Kutnohorsko si na začátku června připomene 75. výročí deportace Židů do Terezína

30. květen 2017, 07:31

Kutná Hora/Malín/Čáslav - Začátkem června si připomeneme smutné 75. výročí deportace Židů z Kutnohorska do Terezína. V Kutné Hoře tak zanikla 110 členná židovská komunita, v Čáslavi 150 členná židovská obec, obdobná situace byla v celém kutnohorském okrese. 5. června 1942 byla většina židovských spoluobčanů z Kutné Hory a Čáslavi deportována z kolínského shromaždiště do Terezína a pak dále na východ, do vyhlazovacích táborů. Jen málo lidí přežilo peklo těchto nacistických zařízení.

Hrůzu a nesmyslnost těchto tragických událostí, při nichž nejen Kutnohorsko přišlo o významnou část obyvatelstva a tím také o součást kulturní a historické identity, si připomeňme prostřednictvím zaniklé malínské synagogy. Nutno poznamenat, že malínská židovská diaspora utrpěla již po tragédii, která předznamenala pozdější holokaust. Byla to tzv. „Hilsneriáda“, tedy soudní proces se Židem Leopoldem Hilsnerem. Ten byl obviněn z rituální vraždy devatenáctileté Anežky Hrůzové cestou z Polné. A právě v Kutné Hoře proběhl soud s Hilsnerem, za obrovského zájmu veřejnosti. Trestu smrti nezabránila ani přímluva Tomáše G. Masaryka. Následné, dosud největší projevy antisemitismu, měly vliv na zánik židovské komunity nejen v Malíně. Později tragédii židovkého národa dokonal nacistický holokaust.

V Malíně sloužila původně místním dvacetičtyřem židovským rodinám modlitebna, která se nacházela na půdě místní vinopalny Hersche Eislera. Ta byla pouze dřevěná a roku 1856 shořela při požáru vinopalny. Jelikož v dalších letech byly jako modlitebna využívány různé nevhodné prostory, bylo v roce 1859 rozhodnuto o stavbě synagogy, odpovídající požadavkům malínské diaspory. Dnes zapomenutá synagoga v Malíně u Kutné Hory byla postavená v letech 1859 až 1863 malínským stavitelem Josefem Turkem. V synagoze bylo 70 mužských sedadel, 42 ženských a dvě sedadla čestná. K bohoslužbám byla užívaná do první světové války. V roce 1922 byla prodána Tělocvičné jednotě Sokol a adaptována na tělocvičnu. Desatero bylo sňato a nahrazeno symbolem hlásajícím: „Paže tuž, vlasti služ!“ Když později také Sokol upadl v nemilost, byla budova využívána jako sklad nábytku a v roce 1976 byla zbořena v souvislosti se stavbou silničního obchvatu.

Dodnes byla zachována kronika malínské synagogy. Sepsal ji kronikář Wolf Steiner, prostý venkovský obchodník, ale se značným hebrejským vzděláním. Kronika je sepsána německy a hebrejskými písmeny, tedy tzv. jüdisch-deutsch. Po jejím nalezení byla přeložena do češtiny. Popisuje nejen založení chrámu, ale dává ucelený obraz o všedním životě židovstva na Kutnohorsku.
Chrám stál hned za železničním přejezdem, vpravo vedle silnice do Kolína. Dnes je tato silnice zrušena, za kolejemi z ní zůstalo asi 100 metrů, je ale téměř zarostlá vegetací. Těsně před přejezdem zůstala pouze odbočka na Hlízov. Ze synagogy je zachován suterén, jehož okolí je dnes zasypáno, takže se nachází pod úrovní terénu a je zcela zarostlý roštím. Jedním z bývalých suterénních okének lze sestoupit dnes již do podzemní části synagogy. Prohlídka je nebezpečná, hrozí sesuv nejen okolní navážky, ale také klenutých stropů jednotlivých místností. Mějme k tomuto místu úctu a respekt, přes nevratnou zkázu, kterou prošlo, je to stále sakrální prostor. Tato přízemní, dnes zasypaná část chrámu, sloužila totiž jako zimní modlitebna. A v bezprostředním okolí stavby se dokonce nachází zrušený židovský hřbitov. Ten byl zrušen ještě během existence židovské komunity, zemřelí z Malína byli pohřbíváni v Malešově.

Při prohlídce torza malínské synagogy, ale také při návštěvě architektonicky unikátní budovy synagogy v Čáslavi a dalších židovských staveb na Kutnohorsku, si vzpomeňme na téměř zaniklou židovskou komunitu. Její zánik začal nenápadně. Hrstka populistů, kterou nikdo nebral vážně, se dostala k moci. A pak už je musel brát vážně celý svět, ale to už bylo pozdě. Zamysleme se a poučme se z nedávné historie. 75 výročí deportace Židů k tomu přímo vybízí.

