vv auto
Reklama

Přednášce Zdeňka Vybírala k 590. výročí úmrtí Jana Žižky naslouchala zaplněná posluchárna

26. listopad 2014, 22:28
(aktualizováno: 26. listopad 2014, 22:31)

Čáslav - Klub rodáků a přátel města Čáslavi zorganizoval přednášku PhDr. Zdeňka Vybírala, Ph.D. k 590. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Na přednášce měly být oznámeny výsledky počítačové tomografie, na které s napětím čeká nejen čáslavská veřejnost.

Městské muzeum v Čáslavi totiž zapůjčilo lebeční klenbu, takzvanou „čáslavskou kalvu“ Jana Žižky táborskému muzeu, kde bude vystavena do 28. října. Husitské muzeum v Táboře využilo tuto skutečnost a nechalo lebku snímkovat na tomografu radiologického oddělení táborské nemocnice. Kalva absolvovala počítačovou tomografii, která se běžně využívá k diagnostice poranění a chorob hlavy. Lékaři tak vidí inkriminované místo z několika úhlů. Prostorový snímek by měl vést k definitivnímu potvrzení, zda se skutečně jedná o pozůstatky slavného hejtmana. Počítačový tomograf neboli CT poskytne nejpřesnější data, která lze v současné době získat. Přístroj lebku naskenuje po půlmilimetrových řezech, které pak poslouží k vytvoření počítačového obrazu lebky ve formátu 3D. V Antropologickém ústavu jsou pak schopni vytvořit  obličejovou část hlavy i s měkkými tkáněmi. Čili celý obličej, jak skenovaný člověk skutečně vypadal.

Bohužel výsledek zkoumání zatím ještě není znám, podle doktora Vybírala je rozhodnutí Antropologického ústavu natolik závažné, že musí mít ústav naprostou jistotu ve svém rozhodnutí. Tato skutečnost neměla vliv na kvalitu přednášky. Doktor Vybíral představil svojí převratnou knihu “Jan Žižka“, s podtitulem „O táborském hejtmanu a husitském vojevůdci,“ která vyšla za přispění města Tábora. Publikace přináší množství unikátních fotografií z míst spjatých se životem tohoto legendárního bojovníka. Řada etap životní pouti jihočeského zemana do čela husitských vojsk je opředena tajemstvím a domněnkami. Proč zamíříl z chudého venkovského sídla do královských služeb? Byla pro něj Husova kázání výzvou k nalezení osobní cesty ke spáse a ukázala mu jeho mučednická smrt nutnost vést boj za ryzost víry a křesťanských hodnot? Na tyto otázky odpovídá kniha a čáslavská přednáška. Kniha staví na třech pilířích: na životním příběhu Jana Žižky, na mýtech kolem jeho osoby a pomnících v Čechách. Podle doktora Vybírala dodnes zůstává Jan Žižka populární postavou pro veřejnost, ale i zajímavým objektem zkoumání historiků. Některé odpovědi na otázky spolehlivě neznáme, můžeme se jenom domnívat, například o které oko přišel Jan Žižka v mládí? Co znamená přezdívka „Žižka“? Bojoval trocnovský zeman ve slavné bitvě u Grunwaldu roku 1410? Patří lidské ostatky, nalezené v děkanském kostele v Čáslavi roku 1910, skutečně Žižkovi? A další a další. Na mnohé dává kniha odpovědi.

