V Čáslavi si připomenou 170. výročí od úmrtí rodáka JUDr. Ladislava Quise

5. únor 2016, 09:34

Čáslav - V pátek 5. února 2016 uplyne 170 roků od úmrtí čáslavského rodáka JUDr. Ladislava Quise, spisovatele, básníka, prozaika, překladatele, novináře, literárního kritika, právníka, ale především českého vlastence.

Narodil se 5. února 1846 v Čáslavi, zemřel 1. září 1913 v Horních Černošicích, pohřben je na Olšanech. Pocházel z rodiny čáslavského městského lékaře. Ten však záhy zemřel a ovdovělá matka se v roce 1857 přestěhovala na radu příbuzných do Prahy. Zde studoval nejprve akademické gymnázium a od roku 1863 gymnázium v Táboře. Po maturitě Quis pokračoval studiem práv v Praze a celé studium zakončil roku 1874 doktorátem. V roce 1872 nastoupil jako redaktor do Slovanu za nemocného Karla Sabinu, zde psal především literární články a fejetony. Brzy odešel do Národních listů. Jelikož se u Quise projevila oční choroba, byl nucen zanechat novinářské práce.

Od roku 1881 byl advokátem v Čáslavi a od roku 1884 v Přelouči, kde se zasloužil o realizaci stavby místního evangelického novorenesančního chrámu s elegantní věží a vedle stojící fary. Již jako nadaný a aktivní žák Václava Křížka založil v táborském gymnáziu literární spolek Slavoj a vydával časopis Lužnice. Své první básně i povídky uveřejňoval v místním časopisu Tábor. Quis přispíval do mnoha novin a časopisů, jmenujme např. Kwěty, Tábor, Lumír, Svoboda, Paleček, Humoristické listy. Podílel se na almanachu Ruch, Máj Umělecké Besedy a Almanachu  českého studentstva. Psal prózu a básně, překládal. Vydal básnické spisy a plnou korespondenci K. H. Borovského. Pro knihovnu Ottovu opatřil vydání Čelakovského Ohlasů a Erbenovy Kytice. V oblasti poezie vytvořil: Z Ruchu - básnická sbírka, Hloupý Honza - veršovaný cyklus českých pohádek, Ballady, Třešně - veršovaná povídka, Písničky, Posvícenská mše a Epigramy. Z prózy připomeňme především: Kniha vzpomínek a Vzpomínky ze staré Prahy. Quis také překládal, například J. W. Goetha, F. Schillera, A. V. Kolcova a další.

Navzdory šíři zájmů a významu svého díla je Quis v dnešní době postavou téměř neznámou. Čáslavané však na svého rodáka nezapomněli a pojmenovali po něm Quisovu ulici, jednu z nejstarších uliček v historickém centru Čáslavi. Před několika lety byla ulička vydlážděna starými žulovými kostkami, jednalo se o kostky získané při opravě ulice před nádražím. Povrch Quisovy ulice tak připomíná dobu, kdy po ní chodil český vlastenec a čáslavský rodák Dr. Ladislav Quis. A na závěr citát L. Quise, který svědčí nejen o jeho smyslu pro humor, ale je i důkazem, že v oblasti práva se toho mnoho nezměnilo: „Naše zákony jsou jako velký les, mnohému se v nich už cesta spletla a čím hlouběji jsi do nich vlez, tím v nich méně rozhledu a světla.“

Vladimír Havlíček
Komentáře
Oprava - vložil Třiatřicet - 6. únor 2016, 10:45

Zdravím, v první větě by asi mělo být "170 roků od narození".

AVE_CZ
Reklama
V Čáslavi si připomenou 170. výročí od úmrtí rodáka JUDr. Ladislava Quise

V Čáslavi si připomenou 170. výročí od úmrtí rodáka JUDr. Ladislava Quise

5. únor 2016

Čáslav - V pátek 5. února 2016 uplyne 170 roků od úmrtí čáslavského rodáka JUDr. Ladislava Quise, spisovatele, básníka, prozaika, překladatele, novináře, literárního kritika, právníka, ale především českého vlastence.

Narodil se 5. února 1846 v Čáslavi, zemřel 1. září 1913 v Horních Černošicích, pohřben je na Olšanech. Pocházel z rodiny čáslavského městského lékaře. Ten však záhy zemřel a ovdovělá matka se v roce 1857 přestěhovala na radu příbuzných do Prahy. Zde studoval nejprve akademické gymnázium a od roku 1863 gymnázium v Táboře. Po maturitě Quis pokračoval studiem práv v Praze a celé studium zakončil roku 1874 doktorátem. V roce 1872 nastoupil jako redaktor do Slovanu za nemocného Karla Sabinu, zde psal především literární články a fejetony. Brzy odešel do Národních listů. Jelikož se u Quise projevila oční choroba, byl nucen zanechat novinářské práce.

Od roku 1881 byl advokátem v Čáslavi a od roku 1884 v Přelouči, kde se zasloužil o realizaci stavby místního evangelického novorenesančního chrámu s elegantní věží a vedle stojící fary. Již jako nadaný a aktivní žák Václava Křížka založil v táborském gymnáziu literární spolek Slavoj a vydával časopis Lužnice. Své první básně i povídky uveřejňoval v místním časopisu Tábor. Quis přispíval do mnoha novin a časopisů, jmenujme např. Kwěty, Tábor, Lumír, Svoboda, Paleček, Humoristické listy. Podílel se na almanachu Ruch, Máj Umělecké Besedy a Almanachu  českého studentstva. Psal prózu a básně, překládal. Vydal básnické spisy a plnou korespondenci K. H. Borovského. Pro knihovnu Ottovu opatřil vydání Čelakovského Ohlasů a Erbenovy Kytice. V oblasti poezie vytvořil: Z Ruchu - básnická sbírka, Hloupý Honza - veršovaný cyklus českých pohádek, Ballady, Třešně - veršovaná povídka, Písničky, Posvícenská mše a Epigramy. Z prózy připomeňme především: Kniha vzpomínek a Vzpomínky ze staré Prahy. Quis také překládal, například J. W. Goetha, F. Schillera, A. V. Kolcova a další.

Navzdory šíři zájmů a významu svého díla je Quis v dnešní době postavou téměř neznámou. Čáslavané však na svého rodáka nezapomněli a pojmenovali po něm Quisovu ulici, jednu z nejstarších uliček v historickém centru Čáslavi. Před několika lety byla ulička vydlážděna starými žulovými kostkami, jednalo se o kostky získané při opravě ulice před nádražím. Povrch Quisovy ulice tak připomíná dobu, kdy po ní chodil český vlastenec a čáslavský rodák Dr. Ladislav Quis. A na závěr citát L. Quise, který svědčí nejen o jeho smyslu pro humor, ale je i důkazem, že v oblasti práva se toho mnoho nezměnilo: „Naše zákony jsou jako velký les, mnohému se v nich už cesta spletla a čím hlouběji jsi do nich vlez, tím v nich méně rozhledu a světla.“

Zlata banka
Reklama
Vladimír Havlíček
Prohlédnout galerii