Domaro
Reklama

Stanovisko města Čáslavi k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

10. říjen 2020, 08:05

Čáslav - V souvislosti s vydáním rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 7As 54/2019, ze dne 7. října 2020 a na to navazující tiskovou zprávu AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o., která tento rozsudek označuje za průlomové rozhodnutí potvrzující neoprávněnost požadavků města Čáslavi na zpětné doměření poplatků za ukládání odpadů, vydává město Čáslav toto stanovisko:

Citovaný rozsudek neřeší oprávněnost či neoprávněnost zpětného doměřování poplatků za uložení odpadu.  Město Čáslav není účastníkem tohoto řízení. Závěry, které AVE CZ vyvozuje z rozsudku Nejvyššího správního soudu směrem k uplatněným nárokům města Čáslavi ve správních řízeních o doměření poplatků za ukládání odpadů, považuje město Čáslav za účelovou argumentaci AVE CZ před projednáváním novely zákona o odpadech v Senátu Parlamentu České republiky a před rozhodováním ve správních řízeních, která příslušné správní orgány vedou.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu není průlomovým rozhodnutím, které by zásadním způsobem mělo zhoršit právní postavení města Čáslavi v těchto správních řízeních.

Naopak Nejvyšší správní soud konstatoval v odůvodnění tohoto rozsudku (čl. VI bod 44), že v souladu se stanoviskem správních orgánů i Městského soudu v Praze v daných řízeních, musí být odpady použité pro tvorbu konstrukčních prvků v ročním hlášení označeny kódem D1 (poplatek za uložení odpadu je vyměřován a  vybírán) nikoli kódem N1 (poplatek za uložení odpadu není vyměřován a vybírán).  

 Za důležité považujeme i to, že Nejvyšší správní soud v odůvodnění rozsudku (čl. VI bod 26) vyjádřil jednoznačné stanovisko, že odpady použité na tvorbu tzv. konstrukčních prvků skládky podléhají povinnosti tvorby finanční rezervy dle § 49. odst. 1 zákona o odpadech.

Nejvyšší správní soud tak jasně podpořil pozici ČIŽP ve správním řízení, kdy provozovatel skládky v Čáslavi v letech 2013-2018 netvořil k takovým odpadům rekultivační rezervu. V případě skládky v Čáslavi se jedná o částku cca 68 mil Kč. Dle výpočtu města Čáslav by se za rok 2019 jednaloo částku dalších cca 20,5 mil Kč.

Nejvyšší správní soud též, v souladu s Městským soudem v Praze, poukazuje při posouzení závažnosti ohrožení životního prostředí, na množství odpadu, za které nebyla tvořena finanční rezerva, jakož na dobu, po kterou nebyla vytvářena i na to, že nesprávné údaje v ročním hlášení zkreslují celý systém nakládání s odpady v ČR, čemuž není co vytknout.

JUDr. Vlastislav Málek,
starosta města

Související článek:
Průlomové rozhodnutí NSS ve věci možnosti využití odpadů

AVE_CZ
Reklama
Domaro
Reklama
Stanovisko města Čáslavi k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

Stanovisko města Čáslavi k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu

10. říjen 2020

Čáslav - V souvislosti s vydáním rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 7As 54/2019, ze dne 7. října 2020 a na to navazující tiskovou zprávu AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o., která tento rozsudek označuje za průlomové rozhodnutí potvrzující neoprávněnost požadavků města Čáslavi na zpětné doměření poplatků za ukládání odpadů, vydává město Čáslav toto stanovisko:

Citovaný rozsudek neřeší oprávněnost či neoprávněnost zpětného doměřování poplatků za uložení odpadu.  Město Čáslav není účastníkem tohoto řízení. Závěry, které AVE CZ vyvozuje z rozsudku Nejvyššího správního soudu směrem k uplatněným nárokům města Čáslavi ve správních řízeních o doměření poplatků za ukládání odpadů, považuje město Čáslav za účelovou argumentaci AVE CZ před projednáváním novely zákona o odpadech v Senátu Parlamentu České republiky a před rozhodováním ve správních řízeních, která příslušné správní orgány vedou.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu není průlomovým rozhodnutím, které by zásadním způsobem mělo zhoršit právní postavení města Čáslavi v těchto správních řízeních.

Naopak Nejvyšší správní soud konstatoval v odůvodnění tohoto rozsudku (čl. VI bod 44), že v souladu se stanoviskem správních orgánů i Městského soudu v Praze v daných řízeních, musí být odpady použité pro tvorbu konstrukčních prvků v ročním hlášení označeny kódem D1 (poplatek za uložení odpadu je vyměřován a  vybírán) nikoli kódem N1 (poplatek za uložení odpadu není vyměřován a vybírán).  

 Za důležité považujeme i to, že Nejvyšší správní soud v odůvodnění rozsudku (čl. VI bod 26) vyjádřil jednoznačné stanovisko, že odpady použité na tvorbu tzv. konstrukčních prvků skládky podléhají povinnosti tvorby finanční rezervy dle § 49. odst. 1 zákona o odpadech.

Nejvyšší správní soud tak jasně podpořil pozici ČIŽP ve správním řízení, kdy provozovatel skládky v Čáslavi v letech 2013-2018 netvořil k takovým odpadům rekultivační rezervu. V případě skládky v Čáslavi se jedná o částku cca 68 mil Kč. Dle výpočtu města Čáslav by se za rok 2019 jednaloo částku dalších cca 20,5 mil Kč.

Nejvyšší správní soud též, v souladu s Městským soudem v Praze, poukazuje při posouzení závažnosti ohrožení životního prostředí, na množství odpadu, za které nebyla tvořena finanční rezerva, jakož na dobu, po kterou nebyla vytvářena i na to, že nesprávné údaje v ročním hlášení zkreslují celý systém nakládání s odpady v ČR, čemuž není co vytknout.

JUDr. Vlastislav Málek,
starosta města

Související článek:
Průlomové rozhodnutí NSS ve věci možnosti využití odpadů

Zlata banka
Reklama