Stojedenácté narozeniny by v září oslavil čáslavský rodák Frank Hanuš Argus

25. září 2013, 08:49
(aktualizováno: 25. září 2013, 08:51)

Čáslav - Letošního září uplynulo 111 let, co se v Čáslavi narodil budoucí armádní důstojník, dramatik, novinář, spisovatel, scenárista, překladatel a příležitostný herec Frank Hanuš Argus, vlastním jménem Hans Heinz Schimbera.

Frank Argus, zapomenutý čáslavský rodák

Po otcově smrti, k níž došlo během první světové války, se Schimberovi odstěhovali nejprve do Vídně a od roku 1918 žili v Brně, kde také Hans v roce 1919 odmaturoval. Následně vstoupil do řad československé armády a poté, co se v roce 1924 stal důstojníkem v záloze, přijal pseudonym Frank Hanuš Argus a začal se intenzivně věnovat literární činnosti. Do roku 1939 psal německy; byl například dopisovatelem časopisu Sozialdemokrat a zahraničních filmových magazínů, k nimž patřil mimo jiné Mein Film či Kinematograph. V letech 1927-29 působil jako redaktor týdeníku Prager Filmkurier, v jehož redakci pracoval i v letech 1934 - 36, kdy byl tento obnoven jako čtrnáctideník.

O filmech však Argus nejen psal, ale na jejich vzniku se přímo podílel - epizodní herecké úlohy ztvárnil například v roce 1927 ve vynikajícím němém filmu Batalion (s Karlem Hašlerem v hlavní roli), v červenoknihovní Sextánce a dalším němém filmu Nemodlenec. O rok později se mihl ve filmech Filosofka Mája, Mlynář a jeho dítě a Známosti z ulice a v roce 1930 ztvárnil drobné postavy v němých filmech Černé oči, proč pláčete…? a Opeřené stíny. V roce 1929 se Argus stal autorem námětu a scénáře k filmovému melodramatu režiséra Josefa Medeotti-Boháče Kamarádské manželství a zahrál si v něm rovněž jednu z vedlejších rolí. Bohužel, právě tento film se jako jediný z vyjmenovaných nedochoval.

V téže době byl Argus činný i literárně - od 20. let psal německy romány žánru červené knihovny, které později vycházely i v českém překladu pod názvy Očistec lásky, Pohádka lásky, Touha po štěstí a podobně. Od vypuknutí Druhé světové války však začal psát výhradně česky - publikoval například tehdy velmi populární román Poslední Podskalák, obratem zfilmovaný Janem Svitákem s řadou oblíbených herců v čele s Jaroslavem Vojtou, sci-fi román Muž dvou duší, román Věčná píseň nebo divadelní hru Věčný kruh.

V umělecké činnosti pokračoval Argus i po válce - v roce 1957 měla například premiéru jeho divadelní hra Z cizího krev neteče a o rok později komedie Každý má něco. Po pětatřiceti letech se Hans Argus objevil ještě jednou i před filmovou kamerou - v roce 1965 ztvárnil drobnou roli německého důstojníka v jednom z nejzajímavějších filmů Karla Kachyni Ať žije republika!

Zemřel v Praze o tři roky později ve věku nedožitých 66 narozenin.

(Frank Hanuš Argus, vl. jménem Hans Heinz Schimbera, nar. 22. září 1902 v Čáslavi, zemř. 16. září 1968 v Praze.)

33
Komentáře
AVE_CZ
Reklama
Stojedenácté narozeniny by v září oslavil čáslavský rodák Frank Hanuš Argus

Stojedenácté narozeniny by v září oslavil čáslavský rodák Frank Hanuš Argus

25. září 2013
(aktualizováno: 25. září 2013, 08:51)

Čáslav - Letošního září uplynulo 111 let, co se v Čáslavi narodil budoucí armádní důstojník, dramatik, novinář, spisovatel, scenárista, překladatel a příležitostný herec Frank Hanuš Argus, vlastním jménem Hans Heinz Schimbera.

Frank Argus, zapomenutý čáslavský rodák

Po otcově smrti, k níž došlo během první světové války, se Schimberovi odstěhovali nejprve do Vídně a od roku 1918 žili v Brně, kde také Hans v roce 1919 odmaturoval. Následně vstoupil do řad československé armády a poté, co se v roce 1924 stal důstojníkem v záloze, přijal pseudonym Frank Hanuš Argus a začal se intenzivně věnovat literární činnosti. Do roku 1939 psal německy; byl například dopisovatelem časopisu Sozialdemokrat a zahraničních filmových magazínů, k nimž patřil mimo jiné Mein Film či Kinematograph. V letech 1927-29 působil jako redaktor týdeníku Prager Filmkurier, v jehož redakci pracoval i v letech 1934 - 36, kdy byl tento obnoven jako čtrnáctideník.

O filmech však Argus nejen psal, ale na jejich vzniku se přímo podílel - epizodní herecké úlohy ztvárnil například v roce 1927 ve vynikajícím němém filmu Batalion (s Karlem Hašlerem v hlavní roli), v červenoknihovní Sextánce a dalším němém filmu Nemodlenec. O rok později se mihl ve filmech Filosofka Mája, Mlynář a jeho dítě a Známosti z ulice a v roce 1930 ztvárnil drobné postavy v němých filmech Černé oči, proč pláčete…? a Opeřené stíny. V roce 1929 se Argus stal autorem námětu a scénáře k filmovému melodramatu režiséra Josefa Medeotti-Boháče Kamarádské manželství a zahrál si v něm rovněž jednu z vedlejších rolí. Bohužel, právě tento film se jako jediný z vyjmenovaných nedochoval.

V téže době byl Argus činný i literárně - od 20. let psal německy romány žánru červené knihovny, které později vycházely i v českém překladu pod názvy Očistec lásky, Pohádka lásky, Touha po štěstí a podobně. Od vypuknutí Druhé světové války však začal psát výhradně česky - publikoval například tehdy velmi populární román Poslední Podskalák, obratem zfilmovaný Janem Svitákem s řadou oblíbených herců v čele s Jaroslavem Vojtou, sci-fi román Muž dvou duší, román Věčná píseň nebo divadelní hru Věčný kruh.

V umělecké činnosti pokračoval Argus i po válce - v roce 1957 měla například premiéru jeho divadelní hra Z cizího krev neteče a o rok později komedie Každý má něco. Po pětatřiceti letech se Hans Argus objevil ještě jednou i před filmovou kamerou - v roce 1965 ztvárnil drobnou roli německého důstojníka v jednom z nejzajímavějších filmů Karla Kachyni Ať žije republika!

Zemřel v Praze o tři roky později ve věku nedožitých 66 narozenin.

(Frank Hanuš Argus, vl. jménem Hans Heinz Schimbera, nar. 22. září 1902 v Čáslavi, zemř. 16. září 1968 v Praze.)

Zlata banka
Reklama
33