Čáslav - Trenérská legenda a čestný občan města Čáslavi, pan Ing. Miroslav Kváč, zemřel 21. listopadu 2018 ve věku nedožitých 87 let. Miroslav Kváč do paměti veřejnosti vešel nejvíce jako atletický trenér, který se významným způsobem podílel na výkonech čáslavských atletů a zejména Jarmily Kratochvílové. 

Výkony Jarmily Kratochvílové na mistrovství světa v roce 1983, kdy získala dva tituly mistryně světa a v témže roce vytvořila světový rekord v běhu na 800 m, který nebyl dodnes překonán, nesou rukopis Miroslava Kváče, který se stal trenérskou legendou uznávanou po celém světě. 

Miroslav Kváč byl v roce 2014 oceněn stříbrnou pamětní medailí za zásluhy o rozvoj sportu Senátem České republiky. V roce 2016 byl jmenován čestným občanem města Čáslavi. Česté občanství mu bylo uděleno na tehdejším říjnovém zasedání čáslavského zastupitelstva za celoživotní činnost v oblasti sportu u příležitosti jeho 85. narozenin.

Ing. Miroslav Kváč:

Miroslav Kváč se narodil 11. prosince 1931 ve Svítkově u Pardubic. Po ukončení Gymnázia Jana Žižky v Moravské Třebové nastoupil na Vojenskou akademii v Lipníku nad Bečvou a poté na Vojenskou akademii v Moskvě. V letech 1949 - 1969 působil v Československé lidové armádě. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy byl v roce 1969 ze služby v hodnosti podplukovníka propuštěn. Jeden rok pracoval jako dělník ve Vojenských dílnách v Kutné Hoře, od roku 1971 do roku 1980 jako skladník. V roce 1989 byl rehabilitován a získal hodnost plukovníka.Většinu svého aktivního života zasvětil trenérské činnosti. Nejznámější atletkou, kterou trénoval, byla Jarmila Krátochvílová, držitelka světového rekordu v běhu na 400 metrů. Pro Československo získali 6 zlatých a 4 stříbrné medaile na mistrovství světa a Evropy. Z letních olympijských her v Moskvě přivezli stříbrnou medaili.

Dlouhá léta pracoval jako trenér mládeže a přispěl k výchově celé řady talentů. V krizovém roce 1968 projevil svůj vlastenecký postoj a aktivně se postavil proti okupaci cizími vojsky. Známý je především jeho hrdinský čin, kdy jako zástupce velitele 21. pluku stanul čelem kulometu ruského obrněného transportéru při obraně muničního skladu v Adamově. Muniční sklad v Adamově tak zůstal v roce 1968 invazními vojsky Varšavské smlouvy nedotčený. Po nástupu normalizace byl z armády propuštěn jako jeden z prvních. Díky této perzekuci paradoxně dosáhl pozdějších úspěchů na poli atletiky.

Čest jeho památce.