vv auto
Reklama

V rámci „Dne židovských památek v ČR“ v neděli otevřeli i čáslavskou synagogu

14. srpen 2016, 21:25

Čáslav - V neděli 14. srpna 2016 bylo v rámci prvního „Dne židovských památek v ČR“ otevřeno 41 vybraných židovských pamětihodností v Čechách, na Moravě a Slezsku. Návštěvníci si prohlédli hřbitovy a synagogy, které nejsou běžně přístupné, nebo prošly v posledních letech rekonstrukcí. Mezi zpřístupněné památky patřila také čáslavská synagoga v Masarykově ulici.

Zájmem o čáslavskou synagogu byl mile překvapen její dlouholetý správce pan Karel Langšádl. A přes velký počet návštěvníků neúnavně a s nasazením každému převyprávěl historii stavby, provedl ho jak přízemím, tak galerií v patře. A zavzpomínal na různé zajímavosti, které se návštěvníci nemají možnost jinde dovědět. Mezi ně patří například příhoda se čtyřmi věžičkami s Davidovými hvězdami. Ty byly během druhé světové války zničeny a neexistovala žádná jejich fotografie. Když byla po roce 2000 zahájena postupná rekonstrukce, odborníci na počítači vytvářeli pravděpodobný tvar věžiček. A k tomu Karel Langšádl dodává: „Je to náhoda, ale zrovna v té době za mnou přišla paní, která jako dítě přežila holokaust a přinesla mi staré černobílé fotografie, které jí před válkou daroval tatínek. Věžičky na ní byly úplně jiné, než počítačová animace. A podle těchto starých fotek byly věžičky vyrobeny, takže mají nyní původní tvar.“

Další příhoda je také zajímavá. Čtyři kulaté sloupy na štítu v patře jsou dřevěné, omítnuté na rákos. „Jsou tedy duté a při rekonstrukci jsme z nich museli pracně vypudit včelí roje,“ vzpomíná pan Langšádl.

A jaká je vlastně historie synagogy v Čáslavi? Synagoga byla postavena v letech 1899 - 1900 podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho v maurském slohu jako náhrada za starší modlitebnu, poprvé zmiňovanou před polovinou 19. století. Od stejného autora je také asi nejznámější pražská tzv. Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ulici a synagoga na Leopolsdgasse ve Vídni. Vlastní stavbu realizoval místní stavitel František Skřivánek. Bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války, po ní byla využita jako sklad firmy Kosmos, od roku 1970 sloužila jako městská galerie. Roku 1994 byla vrácena Židovské obci v Praze, ta ji začala uvádět do původního stavu.

Fasáda synagogy je rozčleněna na tři části. Uprostřed dominuje podkovovitý maurský oblouk, který spočívá na dvojitých sloupech. Uprostřed oblouku je rozeta s Davidovou hvězdou. Podkovovitý oblouk se opakuje jak u portálu, tak u orámování oken. Na místo, kde se nacházela Davidova hvězda, byl v době socialismu osazen městský znak od mozaikáře Františka Tesaře. Při opravě fasády v roce 2008  byl městský znak opatrně sejmut  a místo něj bylo osazeno okno s Davidovou hvězdou. Znak města byl přenesen na budovu Městského úřadu v areálu generála Eliáše. V interiéru je dochován dřevěný kazetový strop, štukovou římsou zdobený vítězný oblouk  apsidy, v níž býval svatostánek. Modlitební sál ze tří stran obklopuje dřevem obložená ženská galerie vyzdobená ornamentální malbou. Stavební prvky synagogy záměrně připomínají barokní radnici v Čáslavi. V synagoze se nacházelo celkem 250 míst k sezení.

A co říci na závěr? Je potěšující vzrůstající zájem o architekturu, ale především o dějiny. A nejen o ty „velké“, ale hlavně o ty místní. Zajímáme se o místo, kde žijeme, kde žili naši předci a budou žít i naše děti. V dnešní době, kdy vzrůstá nenávist, xenofobie, kdy nám jsou předkládána jednoduchá řešení, je to obzvlášť důležité. Za čáslavskou synagogou musíme vidět nejen krásnou a zdobnou budovu, ale také 103 židovských občanů, kteří se nikdy nevrátili do Čáslavi. Ano, tam končí ta jednoduchá řešení, ta kolektivní vina. Mysleme na to, když si pustíme televizi, internet, otevřeme noviny…

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
Komentáře
AVE_CZ
Reklama
V rámci „Dne židovských památek v ČR“ v neděli otevřeli i čáslavskou synagogu

V rámci „Dne židovských památek v ČR“ v neděli otevřeli i čáslavskou synagogu

14. srpen 2016

Čáslav - V neděli 14. srpna 2016 bylo v rámci prvního „Dne židovských památek v ČR“ otevřeno 41 vybraných židovských pamětihodností v Čechách, na Moravě a Slezsku. Návštěvníci si prohlédli hřbitovy a synagogy, které nejsou běžně přístupné, nebo prošly v posledních letech rekonstrukcí. Mezi zpřístupněné památky patřila také čáslavská synagoga v Masarykově ulici.

