Domaro
Reklama

Ve Spolkovém domě začala výstava kutnohorských výtvarníků 4 + 4

11. září 2017, 10:00

Kutná Hora - Na výstavě ve Spolkovém domě v Kutné Hoře můžete do 30. září vidět obrazy a sochy kutnohorských výtvarníků: Stanislava Kostky, Josefa Pospíšila, Jaroslava Rezlera, Miloslava Smrkovského, Jaroslava Alta st., Jaroslava Alta ml., Luďka Filipského a Jitky Jelínkové.

Co je to být umělcem? Je to rozhodnutí, síla vůle, touha po výlučnosti nebo po osobní svobodě? Vedle souhrnu toho všeho srozumitelného „neumělecké“ části veřejnosti, je zde ale něco navíc. Víme dobře, co znamená pud mateřský nebo pud sebezáchovy. Mimo těchto základních vrozených instinktů existuje u malé části populace i instinkt speciální - puzení tvořit, projevovat se v určitém druhu umění.

Klub rodáků a přátel Kutné Hory vyvíjí každoročně aktivity zaměřené na hudbu, film, literaturu, poezii, fotografii a výtvarné umění. Připomíná systematicky umělecké osobnosti spojené s Kutnou Horou. I tato výstava je do jisté míry připomínkou. Nepopisuje současnou situaci umělecké scény v Kutné Hoře, je výsledkem mé osobní reflexe období sedmdesátých a osmdesátých let 20.století v Kutné Hoře. Konglomerát umělců zařazených do této výstavy pro mne osobně tenkrát představoval první zkušenost s aktivní uměleckou praxí v Kutné Hoře. Patřilo by sem mnoho dalších jmen, ale omluvou snad je, že tyto výstavní prostory mají své limity. Sudý počet autorů a jejich souměrné rozdělení také záměrně představuje vyváženou polaritu mezi dvěma základními obory výtvarného umění - malbou a plastikou.

Sklářský výtvarník Stanislav KOSTKA se narodil v Kutné Hoře 9. března 1939. Po vystudování zdejšího gymnázia pokračoval ve studiu na Střední umělecko průmyslové škole sklářské v Železném Brodě v letech 1958-1960. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pokračoval ve vyšším studiu v letech 1961-1967 ve speciálním ateliéru sklářského výtvarnictví. Jeho doménou se staly ve volné tvorbě, mimo řadu realizací do architektury, tavené skleněné plastiky. Pohybuje se od volných uvolněných tvarů až po vymezené geometrické tvarosloví plastických průhledů, vycházejících z pevné kresby a linearity grafických návrhů.

Sochař Josef POSPÍŠIL, narozen 3.května 1955 v Kutné Hoře, je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze, kde studoval v letech 1980-1986 v ateliérech prof. Jiřího Bradáčka (1922-1984) a prof. Jana Hány (1927-1994). Po absolutoriu na AVU se začal brzy věnovat restaurátorské praxi. Po studiích je jeho sochařský projev spjat s akademickým prostředím, později dospívá k oscilacím mezi volnou tvorbou a sochou v architektuře. Čerpá z tradic dávných kultur Středního východu, jsou mu blízké formy dekorativního neoklasicismu, také opart či minimalismus. Mezi nejčistší sochařsky a výtvarně nejpřesvědčivější patří bezesporu ideové interpretace v duchu kubisticko civilistním.

Sochař, restaurátor, umělecký kovář Jaroslav REZLER se narodil 10. června 1939 v Malešově u Kutné Hory. V letech 1961-1963 navštěvoval kurz uměleckého zpracování a cizelování kovů u profesora Artura Bartoška v Hradci Králové. Pracuje na renovacích vybavení památkových objektů středních Čech. V regionu Kutné Hory zpracoval celou řadu realizací kovaných doplňků pro historické památkové objekty. V ranné volné tvorbě se po roce 1964 zabýval drobnou kovanou zvířecí i figurální plastikou na kterou pak navázala samostatná designérská umělecko-řemesná práce pro sakrální prostory. Je jedním z umělců, kteří se ztotožnili s aktivnějšími evropskými tendencemi pracovat s kovem také ve volné umělecké tvorbě. V osmdesátých letech jeho formální rejstřík obohacuje technika ražby, která znamenala jasné vybočení z klasických hranic materiálu.

