PM
Reklama

Připravili výstavu fotografií Terezy z Davle a Hynka Čermáka "Průměty do ženské postavy"

26. září 2019, 08:12

Čáslav - Spolek Třiatřicet ve spolupráci s Dusíkovým divadlem Čáslav a ZUŠ Čáslav připravují výstavu výstavy fotografií dvou známých osobností české kultury, fotografky Terezy z Davle a herce Hynka Čermáka. Vernisáž výstavy "Průměty do ženské postavy" začne v pátek 4. října v 6.36 večer na Nové scéně Dusíkova divadla Čáslav. Kurátorem výstavy je Petr Svoboda, zakladatel a emeritní ředitel Galerie výtvarných umění v Mostě.

Oba autoři se od samého počátku svých fotografických kariér věnují převážně ženskému aktu, oba až na výjimky spolupracují pouze s amatérskými modelkami. A oba jsou v oblasti fotografie autodidakty. Ovšem zatímco pro Terezu z Davle se focení stalo profesí, pro Hynka Čermáka zůstává především koníčkem. Obsáhlá výstava v čáslavském Dusíkově divadle je první společnou prezentací jejich prací. V jejím rámci se Tereza z Davle představí výběrem z cyklů Neue Madchen a Gluteus Maximus, zatímco Hynek Čermák vystaví průřez svojí dosavadní tvorbou.

Výstava "Průměty do ženské postavy" potrvá do konce prosince a bude z ní vydán reprezentativní katalog coby třetí svazek edice uměleckých publikací Picturis; získat jej lze prostřednictvím kampaně na webu Startovač: https://www.startovac.cz/projekty/katalog/

Akce se koná díky finanční podpoře ze strany města Čáslavi, Středočeského kraje, soukromých společností a individuálních dárců, kteří si přáli zůstat nepoznáni.

Tereza z Davle

Tereza z Davle, vlastním jménem... ale ne, v rámci hry nepátrejme po autorčině příjmení, které ona sama před mnoha lety nahradila uměleckým pseudonymem – koneckonců, právě tajemství a hra představují dva důležité prvky mnoha jejích fotografií.

Na svět přišla ve znamení Lva. Z rodných Hořic se s rodiči záhy přestěhovala do povltavské Davle, kde vyrůstala obklopena fotografiemi prvorepublikových celebrit; autorem některých z nich byl její dědeček, vyučený fotograf, který jeden čas pracoval i ve filmových ateliérech na Barrandově. Od dětství ráda a často kreslila a malovala – tato záliba jí ostatně zůstala dodnes – a je možné, že se tak po několika generacích projevily geny jejího pradědečka, akademického malíře a šéfa výpravy kolínského divadla Františka Víta Blažka. Vystudovala střední ekonomickou školu a v osmnácti letech si za peníze, které dostala od babičky, pořídila svůj první fotoaparát. Přestěhovala se do Prahy, kde pracovala jako barmanka, recepční nebo asistentka v reklamní agentuře.

Okamžik důležitý pro její kariéru přišel v roce 1994, kdy ji kamarádka seznámila s Mungem, pražským bohémem a provozovatelem staroměstské kavárny a galerie Kamzík, jíž navštěvovala řada umělců různých oborů – Michael Rittstein, Jiří Kodet, Bára Štěpánová, Pavel Vrba, Vladimír Poštulka nebo Ivan Hlas. Mungo uspořádal v roce 1996 Tereze první výstavu a mimoděk vymyslel i její umělecký pseudonym – protože si nemohl vzpomenout na autorčino příjmení, napsal na tabuli vedle vchodu pouze „Tereza z Davle“. Prvním zákazníkem, který si koupil několik fotografií, byl tehdejší provozovatel slavného pražského klubu Bunkr Richard Němčok; brzy na to získala Tereza svou první fotografickou zakázku.  

