vv auto
Reklama

Budeme evidovat židovské aktivisty na Kutnohorsku?

7. leden 2021, 10:01

Upozornění: Články zařazené do kapitoly "Názory" vyjadřují stanoviska pouze autorů, nejsou materiály www.svoboda.info:

Kutná Hora/Čáslav - Je třeba sepsat seznamy židovských aktivistů na Kutnohorsku! A také Romů a dalších menšin. Nejlépe všech aktivistů, kterým se něco nelíbí, pořádek musí být!

Také se vám nelíbí tyto věty? Mně také ne. Ale napsal jsem je úmyslně, abychom si uvědomili, kam směřuje styl žurnalistiky, který byl použit v jinak kvalitních a seriózních Kutnohorských listech. Není divu, že se lednové číslo těchto novin dostalo do „palby“ lidí nejen na sociálních sítích.

A co se vlastně stalo? Městský zastupitel Josef Kraus kritizoval komunikaci na sociální síti mezi pány Starým a Lauermannem. Má na to právo, máme svobodu tisku, projevu atd. Zveřejnění článku v rubrice „Názory zastupitelů“, do kterých redakční rada a redakce nezasahuje a jsou vyjádřením autora, je také v pořádku. Ale už není v pořádku věta, která „zvedla ze židle“ tolik lidí nejen na Kutnohorsku. Byla přidána do závorky, pravděpodobně redakcí a zní: „Odsouzeníhodnou výměnu názorů s židovským aktivistou Markem má redakce k dispozici (sic!)“. Ano, Marek Lauermann je skutečně židovským aktivistou a je na to hrdý. Problém je ale ve vyznění této věty. Je možné, že to redakce Kutnohorských listů nemyslela pejorativně, ale výsledek tak rozhodně působí. Svědčí o tom reakce na sociálních sítích, např. „Jsme v roce 1938? To je Göringův slovník! Zase seznamy a Osvětim?“ Proti výroku se ze známých osobností ohradila Marta Šenkapounová, praneteř generála Františka Moravce, spoluautora plánu na odstranění obergruppenführera Reinharda Heydricha.

A co si o nešťastném vyjádření Kutnohorských listů myslí Marek Lauermann? „To označení mi přijde trochu rasově podbarvené a antisemitské, zejména v kontextu toho, že dané kauzy, na které upozorňuji, nemají vůbec co dělat s židovstvím. Skutečně nemá kutnohorská reprezentace na víc, než aby na metaforickou nadsázku o morálním profilu svých představitelů reagovala slovníkem, za který by se nemusel stydět Joseph Goebbels?“

A proč jsou takovéto věty nebezpečné? Protože stály na počátku tzv. „Hilsneriády“, tedy soudního procesu se Židem Leopoldem Hilsnerem. Ten byl falešně obviněn z rituální vraždy devatenáctileté Anežky Hrůzové cestou z Polné. A právě v Kutné Hoře s ním proběhl soud, za obrovského zájmu veřejnosti. Trestu smrti nezabránila ani přímluva Tomáše G. Masaryka. Následné projevy antisemitismu měly vliv na zánik židovské komunity nejen v Malíně. Později vše dokonal nacistický holokaust - šoa. 5. června 1942 byla většina židovských spoluobčanů z Kutné Hory a Čáslavi deportována z kolínského shromaždiště do Terezína a pak dále na východ, do vyhlazovacích táborů. Jen málo lidí přežilo peklo těchto nacistických zařízení.

A jaké je poučení z tohoto „přešlapu“ Kutnohorských listů? Chybu může udělat každý, je potřeba si ji ale uvědomit, přiznat a poučit se. V dnešní „tekuté“ době, kdy je vše ralativizováno přesto platí, že slovo má stále velkou moc. A pro novináře s dopadem na veřejné mínění to platí dvojnásob. Aby se neopakovaly výše uvedené tragédie.

Text a foto Ing. Vladimír Havlíček

AVE_CZ
Reklama
Budeme evidovat židovské aktivisty na Kutnohorsku?