Sochař, řezbář a restaurátor Miloslav SMRKOVSKÝ, narozen 29.srpna 1926 v Kutné Hoře, získal nejdůležitější profesní předpoklady na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v sochařské speciálce u prof. Josefa Wagnera. Uplatňoval se jako sochař restaurátor význačných sochařských historických památek takřka po celé České republice. Ve volné sochařské tvorbě projevoval smysl pro objemovost a monumentalitu. Zásadní byla pro něj oblíbená témata ženy, dívky a mateřství, která vyjadřoval v materiálu oproštěně od detailu a popisnosti, všední každodennosti. Zemřel 12. března 2009 v Kutné Hoře.

Malíř, restaurátor Jaroslav ALT st. se narodil 30. července 1927 v Květinově na Havlíčkobrodsku. Studoval v letech 1947-1953 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof.Miloslava Holého a prof. Bohuslava Slánského. Pod vlivem Stanislava Holého se u Jaroslava Alta st. objevuje celoživotní zaujetí krajinou, zejména rodné Vysočiny. Věnuje se ale i portrétu a zátiší. I přes nejrůznější tendence a pocitové spřízněnosti s expresivními formami jeho volná malba vždy spěje především k realismu. U většiny obrazů i kreseb Jaroslava Alta je základem bezprostřední kontakt s krajinou, zobrazovaným předmětem, osobou - smyslovou skutečností vůbec. Souběžnou malbě ale byla jeho více než padesátiletá činnost restaurátorská, v níž exceloval. Po absolutoriu v roce 1953 působil v ateliéru prof. Slánského na akademii sedm let jako odborný asistent, kdy se podílel na založení nového studijního oboru - restaurátorství. V rozmezí let 1960 až 1964 byl předsedou restaurátorského oboru Svazu českých výtvarných umělců. V roce 1966 se účastnil na vzniku tvůrčí skupiny restaurátorů-malířů Skupina 66, jejímž byl mluvčím a členem až do roku 1970.

Malíř, restaurátor, grafik, fotograf a pedagog Jaroslav ALT ml., narozen 21. června 1950 v Kutné Hoře. V letech 1969-1975 studoval na AVU v Praze u prof. Rajmunda Ondráčka a prof.Bohuslava Slánského. V grafice i malbě dospěl k výrazné formální zjednodušenosti až minimalistické zkratce. V malbě s jemnou barevností, zaznamenává přírodní děje. Jeho malba i kresebný projev jsou příznačné subtilitou a neokázalou soustředěnou úsporností, používá geometrické členění kompozice, nebo variuje zdánlivou živelnost přírodních jevů, podřízenou vlastním zákonitostem a řádu. Kromě volné tvorby se významným způsobem realizuje v restaurátorském oboru. Pedagogicky působí v Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita Fakulty restaurování Univerzity Pardubice a na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

Malířka, grafička, keramička, výtvarná pedagožka Jitka JELÍNKOVÁ se narodila 1. srpna 1947 v Plzni. V letech 1974-1979 studovala na pražské AVU v ateliéru malby prof.Karla Součka. Je vybavena předpoklady malířskými a grafickými současně. Přes počáteční tvorbu (kdy se objevuje u ní i krajina), dnes převažuje v její volné tvorbě osobní portrét a figura. Opírá se o přesnou přípravnou kresbu, jejíž abstrahovaná povaha má schopnost definovat karikující formou psychologické rysy osobnosti. Mimo volné malby se věnuje glazované keramice, návrhům exteriérů a firemních štítů, tvorbě plakátů kulturních akcí, návrhům kostýmů a ilustrační tvorbě.

Restaurátor, malíř, grafik a pedagog Luděk FILIPSKÝ, narozen 23.ledna 1945 v Moravských Budějovicích studoval na pražské akademii výtvarných umění v letech 1963-1969 u prof. Antonína Pelce a Jana Smetany. V ateliéru prof. Smetany byl také v letech 1970-1972 odborným asistentem. Luděk Filipský byl zpočátku zaujat krajinou a přírodními strukturami, které zpracovával zejména v lavírované jemné kresbě. Zájem o zdroje řádu světa, prapůvodní přírodní mechanismy přešly v letech 2004 až 2006 ke studiu světelných struktur a prostorů, fyzikálních zákonitostí. Jednoznačně se přiklání k abstrakci, zaznamenává pohyb a vztahy hmoty a světla. Kromě dvourozměrné práce v malbě a kresbě vytváří díla na pomezí obrazu a plastiky, která zřetelnějším způsobem popisují procesy proměn hmoty a prostoru.

