Zemřel František Pazderka, profesor čáslavské Střední zemědělské školy

24. červen 2016, 15:48

Čáslav - Vážený pane profesore, poprvé jste nás, Vaše studenty a studentky zarmoutil. Pane profesore, my jsme o Vás mluvili jako o Frantovi. Dnes je to asi běžné, ale před třiceti lety mluvit o kantorovi křestním jménem, to byl důkaz jeho oblíbenosti. A u nás jste oblíben byl. A hodně. My jsme si Vás vážili ze třech důvodů. Tím prvním byla Vaše znalost chemie a způsob vyučování. Dokonce jste napsal učebnici chemie pro zemědělské školy. A ta byla fakt dobrá. Později jsme to ocenili při studiu na vysokých školách a nebo v praxi. Měli jsme také rádi Vaše hlášky a jedna z nich byla: „Kdo v mé knize najde chybu, dostane za každou padesátikorunu!“ A padesátikoruna, to tenkrát byly velké peníze. A vy byste ty peníze dal, držel jste slovo. Ale celé generace studentů hledaly nějakou chybu, alespoň jedinou, ale nikomu se to nepovedlo, padesátku jste ušetřil. Také si vzpomínám, jak jste nám říkal: „Kdyby vás třeba v půlnoci vzbudili a zeptali se co je to pH, vy ještě v polospánku vyskočíte a vykřiknete: „pH je záporně vzatý Briggsův logaritmus v roztoku vodíkových iontů!“ A nebo Vaše obliba v triviálních názvech sloučenin. Jak jste se radoval, když jsme používali tyto názvy. Třeba kyselina solná, lučavka královská a další. My jsme se všechny ty staré názvy naučili v domnění, jak jsme Vás převezli. Ale to jsme ještě nevěděli, že jste převezl Vy nás. To jsme pochopili až za několik let v praxi, když jsme zjistili, že ty názvy se běžně používají a absolventi jiných škol je neznají.

Druhým důvodem, proč jsme doslova „hltali“ Vaše přednášky bylo, že jste nám vyprávěl o životě na Západě, kam jste měl možnost vyjet. A na to jsme se těšili, protože to bylo okénko z klece. Možná zlaté klece, ale přece jenom klece. Vyprávěl jste nám o přírodě, o horách, ale také o společnosti. A pověděl jste nám o kladech i záporech, nic jste nám neskrýval. A to jsme pochopili až za mnoho let a dali Vám za pravdu.

Dalším a asi největším důvodem Vaší oblíbenosti byla férovost. Co jste řekl, to platilo. Co jste slíbil, to jste dodržel. Když někomu hrozil malér, Vy jste zasáhl a pomohl. Když si někdo zasloužil pětku, než byste mu jí dal, vyzval jste ho raději na žíněnku. Dnes by se mohlo říci, „ale to je přece normální, to je samozřejmost!“ Ale my víme, že to nebylo normální, a že to nebyla samozřejmost. Ale pro Vás jo!!! A proto jste pro nás byl vzor a autorita.

Vážený pane profesore, od chlapa to zní divně, ale já to musím říct. My jsme Vás prostě milovali a říkám to nejen za sebe, ale také za všechny studenty a studentky, které jste kdy učil. A bylo nás asi na tisíce. Děkujeme.

Pane profesore, Franto, určitě byste nechtěl, abychom smutnili, tak skončím veseleji. Vy jste byl věřící člověk a tak se na nás určitě díváte z nebe a spokojeně se usmíváte, když Vaši studenti v půlnoci křičí: „pH je záporně vzatý Briggsův logaritmus v roztoku vodíkových iontů!“

Vladimír Havlíček

Komentáře
GASK
Reklama
Zemřel František Pazderka, profesor čáslavské Střední zemědělské školy

Zemřel František Pazderka, profesor čáslavské Střední zemědělské školy

24. červen 2016

Čáslav - Vážený pane profesore, poprvé jste nás, Vaše studenty a studentky zarmoutil. Pane profesore, my jsme o Vás mluvili jako o Frantovi. Dnes je to asi běžné, ale před třiceti lety mluvit o kantorovi křestním jménem, to byl důkaz jeho oblíbenosti. A u nás jste oblíben byl. A hodně. My jsme si Vás vážili ze třech důvodů. Tím prvním byla Vaše znalost chemie a způsob vyučování. Dokonce jste napsal učebnici chemie pro zemědělské školy. A ta byla fakt dobrá. Později jsme to ocenili při studiu na vysokých školách a nebo v praxi. Měli jsme také rádi Vaše hlášky a jedna z nich byla: „Kdo v mé knize najde chybu, dostane za každou padesátikorunu!“ A padesátikoruna, to tenkrát byly velké peníze. A vy byste ty peníze dal, držel jste slovo. Ale celé generace studentů hledaly nějakou chybu, alespoň jedinou, ale nikomu se to nepovedlo, padesátku jste ušetřil. Také si vzpomínám, jak jste nám říkal: „Kdyby vás třeba v půlnoci vzbudili a zeptali se co je to pH, vy ještě v polospánku vyskočíte a vykřiknete: „pH je záporně vzatý Briggsův logaritmus v roztoku vodíkových iontů!“ A nebo Vaše obliba v triviálních názvech sloučenin. Jak jste se radoval, když jsme používali tyto názvy. Třeba kyselina solná, lučavka královská a další. My jsme se všechny ty staré názvy naučili v domnění, jak jsme Vás převezli. Ale to jsme ještě nevěděli, že jste převezl Vy nás. To jsme pochopili až za několik let v praxi, když jsme zjistili, že ty názvy se běžně používají a absolventi jiných škol je neznají.

Druhým důvodem, proč jsme doslova „hltali“ Vaše přednášky bylo, že jste nám vyprávěl o životě na Západě, kam jste měl možnost vyjet. A na to jsme se těšili, protože to bylo okénko z klece. Možná zlaté klece, ale přece jenom klece. Vyprávěl jste nám o přírodě, o horách, ale také o společnosti. A pověděl jste nám o kladech i záporech, nic jste nám neskrýval. A to jsme pochopili až za mnoho let a dali Vám za pravdu.

Dalším a asi největším důvodem Vaší oblíbenosti byla férovost. Co jste řekl, to platilo. Co jste slíbil, to jste dodržel. Když někomu hrozil malér, Vy jste zasáhl a pomohl. Když si někdo zasloužil pětku, než byste mu jí dal, vyzval jste ho raději na žíněnku. Dnes by se mohlo říci, „ale to je přece normální, to je samozřejmost!“ Ale my víme, že to nebylo normální, a že to nebyla samozřejmost. Ale pro Vás jo!!! A proto jste pro nás byl vzor a autorita.

Vážený pane profesore, od chlapa to zní divně, ale já to musím říct. My jsme Vás prostě milovali a říkám to nejen za sebe, ale také za všechny studenty a studentky, které jste kdy učil. A bylo nás asi na tisíce. Děkujeme.

Pane profesore, Franto, určitě byste nechtěl, abychom smutnili, tak skončím veseleji. Vy jste byl věřící člověk a tak se na nás určitě díváte z nebe a spokojeně se usmíváte, když Vaši studenti v půlnoci křičí: „pH je záporně vzatý Briggsův logaritmus v roztoku vodíkových iontů!“

Vladimír Havlíček