Nejen na Čáslavsku kvete purpurově červený jetel nachový

22. květen 2020, 07:12

Čáslav/Kutnohorsko - Také si v těchto dnech rádi fotografujete purpurově červenou záplavu květů na polích? A máte pocit, že vidíte nějakou léčivku? Tak to se mýlíte, tato pícnina nemá žádné léčivé účinky. Jedná se totiž o jetel nachový, neboli inkarnát, lidově též zvaný růžák, latinsky Trifolium inkarnatum!

Jedná se o dvacet až padesát centimetrů vysokou jednoletou, někdy dvouletou přezimující jednosečnou pícninu. Přestože pochází z jižní Evropy, není u nás žádným nováčkem, vysévá se už od 19. století. Má ale nižší výnos než jetel luční, někdy až poloviční. Jeho předností ale je, že se mu daří i na chudších písčitých půdách, především v teplejších oblastech. Je ceněn také pro svou ranost a využíván jako medonosná rostlina. Používá se jako zelené hnojení nebo do směsi s trávami jako pícnina. V osevních postupech s vysokým zastoupením obilnin slouží jako hodnotný přerušovač. Lze ho pěstovat v čisté kultuře nebo jako komponent raných ozimých směsek v plynulém pásu zeleného krmení.

V současnosti je u nás jediná česká registrovaná odrůda Kardinál. Množeno je zde ale velké množství zahraničních odrůd registrovaných v Evropské unii. Většina vyprodukovaných osiv se vyváží do jižní Evropy, především Itálie.

Jetel nachový nikdy v našich podmínkách nebude konkurovat daleko výnosnějšímu jeteli lučnímu nebo oblíbené vojtěšce seté. Budeme se s ním ale setkávat stále více z důvodu vývozu osiv a také využití na méně úrodných půdách. A nostalgicky si vzpomeneme na „vychytávku“ našich dědů, tzv. Landsberskou směsku. To byla mimořádně úspěšná směs právě jetele inkarnátu, ozimé vikve a jílku italského. A nebo se můžeme jen „kochat“ purpurově červenou barvou pícniny, kterou naši předci familiárně nazývali růžák!

Text, foto a video Vladimír Havlíček

AVE_CZ
Reklama
Nejen na Čáslavsku kvete purpurově červený jetel nachový

Nejen na Čáslavsku kvete purpurově červený jetel nachový

22. Květen 2020

Čáslav/Kutnohorsko - Také si v těchto dnech rádi fotografujete purpurově červenou záplavu květů na polích? A máte pocit, že vidíte nějakou léčivku? Tak to se mýlíte, tato pícnina nemá žádné léčivé účinky. Jedná se totiž o jetel nachový, neboli inkarnát, lidově též zvaný růžák, latinsky Trifolium inkarnatum!

Jedná se o dvacet až padesát centimetrů vysokou jednoletou, někdy dvouletou přezimující jednosečnou pícninu. Přestože pochází z jižní Evropy, není u nás žádným nováčkem, vysévá se už od 19. století. Má ale nižší výnos než jetel luční, někdy až poloviční. Jeho předností ale je, že se mu daří i na chudších písčitých půdách, především v teplejších oblastech. Je ceněn také pro svou ranost a využíván jako medonosná rostlina. Používá se jako zelené hnojení nebo do směsi s trávami jako pícnina. V osevních postupech s vysokým zastoupením obilnin slouží jako hodnotný přerušovač. Lze ho pěstovat v čisté kultuře nebo jako komponent raných ozimých směsek v plynulém pásu zeleného krmení.

V současnosti je u nás jediná česká registrovaná odrůda Kardinál. Množeno je zde ale velké množství zahraničních odrůd registrovaných v Evropské unii. Většina vyprodukovaných osiv se vyváží do jižní Evropy, především Itálie.

Jetel nachový nikdy v našich podmínkách nebude konkurovat daleko výnosnějšímu jeteli lučnímu nebo oblíbené vojtěšce seté. Budeme se s ním ale setkávat stále více z důvodu vývozu osiv a také využití na méně úrodných půdách. A nostalgicky si vzpomeneme na „vychytávku“ našich dědů, tzv. Landsberskou směsku. To byla mimořádně úspěšná směs právě jetele inkarnátu, ozimé vikve a jílku italského. A nebo se můžeme jen „kochat“ purpurově červenou barvou pícniny, kterou naši předci familiárně nazývali růžák!

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii