Čáslav - Přednáška pojmenovaná „Čáslav v květnu 1945“ proběhla 16. dubna v aule čáslavského Gymnázia a SOŠPg. Akci zorganizoval pro širokou veřejnost „Klub rodáků a přátel Čáslavě“ ve spolupráci s Městským muzeem Čáslav. Součástí vzpomínání na konec okupace a osvobození bylo promítání unikátního dobového filmu z osvobození Čáslavi z května 1945. Přednášeli RSDr. Ladislav Jouza z Regionálního muzea v Kolíně a PhDr. Jana Vaněčková ze Státního okresního archivu v Kutné Hoře.

Doktor Ladislav Jouza je historikem Regionálního muzea v Kolíně. Je absolventem Gymnázia v Čáslavi a Vojenské politické akademie v Bratislavě. Dále studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V kolínském muzeu spravuje historickou a numismatickou sbírku a tzv. Macharovu knihovnu, což je rekonstruovaná pracovna a knihovna kolínského rodáka J. S. Machara. Zaměřuje se na novověké a moderní dějiny Kolínska a Kutnohorska se specializací na dějiny židovské komunity, odboj první a druhé světové války a novodobou husitskou tradici.

Doktorka Jana Vaněčková pracovala jako historička, muzejní pracovnice a odborná publicistka, v současnosti je zástupkyní ředitele Státního okresního archivu v Kutné Hoře. Vystudovala gymnázium ve Vlašimi a archivnictví - pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Kromě archivnictví se zabývá regionální historií a numismatikou. Přispívá do odborného i regionálního tisku.

Druhá světová válka byla největším a nejvíce zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva, v jejím průběhu zahynulo přes šedesát miliónů lidí. Válku provázely v dosud nevídané míře zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, následky bojů bylo v obrovské míře zasaženo rovněž civilní obyvatelstvo. Likvidovány byly skupiny obyvatelstva, které neodpovídaly nacistickým představám, příkladem může být židovský a romský holocaust nebo vyhlazování slovanského obyvatelstva na okupovaných územích.

Doktorka Vaněčková popsala řádění německých vojáků, při kterém bylo v obci Horky zastřeleno pět mužů ve věku od osmnácti do dvacetidvou roků a zastřelení jedenácti lidí v Malíně. Podobné nesmyslné vraždy se staly u Třemošnice, u Zruče nad Sázavou, nejvíce mrtvých bylo v Kolíně. Podrobnosti doplnil emeritní primář MUDr. Jiří Kunášek. Pan doktor popsal situaci v Čáslavi, kterou zažil „na vlastní kůži,“ dokonce se poznal v promítnutém filmu. Vyprávěl o tom, jak se německá vojska snažila probít od Chrudimského předměstí přes křižovatku u pošty a u Ostrého rohu na Tábor. Němci hnali „živé štíty“ celou Chrudimskou ulicí, u pošty se dohodli s četníky na plynulém průjezdu městem, byla obava, aby se nemstili na civilním obyvatelstvu. Podle pana doktora na německé technice dokonce seděli čeští četníci s bílými prapory, aby zajistili průjezd bez obětí, to se bohužel nepodařilo. Někteří spoluobčané na Němce stříleli, ti zase u Gymnázia rozpoutali zuřivou střelbu, když spatřili vyvěšenou sovětskou vlajku, československé vlajky jim nevadily. 

V promítnutém filmu z osvobození Čáslavi byly zachyceny historické reálie a především dobová atmosféra. Přednášející pomocí historických materiálů dopodrobna popsali situaci při průjezdu vojsk Čáslaví. Většinu československého území osvobodila od fašismu a nacismu sovětská Rudá armáda, západní část republiky osvobodila armáda americká, obrovské hrdinství projevil domácí a zahraniční odboj.

Přednášejícím patří poděkování, to, že mají k Čáslavsku osobní vztah se projevilo na sofistikovaném zpracování a  celkovém vyznění přednášky.