Budeme evidovat židovské aktivisty na Kutnohorsku?

7. leden 2021

Upozornění: Články zařazené do kapitoly "Názory" vyjadřují stanoviska pouze autorů, nejsou materiály www.svoboda.info:

Kutná Hora/Čáslav - Je třeba sepsat seznamy židovských aktivistů na Kutnohorsku! A také Romů a dalších menšin. Nejlépe všech aktivistů, kterým se něco nelíbí, pořádek musí být!

Také se vám nelíbí tyto věty? Mně také ne. Ale napsal jsem je úmyslně, abychom si uvědomili, kam směřuje styl žurnalistiky, který byl použit v jinak kvalitních a seriózních Kutnohorských listech. Není divu, že se lednové číslo těchto novin dostalo do „palby“ lidí nejen na sociálních sítích.

A co se vlastně stalo? Městský zastupitel Josef Kraus kritizoval komunikaci na sociální síti mezi pány Starým a Lauermannem. Má na to právo, máme svobodu tisku, projevu atd. Zveřejnění článku v rubrice „Názory zastupitelů“, do kterých redakční rada a redakce nezasahuje a jsou vyjádřením autora, je také v pořádku. Ale už není v pořádku věta, která „zvedla ze židle“ tolik lidí nejen na Kutnohorsku. Byla přidána do závorky, pravděpodobně redakcí a zní: „Odsouzeníhodnou výměnu názorů s židovským aktivistou Markem má redakce k dispozici (sic!)“. Ano, Marek Lauermann je skutečně židovským aktivistou a je na to hrdý. Problém je ale ve vyznění této věty. Je možné, že to redakce Kutnohorských listů nemyslela pejorativně, ale výsledek tak rozhodně působí. Svědčí o tom reakce na sociálních sítích, např. „Jsme v roce 1938? To je Göringův slovník! Zase seznamy a Osvětim?“ Proti výroku se ze známých osobností ohradila Marta Šenkapounová, praneteř generála Františka Moravce, spoluautora plánu na odstranění obergruppenführera Reinharda Heydricha.

A co si o nešťastném vyjádření Kutnohorských listů myslí Marek Lauermann? „To označení mi přijde trochu rasově podbarvené a antisemitské, zejména v kontextu toho, že dané kauzy, na které upozorňuji, nemají vůbec co dělat s židovstvím. Skutečně nemá kutnohorská reprezentace na víc, než aby na metaforickou nadsázku o morálním profilu svých představitelů reagovala slovníkem, za který by se nemusel stydět Joseph Goebbels?“

A proč jsou takovéto věty nebezpečné? Protože stály na počátku tzv. „Hilsneriády“, tedy soudního procesu se Židem Leopoldem Hilsnerem. Ten byl falešně obviněn z rituální vraždy devatenáctileté Anežky Hrůzové cestou z Polné. A právě v Kutné Hoře s ním proběhl soud, za obrovského zájmu veřejnosti. Trestu smrti nezabránila ani přímluva Tomáše G. Masaryka. Následné projevy antisemitismu měly vliv na zánik židovské komunity nejen v Malíně. Později vše dokonal nacistický holokaust - šoa. 5. června 1942 byla většina židovských spoluobčanů z Kutné Hory a Čáslavi deportována z kolínského shromaždiště do Terezína a pak dále na východ, do vyhlazovacích táborů. Jen málo lidí přežilo peklo těchto nacistických zařízení.

A jaké je poučení z tohoto „přešlapu“ Kutnohorských listů? Chybu může udělat každý, je potřeba si ji ale uvědomit, přiznat a poučit se. V dnešní „tekuté“ době, kdy je vše ralativizováno přesto platí, že slovo má stále velkou moc. A pro novináře s dopadem na veřejné mínění to platí dvojnásob. Aby se neopakovaly výše uvedené tragédie.

Text a foto Ing. Vladimír Havlíček