Slibně se rozbíhající kariéru však přerušil zloděj, který v roce 1998 Tereze a jejím dvěma kolegům vykradl ateliér. Kromě fotoaparátů přišla tehdy Tereza o všechny negativy, téměř dokončenou zakázku pro časopis Playboy a veškerý materiál pro připravovanou výstavu v Berlíně. Policie nakonec pachatele dopadla; vypověděl, že odcizené šanony byly příliš těžké, a tak je hned před ateliérem vyhodil do kontejneru. V prvních týdnech si Tereza myslela, že její fotografická dráha jednou provždy skončila. Pak si vypůjčila peníze na nový fotoaparát a odcestovala na čtyři měsíce na Aljašku. Po svém návratu se odstěhovala z Prahy do polabských Kounic a založila rodinu; v současnosti žije a tvoří v Českém Krumlově.  

Ve volné tvorbě se Tereza věnuje prakticky výhradně klasické černobílé aranžované fotografii, zejména ženskému portrétu a aktu; téměř neznámou, ovšem stále rostoucí částí jejího díla jsou zátiší a krajina. Své práce dosud prezentovala na čtyřiceti samostatných výstavách a její fotografie se již řadu let pravidelně objevují v různých médiích. Opakovaně se jako fotografka podílela na tvorbě kalendářů pro charitativní organizace, pomáhající například pacientům s amyotrofickou latentní sklerózou či ženám trpícím cystickou fibrózou. V roce 2009 vydalo nakladatelství Slovart její obsáhlou monografii nazvanou Feminissimo.

Hynek Čermák

Hynek Čermák, muž neklidné povahy, který vyrostl obklopen uměleckými díly svých rodičů a přitom snil o kariéře stíhacího pilota, je v Čechách známý zejména jako herec. Fotit akty a portréty začal po mnoholetém rozvažování, první výstavu uspořádal pět let poté, co mu propadl zbrojní pas a on si za prodané pistole koupil první fotoaparát. O svých dílech odmítá hovořit jako o umění. Říká: „Jsou to průměrné fotky, ale dělám je rád.“

Narodil se ve znamení Vodnáře do pražské výtvarnické rodiny – oba rodiče jsou absolventy Střední odborné škole výtvarné, známé „Hollarky“, jeho o šest let starší sestra Viktorie se vyučila fotografkou. Otec poté vystudoval vychovatelství, artterapii a speciální pedagogiku a již desítky let pracuje jako terapeut, matka absolvovala loutkářství na DAMU a kromě výtvarné tvorby píše poesii, sestra se stala divadelní režisérkou a herečkou.  

Maturoval jako mechanik na středním odborném učilišti, věnoval se bojovým sportům, coby kytarista, zpěvák a příležitostný textař vystupoval s folkovou skupinou Provas a připravoval se na kariéru pilota. Když neprošel zdravotními testy, složil úspěšně přijímací zkoušky na pražskou DAMU, kterou po pěti letech studia nedokončil kvůli zpěvu a společenským tancům. V následujícím období hrál, režíroval, střídal města a angažmá, pracoval jako barman, moderátor, šermíř, kaskadér či osobní ochránce.  

Jako filmový herec debutoval v roce 1993 v německo-švédském koprodukčním snímku Stalingrad. Od roku 2010 je členem souboru Dejvického divadla. V roce 2011 získal Českého lva za vedlejší roli vyšetřovatele ve filmu Nevinnost a v roce 2013 cenu Interpret roku za audionahrávku románu Jaroslava Rudiše Národní třída. V posledním desetiletí se stal jedním z nejobsazovanějších a současně nejpopulárnějších českých herců.  

Ve své fotografické tvorbě se Hynek Čermák věnuje zejména černobílé aranžované fotografii, konkrétně ženskému aktu. Své práce dosud představil na osmi samostatných výstavách a výtěžek z jejich prodeje věnuje pravidelně projektu Bellis, který vznikl na podporu mladých žen s karcinomem prsu. V minulosti také jako lektor intenzívně spolupracoval s Českou asociací paraplegiků (CZEPA) v rámci protiúrazové kampaně BanalFatal!.

