Čáslav - Čáslavská spisovatelka Jaroslava Hofmanová Šimůnková vyhrála literární soutěž na téma "Vynálezy světa, aneb bez čeho se neobejdeš". V povídce "Sny ovládané mobilem" předvedla nejen lehkost s jakou píše své, ať už malé nebo velké povídky a novely, ale především smysl pro humor.

A kdy se u Jaroslavy Hofmanové projevil zájem o literaturu? Na to paní Hofmanová odpovídá vzpomínkou z dětství: "Ve volném čase namísto toho, abych šla s kamarádkami běhat před dům, seděla jsem zahrabaná v pokoji a četla knihy nebo psala dopisy. Dokázala jsem denně přečíst celou knihu a zkomponovat i desítku psaníček. Dopisovala jsem si se sestřenicí, s babičkou, s pěti kamarádkami z letního tábora a třemi Ruskami ze školní družby. Moje mamka lomila rukama, když kupovala kila dopisních papírů a často mne škádlila: "Holka, z tebe snad bude spisovatelka".

Cesta k vydání prvotiny byla však zdlouhavá, po vydání prvního románu se ale "ledy hnuly" a další vydávání bylo již bez problémů. Paní Hofmanová na tento úspěch vzpomíná: "Když jsem držela svoje první knižní dítě v ruce, které jsem si dala ke čtyřicátým narozeninám, nemohla jsem tomu uvěřit! Radost, kterou jsem cítila, si dovede málokdo představit a sdílela ji se mnou celá moje rodina. Manžel i děti. Starší syn mi tehdy řekl: "Mami, nevěřil bych, že to dokážeš!"

Čtenáři a především čtenářky oceňují příběhy, do kterých se mohou vcítit, to jsou totiž příběhy, které sami prožívají. Autorka pracovala jako dietní sestra a tam je příčina životních zkušeností a schopnosti hluboké empatie. Tu ostatně projevila, když věnovala obětem výbuchu domu ve Frenštátě pod Radhoštěm honorář z knihy Láska není minulost. K tomu skromně dodává: "Při sledování večerních zpráv, jsem se nedokázala ubránit slzám. Představa, že člověk jde večer klidně spát a uprostřed spánku ho probudí výbuch domu, kde žije a on přijde o všechno, mi vehnala slzy do očí“.

Svůj debut autorka nazvala V sevření osudu, poté napsala knihy Láska není minulost a Žíznivé sny osudu. Další román nazvala Víc než láska a nyní se můžeme těšit na jeho volné pokračování. V loňském roce zabodovala povídkou Dovolená slečny Klívie v Literárním klubu doktorky Nadi Benešové a v letošním roce nakladatelství Epika vydalo povídku Nejkrásnější déšť. Povídky publikuje také externě v časopisech Napsáno životem, Příběhy z ordinace, Báječná neděle, Překvapení a v dalších.

Paní Hofmanové přejeme, aby dále rozvíjela svůj talent a aby jí psaní i nadále bavilo. A o tom, že jí baví, svědčí  její zamyšlení: "Realizuji si život, který jsem si vysnila jako malá holka a přináší mi to radost i uvolnění.  Moje práce je mým koníčkem a já věřím, že velkou zásluhu na tom měl osud, protože kdybych nepřišla potřetí do jiného stavu a nešla na mateřskou dovolenou, těžko bych se k psaní vrátila“.