Zdeněk Vybíral ve své přednášce odpověděl na otázku, na kterou hledají odpovědi celé generace. A ta zní: „Byl Jan Žižka statečný muž, hrdina, nebo lapka a vrah?“ Na tuto otázku se nesmíme dívat z pohledu člověka 21. století, ale musíme jí vnímat v kontextu století patnáctého. Ano, Žižka vraždil, ale to je dodnes bohužel ve válkách běžné. Dokonce na rozdíl od ostatních vojevůdců v obsazených městech šetřil děti a ženy, což nebylo v té době běžné. V mladém věku se také živil jako lapka. Dnes se nám to zdá nepochopitelné, ale dodržoval psaná i nepsaná  pravidla své doby. Jeho lapkovská skupina okrádala pocestné, ale pouze ty, kterým předem vyhlásila nepřátelství. V jeho případě bylo vyhlášeno Rožmberkům. Taková byla pravidla patnáctého století. V další etapě života byl žoldnéř, bojoval za žold dokonce v Polsku, ale zase, to bylo ve středověku běžné. Závěrem lze konstatovat, že se choval podle uznávaných pravidel své doby, šetřil ženy a děti, držel slovo, měl obrovské charisma, protože jinak by ho neposlouchali ani husité, ani ostatní hejtmani. Jeho vojenské a organizační umění je nezpochybnitelné.

Je nesporné, že husitské války, tak jako každá válka, přinesly drancování, smrt a neštěstí. A je s podivem, že lidstvo se z minulých válek nepoučilo, pouze místo palcátu máme zbraně sofistikované, myšlení však zůstalo stejné. Ale to už je na jiný článek. 

Historik starších dějin doktor Zdeněk Vybíral je pracovníkem Husitského muzea v Táboře, kde pracuje jako kurátor sbírek, vedoucí historického oddělení a zástupce ředitele muzea. Narodil se 25. 9. 1971. V letech 1990 až 1997 studoval češtinu, dějepis a kulturní dějiny na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Ve své badatelské práci se věnuje dějinám pozdního středověku i raného novověku, na Slezské univerzitě v Opavě externě přednáší historii. Je autorem celé řady odborných textů a naučných publikací.
Velké poděkování za zajímavou přednášku patří PhDr. Zdeňku Vybíralovi, Ph.D. a také členům Klubu rodáků a přátel města Čáslavi, bez kterých by tato úspěšná akce neproběhla.

Text a foto Vladimír Havlíček
Galerie
Předchozí Následující
Komentáře
AVE_CZ
Reklama
Přednášce Zdeňka Vybírala k 590. výročí úmrtí Jana Žižky naslouchala zaplněná posluchárna

Přednášce Zdeňka Vybírala k 590. výročí úmrtí Jana Žižky naslouchala zaplněná posluchárna

26. listopad 2014
(aktualizováno: 26. listopad 2014, 22:31)

Čáslav - Klub rodáků a přátel města Čáslavi zorganizoval přednášku PhDr. Zdeňka Vybírala, Ph.D. k 590. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Na přednášce měly být oznámeny výsledky počítačové tomografie, na které s napětím čeká nejen čáslavská veřejnost.

Městské muzeum v Čáslavi totiž zapůjčilo lebeční klenbu, takzvanou „čáslavskou kalvu“ Jana Žižky táborskému muzeu, kde bude vystavena do 28. října. Husitské muzeum v Táboře využilo tuto skutečnost a nechalo lebku snímkovat na tomografu radiologického oddělení táborské nemocnice. Kalva absolvovala počítačovou tomografii, která se běžně využívá k diagnostice poranění a chorob hlavy. Lékaři tak vidí inkriminované místo z několika úhlů. Prostorový snímek by měl vést k definitivnímu potvrzení, zda se skutečně jedná o pozůstatky slavného hejtmana. Počítačový tomograf neboli CT poskytne nejpřesnější data, která lze v současné době získat. Přístroj lebku naskenuje po půlmilimetrových řezech, které pak poslouží k vytvoření počítačového obrazu lebky ve formátu 3D. V Antropologickém ústavu jsou pak schopni vytvořit  obličejovou část hlavy i s měkkými tkáněmi. Čili celý obličej, jak skenovaný člověk skutečně vypadal.

