Čáslav - 19. ledna 2017 uplynulo sto let od úmrtí čáslavského rodáka Klimenta Čermáka. Jeho jméno připomíná pamětní deska na jeho rodném domě čp. 124 na dnešní pěší zóně v bývalé Jeníkovské ulici., která byla odhalena v roce 1930.

Kliment Čermák se zde narodil 1. dubna  1852. Měl tři sourozence, starší sestru Antonii, mladší sestru Kláru a mladšího bratra Bohuslava. Jeho otec byl od roku 1864 ředitelem Záložny Čáslavské, významného finančního ústavu, který roku 1884 nechal postavit budovu městského muzea v Husově ulici.

Čermák byl v dětství vážně nemocný, proto se několik let vzdělával soukromě. Po absolvování čáslavské nižší reálky vystudoval v letech 1868-71 c. k. ústav pro vzdělávání učitelů v Praze, jehož ředitel probudil v Čermákovi zájem o historii. Pod vlivem správce archeologické sbírky Národního muzea Františka Beneše se Čermák začal zajímat o archeologii. Svou učitelskou dráhu zahájil v Poličce. Po dvou letech se vrátil do Čáslavi, kde učil nejdříve na nižší reálce, později na měšťanské škole a v roce 1896 se stal ředitelem dívčí obecné a měšťanské školy. Po návratu do Čáslavi se oženil. Měl pět dětí, z nichž dvě zemřely jako malé, dospělosti se dožili dva synové – Jaromír, akademický sochař, Jiří, inženýr a civilní geometr, a dcera Ludmila, provdaná Žantovská. Její syn Jiří se stal literárním badatelem. Překladatel a politik Michael Žantovský je Čermákovým pravnukem.

Vedle pedagogické činnosti se Čermák celý život  věnoval archeologii. Pod hlavičkou Včely Čáslavské, jíž byl od roku 1877 jednatelem a od roku 1881 starostou, prováděl první výzkumy v regionu. Zprávy o nich uveřejňoval v Památkách archeologických a dalších odborných časopisech.

Za jeho působení vzrostl počet sbírkových předmětů natolik, že bylo třeba řešit otázku jejich uložení a především vystavení. Vyřešit tento problém nakonec pomohla Záložna Čáslavská, kde dlouhá léta působil otec Klimenta Čermáka. Plány na stavbu muzejní budovy připravil architekt František Tetřev a během roku 1884 je realizoval stavitel František Skřivánek. Následujícího roku bylo muzeum otevřeno. Kromě sbírek Včely Čáslavské zde našla své místo i přírodovědná sbírka Josefa Kaunického.

K Čermákovým nejvýznamnějším výzkumům patří výzkum čáslavského Hrádku, který prováděl od roku 1883-87 s finanční podporou c. k. centrální výzkumné komise ve Vídni.  Několik let se také zabýval Drobovicemi. Poslední velký výzkum prováděl při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla v letech 1909-11.

Celý život, pokud mu to zdraví dovolovalo, Čermák podnikal cesty  za bližšími i vzdálenějšími cíli. Nejbližšímu okolí svého rodného města věnoval knížečku Cesta z Čáslavě do hor Železných. V roce 1875 se vydal na cestu po Čechách, Rakousích, Sasku alpských zemích a Itálii. V roce 1876 navštívil Moravský kras. Následujícího roku putoval po Solnohradsku, Tyrolsku, severní Itálii, Švýcarsku a Polsku. Nezapomenutelná byla pro něj cesta do Ruska v roce 1877. V roce 1879 Navštívil Prusko, Sasko a Dánsko.

V roce 1900 podnikl výpravu do Dalmácie, na Černou Horu a na Balkán. Své putování popsal v brožuře nazvané Archaeologická cesta do Dalmácie, na Černou Horu a do Řecka. Na svých cestách se intenzivně zajímal nejen o historii dané země, o její kulturu, ale navazoval i styky s místními vzdělanci. S některým z nich zůstával v písemném kontaktu i po svém návratu. Po neúspěšném pokusu Včely Čáslavské o dlouhodobou zápůjčku čáslavských kancionálů, nacházejících se ve vídeňské Národní knihovně, se vypravil v srpnu 1906 do Vídně, aby zde oba kancionály prohlédl a popsal. Výsledkem byla publikace O čáslavských kancionálech, kterou Čermák sepsal spolu s Antonínem Rybičkou a vydal vlastním nákladem v Praze v roce 1908.