Zájmem o čáslavskou synagogu byl mile překvapen její dlouholetý správce pan Karel Langšádl. A přes velký počet návštěvníků neúnavně a s nasazením každému převyprávěl historii stavby, provedl ho jak přízemím, tak galerií v patře. A zavzpomínal na různé zajímavosti, které se návštěvníci nemají možnost jinde dovědět. Mezi ně patří například příhoda se čtyřmi věžičkami s Davidovými hvězdami. Ty byly během druhé světové války zničeny a neexistovala žádná jejich fotografie. Když byla po roce 2000 zahájena postupná rekonstrukce, odborníci na počítači vytvářeli pravděpodobný tvar věžiček. A k tomu Karel Langšádl dodává: „Je to náhoda, ale zrovna v té době za mnou přišla paní, která jako dítě přežila holokaust a přinesla mi staré černobílé fotografie, které jí před válkou daroval tatínek. Věžičky na ní byly úplně jiné, než počítačová animace. A podle těchto starých fotek byly věžičky vyrobeny, takže mají nyní původní tvar.“

Další příhoda je také zajímavá. Čtyři kulaté sloupy na štítu v patře jsou dřevěné, omítnuté na rákos. „Jsou tedy duté a při rekonstrukci jsme z nich museli pracně vypudit včelí roje,“ vzpomíná pan Langšádl.

A jaká je vlastně historie synagogy v Čáslavi? Synagoga byla postavena v letech 1899 - 1900 podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho v maurském slohu jako náhrada za starší modlitebnu, poprvé zmiňovanou před polovinou 19. století. Od stejného autora je také asi nejznámější pražská tzv. Jubilejní synagoga v Jeruzalémské ulici a synagoga na Leopolsdgasse ve Vídni. Vlastní stavbu realizoval místní stavitel František Skřivánek. Bohoslužebným účelům sloužila do druhé světové války, po ní byla využita jako sklad firmy Kosmos, od roku 1970 sloužila jako městská galerie. Roku 1994 byla vrácena Židovské obci v Praze, ta ji začala uvádět do původního stavu.

Fasáda synagogy je rozčleněna na tři části. Uprostřed dominuje podkovovitý maurský oblouk, který spočívá na dvojitých sloupech. Uprostřed oblouku je rozeta s Davidovou hvězdou. Podkovovitý oblouk se opakuje jak u portálu, tak u orámování oken. Na místo, kde se nacházela Davidova hvězda, byl v době socialismu osazen městský znak od mozaikáře Františka Tesaře. Při opravě fasády v roce 2008  byl městský znak opatrně sejmut  a místo něj bylo osazeno okno s Davidovou hvězdou. Znak města byl přenesen na budovu Městského úřadu v areálu generála Eliáše. V interiéru je dochován dřevěný kazetový strop, štukovou římsou zdobený vítězný oblouk  apsidy, v níž býval svatostánek. Modlitební sál ze tří stran obklopuje dřevem obložená ženská galerie vyzdobená ornamentální malbou. Stavební prvky synagogy záměrně připomínají barokní radnici v Čáslavi. V synagoze se nacházelo celkem 250 míst k sezení.

A co říci na závěr? Je potěšující vzrůstající zájem o architekturu, ale především o dějiny. A nejen o ty „velké“, ale hlavně o ty místní. Zajímáme se o místo, kde žijeme, kde žili naši předci a budou žít i naše děti. V dnešní době, kdy vzrůstá nenávist, xenofobie, kdy nám jsou předkládána jednoduchá řešení, je to obzvlášť důležité. Za čáslavskou synagogou musíme vidět nejen krásnou a zdobnou budovu, ale také 103 židovských občanů, kteří se nikdy nevrátili do Čáslavi. Ano, tam končí ta jednoduchá řešení, ta kolektivní vina. Mysleme na to, když si pustíme televizi, internet, otevřeme noviny…

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii