Kolín - V dubnu si připomínáme výročí řady osobností spojených s Kolínem.

Ladislav Radimský (1898 Kolín - 1970 New York)

Dne 03.04. si připomeneme 120 let od narození kolínského rodáka Ladislava Radimského. Český právník, diplomat, esejista a publicista publikující převážně pod pseudonymem Petr Den. Některé publicistické příspěvky podepisoval také jako Vilém Kostka. Je znám především díky svým příspěvkům vysílaným v období komunistické totality exilovými stanicemi Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa. Studium na kolínském gymnáziu dokončil v roce 1916. V roce 1921 promoval na Právnické fakultě Karlovy univerzity. Poté studoval právo ještě v Paříži a v Haagu. V letech 1920 - 1939 úředník ministerstva zahraničních věcí v oddělení pro Společnost národů, později při čs. vyslanectví v Rumunsku, Německu a Švýcarsku. V letech 1945 - 1946 ve službách OSN v Londýně, v letech 1946 - 1948 v New Yorku. Po únoru 1948 zůstal v zahraničí, kde působil jako úředník sekretariátu v OSN. Publikoval časopisecky v Lidových novinách a v jiných časopisech. Byl nejstarší ze čtyř dětí Ladislava Radimského /1871-1922/ a Marie Buvové. Nevlastní bratr malíře Václava Radimského. Poprvé na sebe literárně upozornil v září 1921, kdy pod pseudonymem Petr Den vydal v Národní politice cestopisnou esej o koloritu Bukurešti. Pozornost v uměleckých kruzích vzbudil až jeho cyklus literárních esejů Tvůrcem snadno a rychle /1932/, který vyhrál soutěž Melantrichu pro rok 1933. Knihy vydával hlavně po válce, po odchodu do emigrace publikoval i v cizině. Jako první kolínský rodák byl vyznamenán 28. 10. 1992 řádem T. G. Masaryka in memoriam

 

Jan Novák (* 1953 Kolín)

Dne 04.04. oslaví své 65. narozeniny česko-americký spisovatel, scénárista a dramatik Jan Novák. V roce 1969 emigroval s rodinou přes Rakousko do Chicaga. Studoval na Chicagské univerzitě epistemologii, estetiku a film. Román Miliónový jeep čerpá z rodinné zkušenosti (otce přiměla k emigraci i zpronevěra, již spáchal v kolínské záložně) a zachycuje jeho životní příběh od mládí za nacistické okupace až po smrt v USA. Byl velmi příznivě přijat, získal Carl Sandburg Award pro chicagské autory a Friends of Literature Award, k českému vydání napsal předmluvu Václav Havel. Jako scenárista spolupracoval s Milošem Formanem na filmu Valmont, v 90. letech napsal scénář českého snímku Báječná léta pod psa a podílel se na scénářích Šeptej a Nejasná zpráva o konci světa. Je také spoluautorem Formanovy autobiografie nazvané Co já vím? Jeho rozsáhlé beletristické zpracování příběhu bratří Mašínů pod názvem Zatím dobý získalo cenu Magnesia Litera pro knihu roku.

 

Jaroslav Schneider (1883 Mutějovice – 1945 Kolín)

Před 135 lety se 15.04. narodil Jaroslav Schneider, kolínský pedagog, městský archivář, veřejný pracovník a nadšený Sokol. Autor cestopisných črt a zejména četných pojednání z regionální historie. Absolvent kolínského gymnázia, profesor průmyslové školy v Kolíně. Zemřel na následky věznění.

Ludvík Kuba (1863 Poděbrady – 1956 Praha)

Dne 16.04. uplyne 155 let od narození Ludvíka Kuby. Český folklorista, spisovatel, malíř a přítel Lužických Srbů. Tvořil krajiny, zátiší, portréty i autoportréty. Malířský projev založen na barevném a světelném cítění, jež vyústilo v osobitě pojatém impresionismu. Čestný doktor UK a čestný prof. AVU. Náměty čerpal z cest po slovanských zemích /býv. Jugoslávie/, kde studoval též lidovou kulturu jednotlivých národů, tvořil kreslené studie lid. typů, krojů, staveb, zaznamenával písně. Autor cestopisných studií a knih. Původně vystudoval učitelský ústav v Kutné Hoře a učil m. j. i v Žiželicích v letech 1883-1885. Malbu studoval v Praze, Paříži, Mnichově. Vystavoval doma, m. j. i v Kolíně, a v zahraničí. V roce 1945 byl jmenován národním umělcem. Do Kolína často zajížděl za starším bratrem, uměleckým zámečníkem Karlem a jeho rodinou. V Kolíně měl čtyři samostatné výstavy /r. 1891, 1909, 1975, 1988/, několikrát město výtvarně zpodobnil. Některé slovníky uvádějí mylně datum úmrtí 30. 1. 56

 

Jan Anastáz Opasek (1913 Vídeň – 1999 Rohr)

Dne 20.04. se před 105 lety narodil Jan Anastáz Opasek. Byl římskokatolický kněz, básník, teolog a benediktinský mnich, opat a později (po 46 letech) arciopat břevnovského kláštera. Náboženský spisovatel, básník, literární historik. V roce 1950 odsouzen na doživotí, následně v roce 1960 propuštěn na amnestii. V letech 1969-1990 žil v Německu. V roce 1990 se vrátil z benediktinského kláštera v Rohru v Bavorsku do vlasti a vedl jednání o navrácení břevnovského kláštera benediktinům. Byl předsedou katolické laické organizace Opus Bonum. V cizině vydal několik básnických sbírek, po návratu domů životopisnou knihu Dvanáct zastavení. Po zotavení se Opasek v Praze znovu ujal úřadu opata. V roce 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Při povýšení břevnovského opatství na arciopatství v roce 1993[5] jej papež Jan Pavel II. jmenoval prvním břevnovským arciopatem. Zemřel 24. srpna 1999 při návštěvě sesterského benediktinského kláštera v bavorském Rohru, místě svého exilového pobytu. Jeho tělo bylo posmrtně převezeno do vlasti, je pochován na břevnovském hřbitově U Sv. Markéty v Praze. Mládí prožil v Kolíně, kde mu byla roku 2012 odhalena busta od sochaře Stanislava Hanzlíka.