Domaro
Reklama

GASK zinscenovala první neočekávané setkání autorů: Medka spojuje s Malichem

23. srpen 2010, 17:41
(aktualizováno: 23. srpen 2010, 17:44)

Kutná Hora – Vernisáž výstavy Nebezpečné vztahy, která je společnou prezentací obrazu Mikuláše Medka a drátěného objektu Karla Malicha, se v Galerii Středočeského kraje (GASK) uskutečnila v neděli 22. srpna.

Prezentace obou autorů je premiérovým dílem výstavního cyklu Nebezpečné vztahy. Jeho záměrem, v narážce na slavný epistolární román Choderlose de Laclose, bude inscenovat neočekávaná, respektive nekanonická setkávání významných autorů. Spíše než nové interpretační rámce budou vytvářeny situace, které divák může stejně tak přijmout, jako odmítnout. Otevřená forma nabídne možnost aktivní i pasivní kontemplace; hledání a promýšlení vzájemných souvislostí vystavených artefaktů, zapůjčených tentokrát pro výstavu ze soukromých sbírek. Jedním z důležitých rysů cyklu bude zpřístupňovat tímto způsobem veřejnosti jinak obtížně dostupná umělecká díla.

První konfrontace (použijme dobově populární termín) nabízí v komorním formátu dvě časově paralelní řešení ze 70. let minulého století. Určujícím společenským kontextem jejich vzniku byl nástup tzv. normalizace. Zahrnují v sobě širokou škálu východisek a tendencí umění, které přineslo 20. století: kubismus, surrealismus, strukturální abstrakci, informel, konstruktivní tendence či imaginativní umění (pojem vytvořený domácí teorií umění). Obě vystavená díla jsou samozřejmě také výsledkem rozdílných individuálních mentálních a psychických dispozic obou umělců.

Mikuláš Medek (1926–1974)

Velký žíznivý anděl, 1971

olej, email, plátno


Anděl představoval jedno z obsesivních témat závěru malířského díla Mikuláše Medka. Na rozdíl od předchozí dekády, silně poznamenané tendencí k strukturálně chápané abstrakci, se u Medka znovu vrátil zájem o figuraci. Od roku 1970 po další tři roky vznikaly vedle početného cyklu Žíznivých andělů série obrazů nazvané Andělé bolestného okna, Andělé zlých ptáků nebo Tančící andělé černé smrtky. Poeticky vystavěné názvy, charakteristické pro celou Medkovu malířskou tvorbu, odkazovaly v tomto případě k tíživé osobní situaci poznamenané postupující vážnou nemocí. Rovněž adjektivum žíznivý mělo výrazně subjektivní, sebeironické konotace. Po formální stránce nebyl umělcův malířský epilog poznamenán úbytkem tvůrčích sil, což demonstruje nejen množství dokončených obrazů, nezřídka velkého formátu, ale také dokonalé, stále rafinovanější technické provedení kombinující olejové barvy a emailové laky. Paralelně se sérií Andělů Medek maloval čtrnáct zastavení Křížové cesty pro kostel Sv. Josefa v Senetářově na Blanensku.

 

Karel Malich (1924)

Pozoruji trhlinu v prostoru, 1974–79

hliníkový drát, lepenka, sololit, barva

Drátěné objekty se v tvorbě Karla Malicha objevují od konce šedesátých let. Nebyly primárně zamýšleny do galerijního prostředí, ale do volného prostoru jako modely prostorových a energetických situací. Jejich konstrukce má latentní kinetický potenciál, zahrnuje v sobě časový průběh, proměnlivost a efemérnost své existence. V sérii drátěných plastik z druhé poloviny 70. let se stále častěji objevují formy odvozené z reality, abstrahované prostorové scény nebo archetypální znaky. Trhlina v prostoru je pro umělce asociací reálných forem (rána, vagina), a zároveň možným průhledem do pulzujícího prostoru. Mimořádně důležité pro Malicha je intenzivní uvažování o vlastním systému vidění. Prostor nahlíží zvenku i zevnitř současně. V drátěných plastikách je tento model vizualizován trojitým obrysem hlavy. Pozoruji trhlinu v prostoru je vyznačením ve své podstatě znepokojivé události. Stejně jako většina autorových drátěných objektů, které vznikají z náporu vize korigované formováním materiálu, vyvolává údiv i hrůzu.

www.gask.cz, Jakub Svoboda
Komentáře
AVE_CZ
Reklama
Domaro
Reklama
GASK zinscenovala první neočekávané setkání autorů: Medka spojuje s Malichem

GASK zinscenovala první neočekávané setkání autorů: Medka spojuje s Malichem

23. srpen 2010
(aktualizováno: 23. srpen 2010, 17:44)

Kutná Hora – Vernisáž výstavy Nebezpečné vztahy, která je společnou prezentací obrazu Mikuláše Medka a drátěného objektu Karla Malicha, se v Galerii Středočeského kraje (GASK) uskutečnila v neděli 22. srpna.

