Sté výročí úmrtí Klimenta Čermáka si v Čáslavi připomínají výstavou

29. březen 2017, 08:15

Čáslav - Kliment Čermák a ti druzí. To je název výstavy k 100. výročí úmrtí Klimenta Čermáka, která byla zahájena vernisáží 28. března 2017 ve výstavní síni na Žižkově náměstí.

Cílem výstavy je přiblížit život a práci tohoto čáslavského rodáka, patriota, archeologa, numizmatika, pedagoga a muzeologa. „Výstavu jsme vytvořili jako interaktivní. Chtěli jsme veřejnost seznámit s životem a dílem nejen Klimenta Čermáka, ale také s dalšími významnými pedagogy regionu,“ uvedla vernisáž výstavy její autorka doktorka Drahomíra Nováková.

Vernisáž zahájil hrou na flétnu bakalář Filip Jerie. Poté promluvila doktorka Drahomíra Nováková o významu Klimenta Čermáka a poděkovala za zapůjčení exponátů, bez kterých by se výstava nemohla uskutečnit. Pracovníkům Městského muzea Čáslav patří velké poděkování za přípravu a instalaci výstavy. Ta byla věnována nejen Klimentu Čermákovi, ale všem učitelům, jejichž práce je náročná a mnohdy nedoceněná. Jako ilustrace školství z dob minulých byla vystavena školní lavice s perem a kalamářem. Však si ji někteří návštěvníci vyzkoušeli a do úzké lavice odvážně zasedli. A věděli jste, že učitelé měli pro zvláštní příležitosti učitelskou uniformu? Také ta byla vystavena a dočkala se zájmu a údivu.

Kliment Čermák se narodil v Čáslavi 1. dubna  1852. Jeho otec byl ředitelem Záložny Čáslavské, finančního ústavu, který roku 1884 nechal postavit budovu městského muzea v Husově ulici. Po absolvování čáslavské nižší reálky vystudoval c. k. ústav pro vzdělávání učitelů v Praze. Vedle pedagogické činnosti se Čermák celý život  věnoval archeologii. Pod hlavičkou Včely Čáslavské prováděl první výzkumy v regionu. K jeho nejvýznamnějším zásluhám patří výzkum čáslavského Hrádku a lokality u Drobovic. Prováděl také výzkum při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla. Odkaz Klimenta Čermáka připomíná pamětní deska na jeho rodném domě čp. 124 na dnešní pěší zóně, která byla odhalena v roce 1930.

Text a foto Vladimír Havlíček
Galerie
Předchozí Následující
vv auto
Reklama
GASK
Reklama
Sté výročí úmrtí Klimenta Čermáka si v Čáslavi připomínají výstavou

Sté výročí úmrtí Klimenta Čermáka si v Čáslavi připomínají výstavou

29. březen 2017

Čáslav - Kliment Čermák a ti druzí. To je název výstavy k 100. výročí úmrtí Klimenta Čermáka, která byla zahájena vernisáží 28. března 2017 ve výstavní síni na Žižkově náměstí.

Cílem výstavy je přiblížit život a práci tohoto čáslavského rodáka, patriota, archeologa, numizmatika, pedagoga a muzeologa. „Výstavu jsme vytvořili jako interaktivní. Chtěli jsme veřejnost seznámit s životem a dílem nejen Klimenta Čermáka, ale také s dalšími významnými pedagogy regionu,“ uvedla vernisáž výstavy její autorka doktorka Drahomíra Nováková.

Vernisáž zahájil hrou na flétnu bakalář Filip Jerie. Poté promluvila doktorka Drahomíra Nováková o významu Klimenta Čermáka a poděkovala za zapůjčení exponátů, bez kterých by se výstava nemohla uskutečnit. Pracovníkům Městského muzea Čáslav patří velké poděkování za přípravu a instalaci výstavy. Ta byla věnována nejen Klimentu Čermákovi, ale všem učitelům, jejichž práce je náročná a mnohdy nedoceněná. Jako ilustrace školství z dob minulých byla vystavena školní lavice s perem a kalamářem. Však si ji někteří návštěvníci vyzkoušeli a do úzké lavice odvážně zasedli. A věděli jste, že učitelé měli pro zvláštní příležitosti učitelskou uniformu? Také ta byla vystavena a dočkala se zájmu a údivu.

Kliment Čermák se narodil v Čáslavi 1. dubna  1852. Jeho otec byl ředitelem Záložny Čáslavské, finančního ústavu, který roku 1884 nechal postavit budovu městského muzea v Husově ulici. Po absolvování čáslavské nižší reálky vystudoval c. k. ústav pro vzdělávání učitelů v Praze. Vedle pedagogické činnosti se Čermák celý život  věnoval archeologii. Pod hlavičkou Včely Čáslavské prováděl první výzkumy v regionu. K jeho nejvýznamnějším zásluhám patří výzkum čáslavského Hrádku a lokality u Drobovic. Prováděl také výzkum při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla. Odkaz Klimenta Čermáka připomíná pamětní deska na jeho rodném domě čp. 124 na dnešní pěší zóně, která byla odhalena v roce 1930.

Text a foto Vladimír Havlíček
Prohlédnout galerii