David Novák
předseda spolku Třiatřicet
http://triatricet.webnode.cz
https://www.facebook.com/triatricet/

AVE_CZ
Reklama
Připravili výstavu fotografií Terezy z Davle a Hynka Čermáka "Průměty do ženské postavy"

Připravili výstavu fotografií Terezy z Davle a Hynka Čermáka "Průměty do ženské postavy"

26. září 2019

Čáslav - Spolek Třiatřicet ve spolupráci s Dusíkovým divadlem Čáslav a ZUŠ Čáslav připravují výstavu výstavy fotografií dvou známých osobností české kultury, fotografky Terezy z Davle a herce Hynka Čermáka. Vernisáž výstavy "Průměty do ženské postavy" začne v pátek 4. října v 6.36 večer na Nové scéně Dusíkova divadla Čáslav. Kurátorem výstavy je Petr Svoboda, zakladatel a emeritní ředitel Galerie výtvarných umění v Mostě.

Oba autoři se od samého počátku svých fotografických kariér věnují převážně ženskému aktu, oba až na výjimky spolupracují pouze s amatérskými modelkami. A oba jsou v oblasti fotografie autodidakty. Ovšem zatímco pro Terezu z Davle se focení stalo profesí, pro Hynka Čermáka zůstává především koníčkem. Obsáhlá výstava v čáslavském Dusíkově divadle je první společnou prezentací jejich prací. V jejím rámci se Tereza z Davle představí výběrem z cyklů Neue Madchen a Gluteus Maximus, zatímco Hynek Čermák vystaví průřez svojí dosavadní tvorbou.

Výstava "Průměty do ženské postavy" potrvá do konce prosince a bude z ní vydán reprezentativní katalog coby třetí svazek edice uměleckých publikací Picturis; získat jej lze prostřednictvím kampaně na webu Startovač: https://www.startovac.cz/projekty/katalog/

Akce se koná díky finanční podpoře ze strany města Čáslavi, Středočeského kraje, soukromých společností a individuálních dárců, kteří si přáli zůstat nepoznáni.

Tereza z Davle

Tereza z Davle, vlastním jménem... ale ne, v rámci hry nepátrejme po autorčině příjmení, které ona sama před mnoha lety nahradila uměleckým pseudonymem – koneckonců, právě tajemství a hra představují dva důležité prvky mnoha jejích fotografií.

Na svět přišla ve znamení Lva. Z rodných Hořic se s rodiči záhy přestěhovala do povltavské Davle, kde vyrůstala obklopena fotografiemi prvorepublikových celebrit; autorem některých z nich byl její dědeček, vyučený fotograf, který jeden čas pracoval i ve filmových ateliérech na Barrandově. Od dětství ráda a často kreslila a malovala – tato záliba jí ostatně zůstala dodnes – a je možné, že se tak po několika generacích projevily geny jejího pradědečka, akademického malíře a šéfa výpravy kolínského divadla Františka Víta Blažka. Vystudovala střední ekonomickou školu a v osmnácti letech si za peníze, které dostala od babičky, pořídila svůj první fotoaparát. Přestěhovala se do Prahy, kde pracovala jako barmanka, recepční nebo asistentka v reklamní agentuře.

Okamžik důležitý pro její kariéru přišel v roce 1994, kdy ji kamarádka seznámila s Mungem, pražským bohémem a provozovatelem staroměstské kavárny a galerie Kamzík, jíž navštěvovala řada umělců různých oborů – Michael Rittstein, Jiří Kodet, Bára Štěpánová, Pavel Vrba, Vladimír Poštulka nebo Ivan Hlas. Mungo uspořádal v roce 1996 Tereze první výstavu a mimoděk vymyslel i její umělecký pseudonym – protože si nemohl vzpomenout na autorčino příjmení, napsal na tabuli vedle vchodu pouze „Tereza z Davle“. Prvním zákazníkem, který si koupil několik fotografií, byl tehdejší provozovatel slavného pražského klubu Bunkr Richard Němčok; brzy na to získala Tereza svou první fotografickou zakázku.  