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
Kutnohorsko si na začátku června připomene 75. výročí deportace Židů do Terezína

Kutnohorsko si na začátku června připomene 75. výročí deportace Židů do Terezína

30. Květen 2017

Kutná Hora/Malín/Čáslav - Začátkem června si připomeneme smutné 75. výročí deportace Židů z Kutnohorska do Terezína. V Kutné Hoře tak zanikla 110 členná židovská komunita, v Čáslavi 150 členná židovská obec, obdobná situace byla v celém kutnohorském okrese. 5. června 1942 byla většina židovských spoluobčanů z Kutné Hory a Čáslavi deportována z kolínského shromaždiště do Terezína a pak dále na východ, do vyhlazovacích táborů. Jen málo lidí přežilo peklo těchto nacistických zařízení.

Hrůzu a nesmyslnost těchto tragických událostí, při nichž nejen Kutnohorsko přišlo o významnou část obyvatelstva a tím také o součást kulturní a historické identity, si připomeňme prostřednictvím zaniklé malínské synagogy. Nutno poznamenat, že malínská židovská diaspora utrpěla již po tragédii, která předznamenala pozdější holokaust. Byla to tzv. „Hilsneriáda“, tedy soudní proces se Židem Leopoldem Hilsnerem. Ten byl obviněn z rituální vraždy devatenáctileté Anežky Hrůzové cestou z Polné. A právě v Kutné Hoře proběhl soud s Hilsnerem, za obrovského zájmu veřejnosti. Trestu smrti nezabránila ani přímluva Tomáše G. Masaryka. Následné, dosud největší projevy antisemitismu, měly vliv na zánik židovské komunity nejen v Malíně. Později tragédii židovkého národa dokonal nacistický holokaust.

V Malíně sloužila původně místním dvacetičtyřem židovským rodinám modlitebna, která se nacházela na půdě místní vinopalny Hersche Eislera. Ta byla pouze dřevěná a roku 1856 shořela při požáru vinopalny. Jelikož v dalších letech byly jako modlitebna využívány různé nevhodné prostory, bylo v roce 1859 rozhodnuto o stavbě synagogy, odpovídající požadavkům malínské diaspory. Dnes zapomenutá synagoga v Malíně u Kutné Hory byla postavená v letech 1859 až 1863 malínským stavitelem Josefem Turkem. V synagoze bylo 70 mužských sedadel, 42 ženských a dvě sedadla čestná. K bohoslužbám byla užívaná do první světové války. V roce 1922 byla prodána Tělocvičné jednotě Sokol a adaptována na tělocvičnu. Desatero bylo sňato a nahrazeno symbolem hlásajícím: „Paže tuž, vlasti služ!“ Když později také Sokol upadl v nemilost, byla budova využívána jako sklad nábytku a v roce 1976 byla zbořena v souvislosti se stavbou silničního obchvatu.

Dodnes byla zachována kronika malínské synagogy. Sepsal ji kronikář Wolf Steiner, prostý venkovský obchodník, ale se značným hebrejským vzděláním. Kronika je sepsána německy a hebrejskými písmeny, tedy tzv. jüdisch-deutsch. Po jejím nalezení byla přeložena do češtiny. Popisuje nejen založení chrámu, ale dává ucelený obraz o všedním životě židovstva na Kutnohorsku.
Chrám stál hned za železničním přejezdem, vpravo vedle silnice do Kolína. Dnes je tato silnice zrušena, za kolejemi z ní zůstalo asi 100 metrů, je ale téměř zarostlá vegetací. Těsně před přejezdem zůstala pouze odbočka na Hlízov. Ze synagogy je zachován suterén, jehož okolí je dnes zasypáno, takže se nachází pod úrovní terénu a je zcela zarostlý roštím. Jedním z bývalých suterénních okének lze sestoupit dnes již do podzemní části synagogy. Prohlídka je nebezpečná, hrozí sesuv nejen okolní navážky, ale také klenutých stropů jednotlivých místností. Mějme k tomuto místu úctu a respekt, přes nevratnou zkázu, kterou prošlo, je to stále sakrální prostor. Tato přízemní, dnes zasypaná část chrámu, sloužila totiž jako zimní modlitebna. A v bezprostředním okolí stavby se dokonce nachází zrušený židovský hřbitov. Ten byl zrušen ještě během existence židovské komunity, zemřelí z Malína byli pohřbíváni v Malešově.

Při prohlídce torza malínské synagogy, ale také při návštěvě architektonicky unikátní budovy synagogy v Čáslavi a dalších židovských staveb na Kutnohorsku, si vzpomeňme na téměř zaniklou židovskou komunitu. Její zánik začal nenápadně. Hrstka populistů, kterou nikdo nebral vážně, se dostala k moci. A pak už je musel brát vážně celý svět, ale to už bylo pozdě. Zamysleme se a poučme se z nedávné historie. 75 výročí deportace Židů k tomu přímo vybízí.

Text, foto a video Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii