Kutná Hora - Kutnohorští zastupitelé na svém listopadovém jednání řešili zřízení peněžního fondu s názvem "Fond rezerv a rozvoje tepelného hospodářství" a statut tohoto fondu, dále pak probírali odkup čtyř kogeneračních jednotek ze šesti od městské společnosti KH Tebis s.r.o. - kompletní transakce za všech šest jednotek bude pro město představovat náklad zhruba 28 milionů korun.

Ostatní majetek, na kterém Tebis hospodaří, je totiž města, které za to od společnosti inkasuje nájem. Nákup kogeneračních jednotek ovšem vyšší nájem do městské pokladny nejspíše nepřinese, peníze zřejmě zůstanou právě ve fondu pro příští investice do energetických zařízení.

Kateřina Špalková (Město pro lidi) při projednávání prvního bodu týkajícího se společnosti Tebis navrhla odložení hlasování o usneseních. Tomáš Gryč (Město pro lidi) potom přečetl prohlášení s důvody, které Město pro lidi k tomuto návrhu vedly (kompletní prohlášení najdete zde).

Podle vyjádření Městu pro lidi šlo zejména o doplnění informací týkajících se nákupu šesti kogeneračních jednotek od městské společnosti Tebis. "Požadujeme vyčíslení dopadů, pokud by předmětné kogenerační jednotky zůstaly v majetku KH Tebis, vyčíslení důsledků nevyčerpání úvěru, možná penalizace, zároveň však snížení dluhové služby města - splátek jistiny a úroků. Dále chceme prověřit formální správnost transakce z pohledu správce daně. Město Kutná Hora nemá pro nakupované stroje jiné využití než jejich zpětný pronájem KH Tebis s.r.o, která vlastní potřebná oprávnění pro podnikání energetických odvětvích. Je formálně správný postup, kdy Město Kutná Hora rozhoduje o koupi majetku, který nemůže využít jinak než výš uvedeným způsobem bez toho, aby zároveň ZM projednalo podmínky pronájmu těchto strojů? Chceme vyčíslit dopady vyřazení předmětných strojů z majetku KH Tebis s.r.o. Jedná se zejména dopad na platbu daně z příjmu právnických osob. Zajištění převzetí bezvadného plnění kogeneračních jednotek do vlastnictví města. Ze zápisů dozorčích rad je patrné, že jednotky TEDOM byly reklamovány," píše se v citovaném prohlášení (kompletní znění zde). Body týkající se nákupu dvou jednotek Tedom byl z stažen z programu listopadového jednání.

"Neříkáme, že ne. Říkáme, pojďme záležitost pořádně prodiskutovat, zjistit věci, které zmiňuje náš dopis. Výsledkem může být, že příště všechno v klidu odsouhlasíme," upozornil Zdeněk Jirásek (Město pro lidi) a dodal: "Už minule jsme diskutovali a chtěli více podkladů. Dnes opakujeme, že chceme více informací."

Fond by měl zajistit finance pro investice

Do diskuse se zapojil Tomáš Pilc (Kutnohorská změna), současný jednatel společnosti městské společnosti KH Tebis s.r.o. "Museli jsme kupovat kogenerační jednotky z vlastních peněz, přestože město od nás za poslední čtyři roky dostalo 27 milionů korun nájmu. Zpátky nám dalo jen pět milionů. To je nešťastná situace, kterou tady teď řešíme takto složitě. Teď se bude dít to, že pokud peníze v daném roce neproinvestujeme, zůstanou na účtě. Za to my budeme schopni vyměnit kotle, opravit budovy a podobně. To je právě výhoda fondu," vysvětlil.

"A proč tedy Tebis nefunguje jako standardní společnost?" ptal se Tomáš Havlíček (ODS).  "Město může nájem snížit, společnosti zůstanou peníze, které můžou být účtované v opravách a nebo jako investice a bude s nimi hospodařit jako každá jiná obchodní společnost," doplnil.

"To by byla ideální situace," upozornil Tomáš Pilc. "Majetek ale nemá Tebis, ale město. My nemůžeme odepisovat to, co je města. Ideální by bylo, kdyby se Tebis transformoval do akciové společnosti, majetek by přešel do akciové společnosti. Tebis by vydal akcie za 200 milionů korun, které bude držet město. Potom budeme přesně tyto kroky dělat - peníze nebudeme dávat do fondu, ale budeme si je dávat do rezerv a na opravy. Standardně se snažíme tvořit zisk zhruba 1,5 milionu korun, o který se pak můžeme s městem podělit. V současné době ale majetek vlastní město, je to složité a takto nastavené," vysvětloval dáleTomáš Pilc.