Aleš Rezler, září 2017

Foto Jaromír Novotný
Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
Domaro
Reklama
Ve Spolkovém domě začala výstava kutnohorských výtvarníků 4 + 4

Ve Spolkovém domě začala výstava kutnohorských výtvarníků 4 + 4

11. září 2017

Kutná Hora - Na výstavě ve Spolkovém domě v Kutné Hoře můžete do 30. září vidět obrazy a sochy kutnohorských výtvarníků: Stanislava Kostky, Josefa Pospíšila, Jaroslava Rezlera, Miloslava Smrkovského, Jaroslava Alta st., Jaroslava Alta ml., Luďka Filipského a Jitky Jelínkové.

Co je to být umělcem? Je to rozhodnutí, síla vůle, touha po výlučnosti nebo po osobní svobodě? Vedle souhrnu toho všeho srozumitelného „neumělecké“ části veřejnosti, je zde ale něco navíc. Víme dobře, co znamená pud mateřský nebo pud sebezáchovy. Mimo těchto základních vrozených instinktů existuje u malé části populace i instinkt speciální - puzení tvořit, projevovat se v určitém druhu umění.

Klub rodáků a přátel Kutné Hory vyvíjí každoročně aktivity zaměřené na hudbu, film, literaturu, poezii, fotografii a výtvarné umění. Připomíná systematicky umělecké osobnosti spojené s Kutnou Horou. I tato výstava je do jisté míry připomínkou. Nepopisuje současnou situaci umělecké scény v Kutné Hoře, je výsledkem mé osobní reflexe období sedmdesátých a osmdesátých let 20.století v Kutné Hoře. Konglomerát umělců zařazených do této výstavy pro mne osobně tenkrát představoval první zkušenost s aktivní uměleckou praxí v Kutné Hoře. Patřilo by sem mnoho dalších jmen, ale omluvou snad je, že tyto výstavní prostory mají své limity. Sudý počet autorů a jejich souměrné rozdělení také záměrně představuje vyváženou polaritu mezi dvěma základními obory výtvarného umění - malbou a plastikou.

Sklářský výtvarník Stanislav KOSTKA se narodil v Kutné Hoře 9. března 1939. Po vystudování zdejšího gymnázia pokračoval ve studiu na Střední umělecko průmyslové škole sklářské v Železném Brodě v letech 1958-1960. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pokračoval ve vyšším studiu v letech 1961-1967 ve speciálním ateliéru sklářského výtvarnictví. Jeho doménou se staly ve volné tvorbě, mimo řadu realizací do architektury, tavené skleněné plastiky. Pohybuje se od volných uvolněných tvarů až po vymezené geometrické tvarosloví plastických průhledů, vycházejících z pevné kresby a linearity grafických návrhů.

Sochař Josef POSPÍŠIL, narozen 3.května 1955 v Kutné Hoře, je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze, kde studoval v letech 1980-1986 v ateliérech prof. Jiřího Bradáčka (1922-1984) a prof. Jana Hány (1927-1994). Po absolutoriu na AVU se začal brzy věnovat restaurátorské praxi. Po studiích je jeho sochařský projev spjat s akademickým prostředím, později dospívá k oscilacím mezi volnou tvorbou a sochou v architektuře. Čerpá z tradic dávných kultur Středního východu, jsou mu blízké formy dekorativního neoklasicismu, také opart či minimalismus. Mezi nejčistší sochařsky a výtvarně nejpřesvědčivější patří bezesporu ideové interpretace v duchu kubisticko civilistním.

Sochař, restaurátor, umělecký kovář Jaroslav REZLER se narodil 10. června 1939 v Malešově u Kutné Hory. V letech 1961-1963 navštěvoval kurz uměleckého zpracování a cizelování kovů u profesora Artura Bartoška v Hradci Králové. Pracuje na renovacích vybavení památkových objektů středních Čech. V regionu Kutné Hory zpracoval celou řadu realizací kovaných doplňků pro historické památkové objekty. V ranné volné tvorbě se po roce 1964 zabýval drobnou kovanou zvířecí i figurální plastikou na kterou pak navázala samostatná designérská umělecko-řemesná práce pro sakrální prostory. Je jedním z umělců, kteří se ztotožnili s aktivnějšími evropskými tendencemi pracovat s kovem také ve volné umělecké tvorbě. V osmdesátých letech jeho formální rejstřík obohacuje technika ražby, která znamenala jasné vybočení z klasických hranic materiálu.

