Kolín - Podzimní koncert Kolínské filharmonie se koná 8. listopadu v chrámu svatého Bartoloměje.

dirigentka JELÍNKOVÁ Alena
sólisté
soprán - ŠŤASTNÁ Ladislava
alt - ČMUGROVÁ Sylva
tenor - PŘEDOTA Stanislav
bas - SEBERA Jiří
Chrámový sbor u sv. J. Křtitele Lysá nad Labem
sbormistr BAJER Petr...
Smíšený pěvecký sbor sv. Cecílie Poděbrady
sbormistryně TRNEČKOVÁ Ivana

Dirigentka Kolínské filharmonie Alena Jelínková je studentkou skladby a aranžování populární hudby a též oboru dirigování na Pražské konzervatoři. V letech 2013 – 2015 působila jako sbormistryně v chrámovém sboru při kostele sv. Petra Na Poříčí v Praze. Na podzim roku 2014 založila spolu s Jiřím Trtíkem studentský sbor Punkt působící při konzervatoři, současně řídí pěvecký sbor zaměstnanců Fakultní nemocnice Motol. Na jaře 2014 získala třetí místo na mezinárodní sbormistrovské soutěži v Žilině. Jako skladatelka a dirigentka se podílela na projektech spojující klasický a populární žánr – na jaře a na podzim r. 2013 se ve Valašském Meziříčí (rodném městě) pod jejím vedením uskutečnil společný koncert smyčcového orchestru (cca 40 členů) a hudební skupiny The dust, jejíž skladby pro toto obsazení zaranžovala. Na podzim roku 2015 premiérovala ve stejném městě svůj písňový cyklus „Otče náš“ pro smíšený sbor (cca 50 členů) a kapelu.
Uměleckého vedení Kolínské filharmonie se ujala k 1.9.2016.
Sólové party přednesou:
soprán Ladislava Šťastná, pedagožka ZUŠ Jana Zacha Čelákovice, členka opery Národního divadla
alt Sylva Čmugrová, sólistka opery Národního divadla
tenor Stanislav Předota, člen souboru Schola Gregoriana Pragensis, umělecky spolupracuje s renomovanými hudebními tělesy (Musica Florea, Musica Salutaris, Collegium 1704, Doulce mémoire, Teatro lirico), jeho nahrávky jsou v archivech Českého rozhlasu, České televize, německé televize ZDF
bas Jiří Sebera, sólista Nymburského komorního orchestru

Chrámový sbor u svatého Jana Křtitele v Lysé nad Labem je amatérský smíšený pěvecký sbor, který vznikl při římskokatolické farnosti v Lysé nad Labem v roce 1996. V září 2008 převzal vedení sboru Petr Bajer, který sbor vede doposud.
Smíšený pěvecký sbor sv. Cecílie v Poděbradech vznikl v roce 1996. V roce 2011 se ujala funkce umělecké vedoucí sbormistryně Ivana Trnečková, hudební pedagožka a zkušená klavíristka. Navázala na stávající repertoár, který postupně obohacovala klasiky, moderními úpravami spirituálů, výběrem ze světových hitů a národních písní.

Program koncertu:


PROGRAM KONCERTU:

Žalm 149 op.79

Suita A dur op.98b
1. Moderato
2. Molto vivace
3. Allegretto
4. Andante
5. Allegro

Lužanská mše D dur op.86
1. Kyrie (Andante con moto)
2. Gloria (Allegro vivace)
3. Credo (Allegro ma non troppo)
4. Sanctus (Allegro maestoso)
5. Benedictus (Lento)
6. Agnus Dei (Andante)


Poměrně zřídka uváděný Dvořákův Žalm 149 op. 79 vznikl v roce 1879 nejprve ve verzi pro mužský sbor. O osm let později jej Dvořák revidoval a zároveň upravil pro smíšený sbor s orchestrem, což je verze, ve které tento slavnostní žalm nyní zazní.

Suita A dur op.98b je suitou v nejširším slova smyslu: jedná se o sled pěti výrazově rozdílných vět, seřazených podle zákona kontrastu. První věta má slavnostní atmosféru a tvoří vlastně jakési náladové preludium k celému cyklu. „Americký“ názvuk dílo prozrazuje hned ve třetím taktu výraznou synkopou. Druhá věta s označením „Molto vivace“ je obdobou sonátového scherza s výrazným uplatněním triol jak v melodické linii, tak ve spodních hlasech, což hudebnímu toku dodává mimořádnou hybnost. Třetí věta je komponována ve formě ronda, jehož hlavní téma svým charakterem připomíná polonézu nebo také český lidový tanec sousedskou. Čtvrtá věta je typickou ukázkou Dvořákova lyrismu. Jedná se o jakési zasněné nokturno, které vychází z jediné melodické myšlenky, v průběhu věty variované. Suitu uzavírá zvukově efektní Allegro, jehož hlavní téma v základní podobě svým charakterem připomíná závěrečnou větu z „Novosvětské“ symfonie. Skladbu uzavírá reminiscence na první větu.

Dvořákova Mše D dur vznikla z podnětu významného architekta a mecenáše umění Josefa Hlávky, pozdějšího zakladatele a prvního prezidenta České akademie věd. Hlávka si roku 1886 nechal u svého letního sídla - zámku v západočeských Lužanech - vystavět novou kapli. Když mělo v následujícím roce dojít k jejímu vysvěcení, požádal přítele Dvořáka, aby k této příležitosti zkomponoval novou mši. Dvořák, který si Hlávky velmi vážil, rád vyhověl a napsal mši pro sóla, sbor a varhany. Práce mu zabrala necelé tři měsíce. Roku 1892 sám Dvořák vytvořil orchestrální podobu díla, kterou nakladatelství Novello vydalo hned v následujícím roce. Mše vzápětí získala na anglické půdě velkou popularitu, byla často a kladně recenzována.