Diskutovali také možný problém s daňovým zákonem

"Moc tomu nerozumím: Město si koupí kogenerační jednotky, ale nájem se o to nezvýší," poznamenala Kateřina Daczická (ODS) a pokračovala: "Načetla jsem si historii smlouvy o nájmu. Historicky byl nájem přes 9 milionů korun, potom se snížil na 8, dalšími různými dodatky smluv se snížil na 7, 6 a teď jsme na nějakých 5,45 milionu korun. Zákon o dani z příjmu říká, že nájem má být stanoven z cen obvyklých, pokud se jedná o spřízněné osoby, což je tomto případ. Nejsem si úplně jistá, jestli dodržujeme zákon o dani z příjmu. Za čtrnáct let mé praxe daňové poradkyně jsem se nesetkala s tím, že by státní správa v cenách obvyklých měla nějakou výjimku. Myslím, že v daňovém zákoně není výjimka, že by se cena obvyklá mohla upravovat pro společnosti zřizované městem jinak. Domnívám se, že pokud město koupí kogenerační jednotky, je jeho povinností cenu promítnout do nájmu a Tebisu fakturovat vyšší nájem. Jinak porušujete ceny obvyklé, které stanovuje zákon o dani z příjmu."

"Když si město koupí jednotky za 28 milionů, jaký dopad to bude mít na daň z příjmu pro Tebis? Kolik by stálo předčasné splacení úvěru Tebisu? Pro kvalitní rozhodnutí potřebujeme informace o ekonomických dopadech transakce," zapojil se do diskuse Tomáš Gryč a Kateřina Daczická ho doplnila: "Dopad na daň z příjmu samozřejmě bude. Pokud si město koupí jednotky za 28 milionů korun, má Tebis ve výnosech 28 milionů korun. Daňová zůstatková cena nebude v té samé výši, protože kogenerační jednotky už se dávno odepisují. Samozřejmě tabulku jsme neviděli, nevíme jaký dopad do daně z příjmu bude, ale bude. Materiály bych odložila, protože mě zajímá stanovisko finančního úřadu."

Tomáš Pilc v diskusi trval na správném nastavení smlouvy o nájmu. "Ty věci fungují historicky, je to nastavené podle kritérií, kterou jsou dané mezi Tebisem a městem. Další věcí je, že kogenerační jednotky byly původně v majetku města, ale protože v roce 2017 město nemělo peníze na výměnu, řeklo Tebisu, ať je vymění a že je potom odkoupí. Když rada povolovala koupi těch jednotek, deklarovala, že chce, aby byly v majetku města. To je i v zápise," zdůraznil.

Jako argument z "koaličních" lavic často zní odkaz na "regulační zákon" a omezené možnosti při stanovování ceny. Tento zákon totiž říká, jak se počítá cena energie pro konečné odběratele. "Do ceny pro odběratele se samozřejmě cena nájmu promítá, regulační zákon stanovuje i maximální výši nájmu v ceně tepla. Regulační zákon ale nestanovuje, kolik má město fakturovat společnosti za pronájem majetku a zažízení," upozornila Kateřina Daczická.

O zřízení fondu a nákupu jednotek rozhodla koaliční většina

"Nejde o to, jestli město chce nebo nechce odkoupit kogenerační jednotky. Já se bavím o tom, že cena nájmu byla historicky stanovena na 9 milionů korun a pořád se snižuje. Domnívám se, že by mohl být porušován zákon o dani z příjmu, protože se nejedná v cenách obvyklých, jak by se mělo. Pokud město koupí kogenerační jednotky, cenu nájmu by prostě mělo zvýšit. Jinak Tebisu vznikne nepeněžní plnění a na řádku 30 daňového přiznání by to měl dodanit," shrnula své vystoupení Kateřina Daczická.

Silvia Doušová (STAN - Šance pro Kutnou Horu) si vyžádala přestávku na poradu koalice. Protinávrh Kateřiny Špalkové zastupitelé následně odmítli, když ze sedmadvaceti přítomných pro hlasovalo pouze dvanáct zastupitelů.

Zastupitelstvo naopak patnácti hlasy souhlasilo se zřízením peněžního fondu rezerv a rozvoje tepelného hospodářství (pro Doušová, Drtina, Havlovic, Králik, Kraus, Kukla, Otruba, Pilc, Procházka, Sedláček, Šanc, Šnajdr, Vepřková, Viktora, Žáčková).

V dalším programu pak podobnou většinou schválili také kupní smlouvy na kogenerační jednotky Bosch - Šipší a smlouvu o budoucí kupní smlouvě na kogenerační jednotky Bosch - Hlouška (obě hlasování čtrnáct hlasů, proti hlasování o zřízení fondu bez Šnajdra).

Související článek:
Kutná Hora se v příštích letech pustí do obnovy majetku, na kterém hospodaří Tebis