Sochař, řezbář a restaurátor Miloslav SMRKOVSKÝ, narozen 29.srpna 1926 v Kutné Hoře, získal nejdůležitější profesní předpoklady na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v sochařské speciálce u prof. Josefa Wagnera. Uplatňoval se jako sochař restaurátor význačných sochařských historických památek takřka po celé České republice. Ve volné sochařské tvorbě projevoval smysl pro objemovost a monumentalitu. Zásadní byla pro něj oblíbená témata ženy, dívky a mateřství, která vyjadřoval v materiálu oproštěně od detailu a popisnosti, všední každodennosti. Zemřel 12. března 2009 v Kutné Hoře.

Malíř, restaurátor Jaroslav ALT st. se narodil 30. července 1927 v Květinově na Havlíčkobrodsku. Studoval v letech 1947-1953 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof.Miloslava Holého a prof. Bohuslava Slánského. Pod vlivem Stanislava Holého se u Jaroslava Alta st. objevuje celoživotní zaujetí krajinou, zejména rodné Vysočiny. Věnuje se ale i portrétu a zátiší. I přes nejrůznější tendence a pocitové spřízněnosti s expresivními formami jeho volná malba vždy spěje především k realismu. U většiny obrazů i kreseb Jaroslava Alta je základem bezprostřední kontakt s krajinou, zobrazovaným předmětem, osobou - smyslovou skutečností vůbec. Souběžnou malbě ale byla jeho více než padesátiletá činnost restaurátorská, v níž exceloval. Po absolutoriu v roce 1953 působil v ateliéru prof. Slánského na akademii sedm let jako odborný asistent, kdy se podílel na založení nového studijního oboru - restaurátorství. V rozmezí let 1960 až 1964 byl předsedou restaurátorského oboru Svazu českých výtvarných umělců. V roce 1966 se účastnil na vzniku tvůrčí skupiny restaurátorů-malířů Skupina 66, jejímž byl mluvčím a členem až do roku 1970.

Malíř, restaurátor, grafik, fotograf a pedagog Jaroslav ALT ml., narozen 21. června 1950 v Kutné Hoře. V letech 1969-1975 studoval na AVU v Praze u prof. Rajmunda Ondráčka a prof.Bohuslava Slánského. V grafice i malbě dospěl k výrazné formální zjednodušenosti až minimalistické zkratce. V malbě s jemnou barevností, zaznamenává přírodní děje. Jeho malba i kresebný projev jsou příznačné subtilitou a neokázalou soustředěnou úsporností, používá geometrické členění kompozice, nebo variuje zdánlivou živelnost přírodních jevů, podřízenou vlastním zákonitostem a řádu. Kromě volné tvorby se významným způsobem realizuje v restaurátorském oboru. Pedagogicky působí v Ateliéru restaurování nástěnné malby a sgrafita Fakulty restaurování Univerzity Pardubice a na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

Malířka, grafička, keramička, výtvarná pedagožka Jitka JELÍNKOVÁ se narodila 1. srpna 1947 v Plzni. V letech 1974-1979 studovala na pražské AVU v ateliéru malby prof.Karla Součka. Je vybavena předpoklady malířskými a grafickými současně. Přes počáteční tvorbu (kdy se objevuje u ní i krajina), dnes převažuje v její volné tvorbě osobní portrét a figura. Opírá se o přesnou přípravnou kresbu, jejíž abstrahovaná povaha má schopnost definovat karikující formou psychologické rysy osobnosti. Mimo volné malby se věnuje glazované keramice, návrhům exteriérů a firemních štítů, tvorbě plakátů kulturních akcí, návrhům kostýmů a ilustrační tvorbě.

Restaurátor, malíř, grafik a pedagog Luděk FILIPSKÝ, narozen 23.ledna 1945 v Moravských Budějovicích studoval na pražské akademii výtvarných umění v letech 1963-1969 u prof. Antonína Pelce a Jana Smetany. V ateliéru prof. Smetany byl také v letech 1970-1972 odborným asistentem. Luděk Filipský byl zpočátku zaujat krajinou a přírodními strukturami, které zpracovával zejména v lavírované jemné kresbě. Zájem o zdroje řádu světa, prapůvodní přírodní mechanismy přešly v letech 2004 až 2006 ke studiu světelných struktur a prostorů, fyzikálních zákonitostí. Jednoznačně se přiklání k abstrakci, zaznamenává pohyb a vztahy hmoty a světla. Kromě dvourozměrné práce v malbě a kresbě vytváří díla na pomezí obrazu a plastiky, která zřetelnějším způsobem popisují procesy proměn hmoty a prostoru.

Aleš Rezler, září 2017

Zlata banka
Reklama
Foto Jaromír Novotný
Prohlédnout galerii