Od Vás: Maturanti z čáslavského gymnázia se setkali po úctyhodných 59 letech!

25. květen 2011, 13:23
(aktualizováno: 25. květen 2011, 13:25)

Čáslav – Setkání maturantů čáslavského gymnázia po devětapadesáti letech se nedávno uskutečnilo v hotelu u nádraží v Čáslavi.

V penzionu Česká koruna se maturanti pravidelně setkávají, protože vlídná obsluha a výborná kuchyně jsou pro ně zárukou milého posezení.

Nešlo jen o nostalgické vzpomínání na studentská léta plná radostí i zmařených nadějí. Jejich život začal v předválečné republice – prožili okupaci a s příchodem svobody v roce 1945 se jim otevřela možnost studia. Mnozí trávili svůj čas v nově založené skautské organizaci, jiní v místním Sokole. Zažili na gymnáziu rok 1948 s čistkami v profesorském sboru – byli mladí a život se jim zdál krásný. Přišel rok 1951 v době Číhošťského zázraku, kdy v krajně rozjitřené době, byl v chlapecké třídě odhalen AKS (alkoholicko-karbanický spolek, vyslovená recese). Jenže se hodila některým lidem a jak psala Východočeská záře, šlo o spiknutí buržoazních živlů, které bylo nutno exemplárně potrestat. A tak se z nevinné recese stala málem tragedie. Nakonec v roce 1952 odmaturovala i chlapecká třída. Po maturitě se všichni rozeběhli, ale společné prožitky ze studia je táhnou zpět – pravidelně se vidí alespoň jednou do roka.

Mluvili jsme s některými účastníky:

Milan z Prahy – do Čáslavě jezdím pravidelně, mám tu nedaleko chalupu a s manželkou si ji užíváme.

Karel (digitalizoval fotografie a kroniku třídy) – věnoval jsem se celý život veterinářské praxi a archivace fotografií se stala mým koníčkem.

Mirka a Věra - přes zimu jsme v Praze, ale zbytek roku tráví Mirka ve Zbýšově  a Věrka na chatě u Lovětínského rybníku .

Milouš – jsem stále aktivní a věnuji se naší usedlosti.

Boženka z Bílého Podolí – těším se ze svých vnoučat a krásné obce, v které žiji.

Eda – celé dny jsem v jednom  kole – žádná kynologická akce se beze mne neobejde.

Josef – vzpomíná jak SK Čáslav (amatéři) porazila v České zemské lize ve Vodrantech Liberec 5:2, o čemž si místní Zenit může nechat zdát a bodla Franty Břízy byla nechytatelná.

Milena – dáma s psíkem – jsem stále ozdobou společnosti.

Marie z Kolína – Kolín je příjemné místo, ale nad Čáslav není.

Josef z Třemošnice – je mi mezi kamarády moc pěkně a proto vzpomeňme na ty co už tady s námi nejsou.

Jiří z Hradce Králové – procestoval jsem spoustu zemí – tak umím ocenit genius loci právě tady v Čáslavi.

Josef Vraný
Galerie
Předchozí Následující
Komentáře
AVE_CZ
Reklama
Od Vás: Maturanti z čáslavského gymnázia se setkali po úctyhodných 59 letech!

Od Vás: Maturanti z čáslavského gymnázia se setkali po úctyhodných 59 letech!

25. Květen 2011
(aktualizováno: 25. Květen 2011, 13:25)

Čáslav – Setkání maturantů čáslavského gymnázia po devětapadesáti letech se nedávno uskutečnilo v hotelu u nádraží v Čáslavi.

V penzionu Česká koruna se maturanti pravidelně setkávají, protože vlídná obsluha a výborná kuchyně jsou pro ně zárukou milého posezení.

Nešlo jen o nostalgické vzpomínání na studentská léta plná radostí i zmařených nadějí. Jejich život začal v předválečné republice – prožili okupaci a s příchodem svobody v roce 1945 se jim otevřela možnost studia. Mnozí trávili svůj čas v nově založené skautské organizaci, jiní v místním Sokole. Zažili na gymnáziu rok 1948 s čistkami v profesorském sboru – byli mladí a život se jim zdál krásný. Přišel rok 1951 v době Číhošťského zázraku, kdy v krajně rozjitřené době, byl v chlapecké třídě odhalen AKS (alkoholicko-karbanický spolek, vyslovená recese). Jenže se hodila některým lidem a jak psala Východočeská záře, šlo o spiknutí buržoazních živlů, které bylo nutno exemplárně potrestat. A tak se z nevinné recese stala málem tragedie. Nakonec v roce 1952 odmaturovala i chlapecká třída. Po maturitě se všichni rozeběhli, ale společné prožitky ze studia je táhnou zpět – pravidelně se vidí alespoň jednou do roka.

Mluvili jsme s některými účastníky:

Milan z Prahy – do Čáslavě jezdím pravidelně, mám tu nedaleko chalupu a s manželkou si ji užíváme.

Karel (digitalizoval fotografie a kroniku třídy) – věnoval jsem se celý život veterinářské praxi a archivace fotografií se stala mým koníčkem.

Mirka a Věra - přes zimu jsme v Praze, ale zbytek roku tráví Mirka ve Zbýšově  a Věrka na chatě u Lovětínského rybníku .

Milouš – jsem stále aktivní a věnuji se naší usedlosti.

Boženka z Bílého Podolí – těším se ze svých vnoučat a krásné obce, v které žiji.

Eda – celé dny jsem v jednom  kole – žádná kynologická akce se beze mne neobejde.

Josef – vzpomíná jak SK Čáslav (amatéři) porazila v České zemské lize ve Vodrantech Liberec 5:2, o čemž si místní Zenit může nechat zdát a bodla Franty Břízy byla nechytatelná.

Milena – dáma s psíkem – jsem stále ozdobou společnosti.

Marie z Kolína – Kolín je příjemné místo, ale nad Čáslav není.

Josef z Třemošnice – je mi mezi kamarády moc pěkně a proto vzpomeňme na ty co už tady s námi nejsou.

Jiří z Hradce Králové – procestoval jsem spoustu zemí – tak umím ocenit genius loci právě tady v Čáslavi.

Josef Vraný
Prohlédnout galerii