okresního archivu Kutná Hora pracovala jako historička, muzejní pracovnice a odborná publicistka. Kromě archivnictví se zabývá regionální historií a numismatikou. Akce proběhla ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav a posluchači si nemohli přát větší odbornici na uvedené téma, než doktorku Vaněčkovou. Však byl také sál čáslavské knihovny zaplněný do posledního místečka.

Matouš Ulický působil jako kněz podobojí víry v Čáslavi na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Hlásal myšlenky Jana Husa, což se nelíbilo katolickým hodnostářům. Pro své názory byl vyhnán do exilu, avšak vrátil se. Chtěl posílit ve víře stejně smýšlející lidi a také navštívit svou nemocnou manželku v Čáslavi. Skrýval se v okolí Čáslavi, pravděpodobně v Krchlebech. Při jedné návštěvě manželky byl ale zatčen vojáky. Bohužel u něj našli kazatelské provolání k národu, jehož byl pravděpodobně autorem. A to ho stálo život. Jelikož nepřijal nabídku záchrany života přestoupením na katolickou víru, byl mučen a popraven 11. září 1627 na stínadlech v Čáslavi. Nejdříve mu kat useknul pravou ruku, kterou podával lidem kalich s krví Kristovou při přijímání, poté hlavu. Následně bylo jeho tělo rozčtvrceno a nabodnuto na čtyři kůly. Hlavu pak přibili na pátý kůl. Ostatky nechali pro výstrahu na kůlech celý rok. Kromě Matouše bylo vyslýcháno a krutě mučeno i několik místních sedláků.

Jeho památku připomíná pomník u kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi. Má tvar osmibokého sloupu, zdobeného trnovou korunou na členěném podstavci, s hlavicí završenou kalichem. Na místě, kde byl popraven, byl po roce 1989 vztyčen mohutný kříž a čtyři kůly, jako symbol kruté smrti kaplana. Původně byl na tomto místě kříž, ze kterého se zachovala pouze kaplanka s kalichem. Ta je nyní v městském muzeu. Podle domněnek některých badatelů byl vězněn v šatlavě, která byla součástí hradeb. Jedná se o čtverhrannou baštu, dnes je v ní čajovna Diakonie. Podle doktorky Vaněčkové je ale pravděpodobnější, že byl vězněn v druhé čáslavské šatlavě, která se nacházela přímo pod radnicí.

Matouši Ulickému jsme vděčni za záchranu ostatků Jana Žižky z Trocnova. Byl to pravděpodobně on, kdo nechal tajně v roce 1621 nebo 1622 zhotovit ve stěně kaple kostela skrýš a ukrýt do ní hejtmanovy ostatky.

A jaké bychom si mohli vzít poučení ze smrti čáslavského kaplana? Matouš Ulický byl popraven především z důvodu, že byl obviněn z podněcování rebelie. Svou roli také hrála skutečnost, že odmítl rekatolizaci. Když ho vedli na čáslavská stínadla, začal cestou lidem, kteří přihlíželi, kázat a zpívat. Nikdo ho ale neslyšel, eskorta bušila do bubnů a troubila na trubky, aby jeho slova nebyla slyšet. Není dnes situace obdobná či dokonce stejná? Jsme schopni tolerovat odlišné názory, posloucháme se navzájem?

Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=fUNEZINmEzs
https://www.youtube.com/watch?v=ke7ZP8Zjzxs

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
vv auto
Reklama
AVE_CZ
Reklama
Jana Vaněčková věnovala svou přednášku Matouši Ulickému

Jana Vaněčková věnovala svou přednášku Matouši Ulickému

13. září 2017

Čáslav - Jana Vaněčková přednášela na pozvání Muzejního a vlastivědného spolku „Včely Čáslavské“. Přednáška byla věnována Matouši Ulickému, poslednímu čáslavskému kaplanovi podobojí, od jehož mučednické smrti 11. září uplynulo 390 let.

PhDr. Jana Vaněčková ze Státního okresního archivu Kutná Hora pracovala jako historička, muzejní pracovnice a odborná publicistka. Kromě archivnictví se zabývá regionální historií a numismatikou. Akce proběhla ve spolupráci s Městským muzeem a knihovnou Čáslav a posluchači si nemohli přát větší odbornici na uvedené téma, než doktorku Vaněčkovou. Však byl také sál čáslavské knihovny zaplněný do posledního místečka.

Matouš Ulický působil jako kněz podobojí víry v Čáslavi na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století. Hlásal myšlenky Jana Husa, což se nelíbilo katolickým hodnostářům. Pro své názory byl vyhnán do exilu, avšak vrátil se. Chtěl posílit ve víře stejně smýšlející lidi a také navštívit svou nemocnou manželku v Čáslavi. Skrýval se v okolí Čáslavi, pravděpodobně v Krchlebech. Při jedné návštěvě manželky byl ale zatčen vojáky. Bohužel u něj našli kazatelské provolání k národu, jehož byl pravděpodobně autorem. A to ho stálo život. Jelikož nepřijal nabídku záchrany života přestoupením na katolickou víru, byl mučen a popraven 11. září 1627 na stínadlech v Čáslavi. Nejdříve mu kat useknul pravou ruku, kterou podával lidem kalich s krví Kristovou při přijímání, poté hlavu. Následně bylo jeho tělo rozčtvrceno a nabodnuto na čtyři kůly. Hlavu pak přibili na pátý kůl. Ostatky nechali pro výstrahu na kůlech celý rok. Kromě Matouše bylo vyslýcháno a krutě mučeno i několik místních sedláků.

Jeho památku připomíná pomník u kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi. Má tvar osmibokého sloupu, zdobeného trnovou korunou na členěném podstavci, s hlavicí završenou kalichem. Na místě, kde byl popraven, byl po roce 1989 vztyčen mohutný kříž a čtyři kůly, jako symbol kruté smrti kaplana. Původně byl na tomto místě kříž, ze kterého se zachovala pouze kaplanka s kalichem. Ta je nyní v městském muzeu. Podle domněnek některých badatelů byl vězněn v šatlavě, která byla součástí hradeb. Jedná se o čtverhrannou baštu, dnes je v ní čajovna Diakonie. Podle doktorky Vaněčkové je ale pravděpodobnější, že byl vězněn v druhé čáslavské šatlavě, která se nacházela přímo pod radnicí.

Matouši Ulickému jsme vděčni za záchranu ostatků Jana Žižky z Trocnova. Byl to pravděpodobně on, kdo nechal tajně v roce 1621 nebo 1622 zhotovit ve stěně kaple kostela skrýš a ukrýt do ní hejtmanovy ostatky.

A jaké bychom si mohli vzít poučení ze smrti čáslavského kaplana? Matouš Ulický byl popraven především z důvodu, že byl obviněn z podněcování rebelie. Svou roli také hrála skutečnost, že odmítl rekatolizaci. Když ho vedli na čáslavská stínadla, začal cestou lidem, kteří přihlíželi, kázat a zpívat. Nikdo ho ale neslyšel, eskorta bušila do bubnů a troubila na trubky, aby jeho slova nebyla slyšet. Není dnes situace obdobná či dokonce stejná? Jsme schopni tolerovat odlišné názory, posloucháme se navzájem?

Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=fUNEZINmEzs
https://www.youtube.com/watch?v=ke7ZP8Zjzxs

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii