Kutná Hora - Ve čtvrtek 7. června byla na Hrádku slavnostně zahájena výstava Mincovní poklady na Hedvábné cestě, na které mohou návštěvníci obdivovat čtrnáct autentických mincovních pokladů, které zapůjčilo Muzeum Jantarové stezky a Hedvábné cesty v Ostravě. Vystavené mince, kterých je téměř 800 včetně šesti zlatých, jsou úžasnou přehlídkou dějin mincovnictví Střední Asie, neboť reprezentují období 1400 let – od 1. století před Kristem do 13. století.

Výstavu zahájila ředitelka Českého muzea stříbra PhDr. Světlana Hrabánková: „Jsem velmi ráda, že můžeme v našich prostorách hostit tak krásnou výstavu, jako je tato. Kromě toho, že jsou některé mince i rozsah sbírky zcela unikátní, otevírá nám výstava dveře informací o povětšinou neznámém, obrovském a bohatém světě těžby a zpracování stříbra a ražby mince v tzv. východním světě“.

Následně se slova ujal PhDr. David Majer, autor výstavy a ředitel Muzea Jantarové stezky a Hedvábné cesty. „Orient mě odjakživa fascinuje a Hedvábná cesta je pro mě úchvatný fenomén. I když tyto cesty sloužily primárně obchodu, nevnímám je pouze v této rovině, ale především jako prostředek komunikace mezi národy, kulturami a civilizacemi. Díky těmto stezkám se předávaly vědecké poznatky, technologické inovace, kulturní zvyklosti, náboženství, umění a dokonce i nemoci a geny,“ říká dr. Majer. „Za každým nalezeným pokladem se skrývá svým způsobem smutný příběh. Ukrývání mincí do země bylo poměrně běžné. Poklady, které jsou objeveny, však znamenají, že si je jejich majitelé z nějakého důvodu nemohli vyzvednout,“ vypráví příběh o jednom vystaveném souboru mincí.

Tyto mince (79 dirhamů) byly nalezeny na počátku 19. století v uzbeckém Samarkandu a pocházejí z počátku 13. století, přičemž většina mincí byla ražena v tamní proslulé mincovně. V té době vládli poslední dva chórezmšáhové – Alá ad- Din Muhammad II. a velký Čingischán. A tyto mince byly ukryty pravděpodobně v přímé souvislosti s vpádem výbojných Čingischánových vojsk, která v roce 1220 srovnala Samarkand se zemí.

Kromě mincí si mohou návštěvníci prohlédnout také další exponáty jako například bitevní sekery, krásné pečetní válečky a korálky, amulety, pečetní prsteny, keramiku, přezky a ozdoby opasků, perskou přilbici, flakónky na olej nebo zlatý královský prsten se sokolem. Díky atraktivně zpracovaným informačním panelům si mohou návštěvníci lépe představit zeměpisnou rozsáhlost starověkých říší, získají mnohé zajímavé informace o tehdejší asijské kultuře nebo o bojovém umění mongolských kmenů.

Výstava potrvá do 23. září a můžete ji navštívit od úterý do neděle od 9:00 – 18:00 (v průběhu prázdnin od 10:00 – 18:00), vstupné na výstavu je 20,- Kč. Před skončením výstavy proběhne velmi zajímavá komentovaná prohlídka s autorem výstavy PhDr. Davidem Majerem.

Hedvábná stezka

Označení „Hedvábná stezka“ použil poprvé v roce 1877 německý zeměpisec baron Ferdinand von Richthofen. Tento název označuje starověkou a středověkou trasu vedoucí z východní Asie přes střední Asii až do Středomoří. Její celková délka po souši i moři činí asi 8.000 kilometrů a název je odvozen od hlavního žádaného artiklu, hedvábí, které se v obrovském množství převáželo z Asie do Říma. Pojem Hedvábná stezka je spíše obrazný, neboť bychom si pod tímto pojmem měli představit spíše systém stále se obměňujících tras a cest, po kterých se převáželo nejen hedvábí, ale i další zboží.

Muzeum Jantarové stezky a Hedvábné cesty je prvním muzeem v Evropě zaměřeným speciálně na studium a prezentaci tohoto fenoménu. Vypráví velkolepý příběh dálkových obchodních cest, civilizačních center a oáz, měst a přístavů všech tří kontinentů Starého světa.