Prezentace obou autorů je premiérovým dílem výstavního cyklu Nebezpečné vztahy. Jeho záměrem, v narážce na slavný epistolární román Choderlose de Laclose, bude inscenovat neočekávaná, respektive nekanonická setkávání významných autorů. Spíše než nové interpretační rámce budou vytvářeny situace, které divák může stejně tak přijmout, jako odmítnout. Otevřená forma nabídne možnost aktivní i pasivní kontemplace; hledání a promýšlení vzájemných souvislostí vystavených artefaktů, zapůjčených tentokrát pro výstavu ze soukromých sbírek. Jedním z důležitých rysů cyklu bude zpřístupňovat tímto způsobem veřejnosti jinak obtížně dostupná umělecká díla.

První konfrontace (použijme dobově populární termín) nabízí v komorním formátu dvě časově paralelní řešení ze 70. let minulého století. Určujícím společenským kontextem jejich vzniku byl nástup tzv. normalizace. Zahrnují v sobě širokou škálu východisek a tendencí umění, které přineslo 20. století: kubismus, surrealismus, strukturální abstrakci, informel, konstruktivní tendence či imaginativní umění (pojem vytvořený domácí teorií umění). Obě vystavená díla jsou samozřejmě také výsledkem rozdílných individuálních mentálních a psychických dispozic obou umělců.

Mikuláš Medek (1926–1974)

Velký žíznivý anděl, 1971

olej, email, plátno


Anděl představoval jedno z obsesivních témat závěru malířského díla Mikuláše Medka. Na rozdíl od předchozí dekády, silně poznamenané tendencí k strukturálně chápané abstrakci, se u Medka znovu vrátil zájem o figuraci. Od roku 1970 po další tři roky vznikaly vedle početného cyklu Žíznivých andělů série obrazů nazvané Andělé bolestného okna, Andělé zlých ptáků nebo Tančící andělé černé smrtky. Poeticky vystavěné názvy, charakteristické pro celou Medkovu malířskou tvorbu, odkazovaly v tomto případě k tíživé osobní situaci poznamenané postupující vážnou nemocí. Rovněž adjektivum žíznivý mělo výrazně subjektivní, sebeironické konotace. Po formální stránce nebyl umělcův malířský epilog poznamenán úbytkem tvůrčích sil, což demonstruje nejen množství dokončených obrazů, nezřídka velkého formátu, ale také dokonalé, stále rafinovanější technické provedení kombinující olejové barvy a emailové laky. Paralelně se sérií Andělů Medek maloval čtrnáct zastavení Křížové cesty pro kostel Sv. Josefa v Senetářově na Blanensku.

 

Karel Malich (1924)

Pozoruji trhlinu v prostoru, 1974–79

hliníkový drát, lepenka, sololit, barva

Drátěné objekty se v tvorbě Karla Malicha objevují od konce šedesátých let. Nebyly primárně zamýšleny do galerijního prostředí, ale do volného prostoru jako modely prostorových a energetických situací. Jejich konstrukce má latentní kinetický potenciál, zahrnuje v sobě časový průběh, proměnlivost a efemérnost své existence. V sérii drátěných plastik z druhé poloviny 70. let se stále častěji objevují formy odvozené z reality, abstrahované prostorové scény nebo archetypální znaky. Trhlina v prostoru je pro umělce asociací reálných forem (rána, vagina), a zároveň možným průhledem do pulzujícího prostoru. Mimořádně důležité pro Malicha je intenzivní uvažování o vlastním systému vidění. Prostor nahlíží zvenku i zevnitř současně. V drátěných plastikách je tento model vizualizován trojitým obrysem hlavy. Pozoruji trhlinu v prostoru je vyznačením ve své podstatě znepokojivé události. Stejně jako většina autorových drátěných objektů, které vznikají z náporu vize korigované formováním materiálu, vyvolává údiv i hrůzu.

Zlata banka
Reklama
www.gask.cz, Jakub Svoboda
Prohlédnout galerii