Domaro
Reklama

Kniha Ireny Šandové o Václavu Budilovi má recenzi v odborném tisku

16. únor 2016, 16:48

Kolín - Město Kolín vloni finančně podpořilo vydání knihy Mgr. Ireny Šandové „Ing. Václav Budil /1890-1979/“. Recenze knihy se ujal PhDr. Jiří Křesťan CSc. a byla otištěna odborném Časopise Matice moravské 134, 2015, č.2, str.593.

Irena Š a n d o v á : Ing. Václav Budil. 1890–1979

Kolín, vlastním nákladem s podporou Města Kolín 2015, 98 s., ISBN neuvedeno

Osobnosti, jako ing. Václav Budil (27. 4. 1890 Kostelec nad Černými lesy – 30. 11. 1979 Kolín), ředitel kolínské elektrárny Elektrárenského svazu středolabských okresů (ESSO) a od roku 1946 ředitel Vý­chodočeských elektráren v Hradci Králové, představovaly ony příznačné „kořínky trávy“ českého demokratismu a kulturního živo­ta, rozvíjejícího se k mocnému vzrůstu již za dob habsburského mocnářství. Nadšený podporovatel a činitel ochotnického divadla (jeho aktivity byly pochvalně zaznamenány již in: Karel Hodinář – Václav Klíma: Kronika města Kostelce nad Černými lesy, obecně Černý Kostelec zvaného. Kostelec nad Černými lesy 1912, s. 170–173) a propagátor sportu (viz Stanislav Hora – Jindřich Synek: 110 let LTC Kolín. 1905–2015. Kolín 2015, s. 2–9) se přátelil s architektem Jaroslavem Frag­nerem. Podle Fragnerových funkcionalistic­kých návrhů byly postaveny Budilovy vily v Kostelci a v Kolíně, ale také řada veřejných staveb v Kolíně, na prvním místě budova elektrárny ESSO na pravém břehu Labe (viz Hana Hermanová – Rostislav Švácha /edd./: Slavné vily Středočeského kraje. Praha 2010, s. 189–191). Obě vily jsou zapsány v seznamu kulturních památek ČR.

Budilova vnučka Irena Šandová, středoškolská profesorka, vydala knihu jako poctu svému dědovi a také k potěše své matky a tety, v době vydání publika­ce bezmála devadesátiletých. Oduševnělý dvojportrét dvojčat z ateliéru vynikajícího avantgardního fotografa Jaromíra Funkeho ostatně zdobí knihu (s. 53) a dokládá další ze společenských kontaktů Václava Budila. Kniha zaujme nejen rodinné příslušníky, ale může inspirovat zejména regionální histori­ky. Irena Šandová se rozhodla připomenout Budilův život a práci především dochova­nými fotografiemi a kopiemi dobových dokumentů. Stránky knížky nás provádějí vojenskou službou jejího dědečka za první světové války (sloužil v Pule), dokumen­tují jeho odbornou a profesní dráhu, jeho rodinný život a záliby, z nichž jsem ještě neuvedl milovanou hudbu. K Budilovým do Kolína dojížděli muzikolog prof. Zde­něk Nejedlý (srov. s. 65) i výkonní hudeb­níci, jako prof. Miloš Sádlo či prof. Josef Páleníček.

Editorka vybavila knihu kromě struč­ného úvodu přehledem životopisných dat Václava Budila, rodokmenem rodů Budi­lových a Jelínkových, přehledem použité literatury, popiskami k reprodukovaným dokumentům a poznámkami. Vydání knihy, jemuž se dostalo podpory ze strany Města Kolína, lze jednoznačně uvítat.

 
TZ
Komentáře
AVE_CZ
Reklama
Domaro
Reklama
Kniha Ireny Šandové o Václavu Budilovi má recenzi v odborném tisku

Kniha Ireny Šandové o Václavu Budilovi má recenzi v odborném tisku

16. únor 2016

Kolín - Město Kolín vloni finančně podpořilo vydání knihy Mgr. Ireny Šandové „Ing. Václav Budil /1890-1979/“. Recenze knihy se ujal PhDr. Jiří Křesťan CSc. a byla otištěna odborném Časopise Matice moravské 134, 2015, č.2, str.593.

Irena Š a n d o v á : Ing. Václav Budil. 1890–1979

Kolín, vlastním nákladem s podporou Města Kolín 2015, 98 s., ISBN neuvedeno

Osobnosti, jako ing. Václav Budil (27. 4. 1890 Kostelec nad Černými lesy – 30. 11. 1979 Kolín), ředitel kolínské elektrárny Elektrárenského svazu středolabských okresů (ESSO) a od roku 1946 ředitel Vý­chodočeských elektráren v Hradci Králové, představovaly ony příznačné „kořínky trávy“ českého demokratismu a kulturního živo­ta, rozvíjejícího se k mocnému vzrůstu již za dob habsburského mocnářství. Nadšený podporovatel a činitel ochotnického divadla (jeho aktivity byly pochvalně zaznamenány již in: Karel Hodinář – Václav Klíma: Kronika města Kostelce nad Černými lesy, obecně Černý Kostelec zvaného. Kostelec nad Černými lesy 1912, s. 170–173) a propagátor sportu (viz Stanislav Hora – Jindřich Synek: 110 let LTC Kolín. 1905–2015. Kolín 2015, s. 2–9) se přátelil s architektem Jaroslavem Frag­nerem. Podle Fragnerových funkcionalistic­kých návrhů byly postaveny Budilovy vily v Kostelci a v Kolíně, ale také řada veřejných staveb v Kolíně, na prvním místě budova elektrárny ESSO na pravém břehu Labe (viz Hana Hermanová – Rostislav Švácha /edd./: Slavné vily Středočeského kraje. Praha 2010, s. 189–191). Obě vily jsou zapsány v seznamu kulturních památek ČR.

Budilova vnučka Irena Šandová, středoškolská profesorka, vydala knihu jako poctu svému dědovi a také k potěše své matky a tety, v době vydání publika­ce bezmála devadesátiletých. Oduševnělý dvojportrét dvojčat z ateliéru vynikajícího avantgardního fotografa Jaromíra Funkeho ostatně zdobí knihu (s. 53) a dokládá další ze společenských kontaktů Václava Budila. Kniha zaujme nejen rodinné příslušníky, ale může inspirovat zejména regionální histori­ky. Irena Šandová se rozhodla připomenout Budilův život a práci především dochova­nými fotografiemi a kopiemi dobových dokumentů. Stránky knížky nás provádějí vojenskou službou jejího dědečka za první světové války (sloužil v Pule), dokumen­tují jeho odbornou a profesní dráhu, jeho rodinný život a záliby, z nichž jsem ještě neuvedl milovanou hudbu. K Budilovým do Kolína dojížděli muzikolog prof. Zde­něk Nejedlý (srov. s. 65) i výkonní hudeb­níci, jako prof. Miloš Sádlo či prof. Josef Páleníček.

Editorka vybavila knihu kromě struč­ného úvodu přehledem životopisných dat Václava Budila, rodokmenem rodů Budi­lových a Jelínkových, přehledem použité literatury, popiskami k reprodukovaným dokumentům a poznámkami. Vydání knihy, jemuž se dostalo podpory ze strany Města Kolína, lze jednoznačně uvítat.

 
Zlata banka
Reklama
TZ