Bohužel výsledek zkoumání zatím ještě není znám, podle doktora Vybírala je rozhodnutí Antropologického ústavu natolik závažné, že musí mít ústav naprostou jistotu ve svém rozhodnutí. Tato skutečnost neměla vliv na kvalitu přednášky. Doktor Vybíral představil svojí převratnou knihu “Jan Žižka“, s podtitulem „O táborském hejtmanu a husitském vojevůdci,“ která vyšla za přispění města Tábora. Publikace přináší množství unikátních fotografií z míst spjatých se životem tohoto legendárního bojovníka. Řada etap životní pouti jihočeského zemana do čela husitských vojsk je opředena tajemstvím a domněnkami. Proč zamíříl z chudého venkovského sídla do královských služeb? Byla pro něj Husova kázání výzvou k nalezení osobní cesty ke spáse a ukázala mu jeho mučednická smrt nutnost vést boj za ryzost víry a křesťanských hodnot? Na tyto otázky odpovídá kniha a čáslavská přednáška. Kniha staví na třech pilířích: na životním příběhu Jana Žižky, na mýtech kolem jeho osoby a pomnících v Čechách. Podle doktora Vybírala dodnes zůstává Jan Žižka populární postavou pro veřejnost, ale i zajímavým objektem zkoumání historiků. Některé odpovědi na otázky spolehlivě neznáme, můžeme se jenom domnívat, například o které oko přišel Jan Žižka v mládí? Co znamená přezdívka „Žižka“? Bojoval trocnovský zeman ve slavné bitvě u Grunwaldu roku 1410? Patří lidské ostatky, nalezené v děkanském kostele v Čáslavi roku 1910, skutečně Žižkovi? A další a další. Na mnohé dává kniha odpovědi.

Zdeněk Vybíral ve své přednášce odpověděl na otázku, na kterou hledají odpovědi celé generace. A ta zní: „Byl Jan Žižka statečný muž, hrdina, nebo lapka a vrah?“ Na tuto otázku se nesmíme dívat z pohledu člověka 21. století, ale musíme jí vnímat v kontextu století patnáctého. Ano, Žižka vraždil, ale to je dodnes bohužel ve válkách běžné. Dokonce na rozdíl od ostatních vojevůdců v obsazených městech šetřil děti a ženy, což nebylo v té době běžné. V mladém věku se také živil jako lapka. Dnes se nám to zdá nepochopitelné, ale dodržoval psaná i nepsaná  pravidla své doby. Jeho lapkovská skupina okrádala pocestné, ale pouze ty, kterým předem vyhlásila nepřátelství. V jeho případě bylo vyhlášeno Rožmberkům. Taková byla pravidla patnáctého století. V další etapě života byl žoldnéř, bojoval za žold dokonce v Polsku, ale zase, to bylo ve středověku běžné. Závěrem lze konstatovat, že se choval podle uznávaných pravidel své doby, šetřil ženy a děti, držel slovo, měl obrovské charisma, protože jinak by ho neposlouchali ani husité, ani ostatní hejtmani. Jeho vojenské a organizační umění je nezpochybnitelné.

Je nesporné, že husitské války, tak jako každá válka, přinesly drancování, smrt a neštěstí. A je s podivem, že lidstvo se z minulých válek nepoučilo, pouze místo palcátu máme zbraně sofistikované, myšlení však zůstalo stejné. Ale to už je na jiný článek. 

Historik starších dějin doktor Zdeněk Vybíral je pracovníkem Husitského muzea v Táboře, kde pracuje jako kurátor sbírek, vedoucí historického oddělení a zástupce ředitele muzea. Narodil se 25. 9. 1971. V letech 1990 až 1997 studoval češtinu, dějepis a kulturní dějiny na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Ve své badatelské práci se věnuje dějinám pozdního středověku i raného novověku, na Slezské univerzitě v Opavě externě přednáší historii. Je autorem celé řady odborných textů a naučných publikací.
Velké poděkování za zajímavou přednášku patří PhDr. Zdeňku Vybíralovi, Ph.D. a také členům Klubu rodáků a přátel města Čáslavi, bez kterých by tato úspěšná akce neproběhla.

Text a foto Vladimír Havlíček
Prohlédnout galerii