Slibně se rozbíhající kariéru však přerušil zloděj, který v roce 1998 Tereze a jejím dvěma kolegům vykradl ateliér. Kromě fotoaparátů přišla tehdy Tereza o všechny negativy, téměř dokončenou zakázku pro časopis Playboy a veškerý materiál pro připravovanou výstavu v Berlíně. Policie nakonec pachatele dopadla; vypověděl, že odcizené šanony byly příliš těžké, a tak je hned před ateliérem vyhodil do kontejneru. V prvních týdnech si Tereza myslela, že její fotografická dráha jednou provždy skončila. Pak si vypůjčila peníze na nový fotoaparát a odcestovala na čtyři měsíce na Aljašku. Po svém návratu se odstěhovala z Prahy do polabských Kounic a založila rodinu; v současnosti žije a tvoří v Českém Krumlově.  

Ve volné tvorbě se Tereza věnuje prakticky výhradně klasické černobílé aranžované fotografii, zejména ženskému portrétu a aktu; téměř neznámou, ovšem stále rostoucí částí jejího díla jsou zátiší a krajina. Své práce dosud prezentovala na čtyřiceti samostatných výstavách a její fotografie se již řadu let pravidelně objevují v různých médiích. Opakovaně se jako fotografka podílela na tvorbě kalendářů pro charitativní organizace, pomáhající například pacientům s amyotrofickou latentní sklerózou či ženám trpícím cystickou fibrózou. V roce 2009 vydalo nakladatelství Slovart její obsáhlou monografii nazvanou Feminissimo.

Hynek Čermák

Hynek Čermák, muž neklidné povahy, který vyrostl obklopen uměleckými díly svých rodičů a přitom snil o kariéře stíhacího pilota, je v Čechách známý zejména jako herec. Fotit akty a portréty začal po mnoholetém rozvažování, první výstavu uspořádal pět let poté, co mu propadl zbrojní pas a on si za prodané pistole koupil první fotoaparát. O svých dílech odmítá hovořit jako o umění. Říká: „Jsou to průměrné fotky, ale dělám je rád.“

Narodil se ve znamení Vodnáře do pražské výtvarnické rodiny – oba rodiče jsou absolventy Střední odborné škole výtvarné, známé „Hollarky“, jeho o šest let starší sestra Viktorie se vyučila fotografkou. Otec poté vystudoval vychovatelství, artterapii a speciální pedagogiku a již desítky let pracuje jako terapeut, matka absolvovala loutkářství na DAMU a kromě výtvarné tvorby píše poesii, sestra se stala divadelní režisérkou a herečkou.  

Maturoval jako mechanik na středním odborném učilišti, věnoval se bojovým sportům, coby kytarista, zpěvák a příležitostný textař vystupoval s folkovou skupinou Provas a připravoval se na kariéru pilota. Když neprošel zdravotními testy, složil úspěšně přijímací zkoušky na pražskou DAMU, kterou po pěti letech studia nedokončil kvůli zpěvu a společenským tancům. V následujícím období hrál, režíroval, střídal města a angažmá, pracoval jako barman, moderátor, šermíř, kaskadér či osobní ochránce.  

Jako filmový herec debutoval v roce 1993 v německo-švédském koprodukčním snímku Stalingrad. Od roku 2010 je členem souboru Dejvického divadla. V roce 2011 získal Českého lva za vedlejší roli vyšetřovatele ve filmu Nevinnost a v roce 2013 cenu Interpret roku za audionahrávku románu Jaroslava Rudiše Národní třída. V posledním desetiletí se stal jedním z nejobsazovanějších a současně nejpopulárnějších českých herců.  

Ve své fotografické tvorbě se Hynek Čermák věnuje zejména černobílé aranžované fotografii, konkrétně ženskému aktu. Své práce dosud představil na osmi samostatných výstavách a výtěžek z jejich prodeje věnuje pravidelně projektu Bellis, který vznikl na podporu mladých žen s karcinomem prsu. V minulosti také jako lektor intenzívně spolupracoval s Českou asociací paraplegiků (CZEPA) v rámci protiúrazové kampaně BanalFatal!.

David Novák
předseda spolku Třiatřicet
http://triatricet.webnode.cz
https://www.facebook.com/triatricet/