Jako člen Včely Čáslavské se Čermák  vedle praxe snažil rozvíjet i teorii muzejní práce. Jako první použil termín “muzeologie“. Napsal spisek O musejích městských a okresním, ve kterém představil svou koncepci budování regionálních muzeí a publikoval hlavní zásady budování muzejních sbírek a péče o ně. Požadoval, aby obce muzea co nejvíce podporovaly, a to nejen finančně. Napsal řadu odborných statí, které uveřejňoval v jednom z prvních muzeologických časopisů- „Věstníku českoslovanských muzeí a spolků archaelogických“. Ten vydával a redigoval v letech 1895-1901. Na jeho práci se pokusil navázat  V. V. Jeníček, který v letech 1903-4 vydával Českoslovanské letopisy muzejní.

Nálezy mincí a správa muzejní sbírky, která vznikla již v roce 1864 při zakládání spolku, kdy členové Včely věnovali množství mincí, přivedly Čermáka k zájmu o numismatiku. Ve Věstníku uveřejňoval příspěvky nejen o budování sbírky, ale i o péči o ni, například Jak čistíme mince.   Je autorem třísvazkové monografie Mince království českého za panování rodu Habsburského, která vycházela v sešitech od roku 1891 do roku 1913. Jako spoluautor se na ní podílel Bedřich Skrbek, zapálený numismatik-amatér z Pardubic.

Čermák měl vřelý vztah ke svému rodnému městu i celému regionu. O jeho historii publikoval řadu, prací, například o čáslavském dobrodinci Janovi Váchů, čáslavském rodáku Filipu Maxmiliánu Opizovi, historii ochotnického divadla v Čáslavi, Čáslavské záložny nebo o bitvě u Chotusic. Od roku 1875 byl pověřen vedením městské kroniky.

Celý život psal povídky určené hlavně mládeži, v níž se snažil probudit zájem o minulost. Také se jí snažil vštípit zásady, jak se k památkám minulosti chovat. V roce 1888 vyšla první knížka těchto povídek s názvem Z časů dávných. Čermák psal i populárně naučné knihy pro dospělé čtenáře, například Pravěk lidstva evropského – doba kamene nebo Vývoj nejobyčejnějších nástrojů.  
Vedle vlastních prací uveřejňoval  i paměti svých starších kolegů, například T. Jurna 1750-1817,  Jos. Růžičky (1820-1834) nebo Jos. Bělonožníka (1828-1872). Ukazují, jak těžký život měli adepti učitelské profese v minulosti, jak bylo velmi nesnadné získat tzv. podučitelské místo.

V Klimentu Čermákovi ztratila Čáslav významného vzdělance, který svou činností v mnoha oborech překročil hranice regionu.
Městské muzeum připravilo k tomuto výročí výstavu nazvanou Kliment Čermák a ti druzí, jejímž cílem je přiblížit život a práci této všestranné osobnosti a zapáleného čáslavského patriota. Vedle něj zde budou připomenuty další  významní učitelé  regionu. Výběr nebyl snadný.  Snažili jsme se zmínit především ty, kteří byli nejen zdatnými kantory, ale i mimořádnými odborníky a jsou zastoupeni  v našich muzejních sbírkách. Tím se omlouváme, všem, kteří zde nenajdou toho svého pana Učitele. Výstava bude zahájena v úterý 28. března v 17 hodin ve výstavní síni na Náměstí Jana Žižky z Trocnova a potrvá do 7. května.

Další akcí, kterou muzeum věnuje Čermákovu výročí, je celodenní seminář  Učitelé a jejich podíl na kulturním životě regionu naplánovaný na  11. dubna. Zazní na něm deset příspěvků věnovaných významným učitelským osobnostem. Stěžejní referát  Kliment Čermák jako průkopník regionální archeologické osvěty přednese dr. Karel Sklenář z Národního muzea. Další příspěvky budou věnovány například ronovskému Karlu Kněžourkovi, novodvorskému Josefu Ledrovi, močovickému Emanuelu Chramostovi , jiříkovskému Antonínu Doubkovi nebo kolínskému Gustavu V. Svobodovi. Seminář se koná ve výstavní síni. Je věnován nejen odborné, ale i laické veřejnosti.  

D. Nováková