Čáslav - Víte, co je to tzv. čáslavská kalva, a kde ji naleznete? No samozřejmě v středočeské Čáslavi! V těchto dnech si připomínáme 110 let od jejího nalezení!

Kalva, tedy horní část lebky husitského hejtmana Jana Žižky z Trocnova, byla nalezena v čáslavském děkanském kostele sv. Petra a Pavla roku 1910 a dodnes je uložena v Žižkově síni na místní radnici.

Málokdo si však uvědomuje, že vystavená kalva v kubistické vitríně, kterou korunuje husitský mosazný kalich, je jen kopií. Ta pravá je uložena ve výklenku zdi radnice, zabalená v bílém plátně a uložená v olověné schránce vystlané sametem. Výklenek je zakryt mohutnou přišroubovanou pamětní deskou, klíče jsou uloženy v Městském muzeu. Schránka je otevírána při významných výročích, zhruba po dvaceti letech. Fotografie a videa byly pořízeny v roce 2014 u příležitosti oslav 750 výročí založení města a zároveň 590 let od narození husitského hejtmana.

Když byly Žižkovy ostatky v roce 1910 objeveny při opravě kostela sv. Petra a Pavla, nebylo to pro místní až tak velké překvapení. Podle dochovaných zpráv byly totiž ostatky nejdříve slavnostně pohřbeny v Hradci Králové v chrámu sv. Ducha. Za nejasných okolností byly ale tajně převezeny do Čáslavi a zde pohřbeny v místním římskokatolickém kostele. Roku 1522 byl kostel poničen požárem, v jehož důsledku se zhroutila část klenby. Při následných opravách byla v chrámu údajně objevena truhlička s hejtmanovými kosterními pozůstatky, železný palcát a kamenný talíř. Později byl v kostele vytvořen tesaný náhrobek ve tvaru tumby se zobrazením Žižkovy postavy a poblíž byly umístěny relikvie - palcát a kamenný talíř, ze kterého hejtman jídával. Náhrobek byl v roce 1623 na příkaz kutnohorského mincmistra Viléma z Vřesovic zničen, přičemž v něm ale nebyly nalezeny žádné pozůstatky. Roku 1631 horlivý páter Gramsci v kostele nalezl údajné Žižkovy kosti, dal je veřejně spálit před kostelem a popel rozptýlit na čáslavském náměstí, aby bylo jasné, že ani ta nejmenší památka nezůstala na tak krutého tyrana.

Vraťme se k vlastnímu objevu ostatků při archeologickém průzkumu prováděném v roce 1910 v kostele sv. Petra a Pavla. V pondělí 21. listopadu 1910 objevili zedníci František Brázda, František Filip a Jan Volný při opravě kaple Panny Marie zazděný výklenek. Ten byl podle architekta Kamila Hilberta vestavěný do zdi kostela při stavbě věže kolem roku 1450. Na dně výklenku byly nalezeny dvě zkřížené stehenní kosti a poškozená kalva se zjevnou jizvou nad levou očnicí. Vedle byly uloženy další zbytky kostí, střep kameninové mísy, dvě lopatičky vyřezané ze šindelových prkének, loučová destička, tři zbytky prkének, mech a kousek ztrouchnivělého plátna. Nález obsahoval kosterní pozůstatky dvou mužů a jedné ženy. Profesor Jindřich Matiegka nalezené kosti prohlásil za ostatky Jana Žižky. Svůj závěr učinil na základě morfologických vlastností kostí, zejména jednookosti objevené mozkovny.

V roce 1962 vyšetřil tzv. čáslavskou kalvu profesor Otakar Hněvkovský a v roce 1966 byla prozkoumána odborníky z Archeologického ústavu ČSAV v Praze, v čele s antropologem Emanuelem Vlčkem. Učiněné závěry potvrdily, že jde o kosterní pozůstatek jedince mužského pohlaví, jehož stáří se pohybovalo v rozmezí 50 plus mínus 10 let. Dále bylo zjištěno poranění, které odpovídalo poranění utrpěnému u hradu Rábí. V 80. letech minulého století byl z iniciativy historika Miroslava Ivanova čáslavský nález prozkoumán odbornými pracovníky. Výsledky přinesla tehdy ojedinělá paleoserologická metoda prováděná v Budapešti Dr. Imre Lengyelem, díky níž bylo prokázáno, že nalezené kosti a kalva patřili muži, jehož věk odpovídal datu Žižkova narození, kolem roku 1360 a datu úmrtí v roce 1424. Před nedávnem byla kalva zapůjčena radiologickému oddělení táborské nemocnice, kde byla snímkována pomocí počítačové tomografie, což je nejmodernější metoda, která je k těmto účelům v současnosti k dispozici. Lebku převzal primář Gábor Gyüre. Bohužel není možné využít zkoumání DNA, ta byla poškozena konzervací.

Jan Žižka navštívil Čáslav mnohokrát. Nejvýznamnější byla jeho účast na tzv. Čáslavském sněmu 3 až 7. června 1421, při kterém byly přijaty tzv. Čtyři pražské artikuly jako husitský program a zvolena dvacetičlenná zemská vláda.

Přestože je čáslavská kalva pokládána spíše za pravé ostatky Jana Žižky, někteří odborníci upozorňují na nesrovnalosti, které tuto skutečnost zpochybňují. Konec konců, to ale není až tak důležité. Důležité je vnímání odkazu této významné postavy českých a evropských dějin, přestože se náhled v různých etapách měnil. Význam Jana Žižky z Trocnova a Kalicha pro Čáslavské dokazuje Myslbekův pomník Jana Žižky uprostřed Žižkova náměstí v Čáslavi - městě Žižkově.

Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=XcI_FhIno0s
https://www.youtube.com/watch?v=Ik4eAzW_iqY