Kutná Hora - V polovině února uplynulo sto dní od ustavujícího zasedání zastupitelstva, na kterém byli zvoleni starostou Kutné Hory Martin Starý (Kutnohorská změna) a místostarosty Josef Viktora (ANO) a Zuzana Moravčíková (ČSSD). V demokratických zemích se sto dní považuje za "lhůtu hájení", kterou opozice nechá novým představitelům, aby se naplno seznámili se svými funkcemi.

"Žádných sto dní hájení jsme nezaznamenali, opozice nás nešetřila," shodli se Martin Starý, Josef Viktora a Zuzana Moravčíková. "Ve funkcích jsme se rozkoukali, řešíme plno restů z minulosti, ale za tři měsíce jsme stihli zvládnout rozjet plno nových věcí," doplnil Martin Starý.

Co vás za prvních sto dní na radnici nejvíce překvapilo?
Zuzana Moravčíková: Už se o tom hodně psalo, pro mě jsou velký problém sociální služby. Není dobré to, jak jsou připravené a kryté penězi. Vadí mi i přístup opozice, která kritizuje, že jsme špatně jednali s Agenturou pro sociální začleňování a podobně. Jsem přesvědčená, že jsem hájila zájmy města dobře, ale Agentura nepočítá s financováním rozjetých projektů a my můžeme vstoupit do nových sociálních projektů jen tehdy, pokud nebudou zatěžovat městský rozpočet.

S čím jste se potkali dále, kromě sociálního projektu bývalé radnice?
Martin Starý: Často slýchávám, jaké různé nabídky na spolupráci ať už finanční nebo spolupráci s organizacemi, jednotlivci nebo investory, minulá radnice za minulé čtyři roky dostala. Překvapilo mě, že to z bývalého vedení města nikdo nevyužil, rozhodně ne plně, jak bych si představoval. Mrzí mě to, protože jsme mohli být už někde jinde.

Zuzana Moravčíková: Především jde o příležitosti k zaměstnání. Kutná Hora postupně vymírá - mladí odcházejí. Je nutné jednat s investory a vytvářet pro ně podmínky. Jsem přesvědčena, že pro mladé se v Kutné Hoře dlouhodobě nedělalo nic.

Josef Viktora: Mě překvapilo zjištění, že se nevyužívaly možnosti dočerpání dotací na různé projekty, které byly připravené a které se mohly zrealizovat. V předvolebním období se otázka investic soustředila už jen pouze na sportovní halu. Nakonec to svedli na nás, že se kvůli nám nepostavila, to bylo trochu jinak. Sportovcům bychom ale chtěli vyjít vstříc.

Měl jsem možnost porozhlédnout se po okolních městech, jak v České republice, tak v zahraničí a musím říci, že v otázce čerpání dotací a investic jsme hodně pozadu. Teď jsem se vrátil například z Polska a je mi z toho úzko. Máme co dělat. Dotace teď budeme honit možná za horších podmínek než v předchozích obdobích.

Martin Starý: V Kutné Hoře se zaspalo - nebyly vypracované i malé projekty, které by se pro žádost o dotační tituly daly využít. Zároveň se nevyužil ani potenciál lidí, kteří měli zájem v Kutné Hoře něco dělat, spolupracovat, investovat.  Bohužel díky tomu nelze využít všech státních či evropských dotačních titulů. Tohle chceme v letošním roce dohnat, jak to objem financí v rozpočtu dovolí, abychom byli na vyhlášení výzev připraveni. Bez projektů to prostě nejde a není čas otálet.

Zlepší se situace Kutnohoráků při hledání zaměstnání?

Jaké mají Kutnohoráci vyhlídky? Mohou se těšit na nové zaměstnavatele?
Martin Starý: Oslovili jsme na všech možných místech různé investory ať už ze zahraničí nebo z ČR, kteří by mohli v Kutné Hoře během těch následujících let vybudovat nějaké podniky, výzkumné ústavy nebo další zařízení, ve kterých by mohli občané najít pracovní uplatnění. Nechceme předbíhat a předčasně něco říkat. Ale mohly by se najít některé firmy, které by společně mohly dát tři, čtyři stovky pracovních míst. Jednání jsou ale v úplném začátku. Nabízí se i zhodnocení brownfieldů (pozn. nevyužívané pozemky a prostory v průmyslových zónách) v soukromém sektoru - mohl by se využít např. starý strojírenský podnik. Chceme pomoci i soukromníkům rozšířit nebo obnovit výrobu v těchto podnicích. Velkým zdržením bude vypracovat celkovou pobídku  a zpracování průmyslové zony kolem Čističky odpadních vod. To už mělo být dávno hotové.

Přitom možnosti byly - například na firemní inkubátory. S investory se také příliš nejednalo, alespoň co mám informace. Přitom bývalý starosta, i dle jeho slov, má kontakty a známosti z dob minulých a pro něj to mohlo být mnohem snadnější.

Josef Viktora: Bývalé vedení o této problematice hodně mluvilo, v tomto směru ale neudělalo vůbec nic.

Pozemek po bývalém areálu závodu Avia je v současné době prázdný. Jde o soukromý majetek, jaké má město možnosti ovlivnit osud této lokality?
Martin Starý: Původně se hovořilo o Tescu. V této firmě se ale údajně obměnilo hodně lidí a letos se na 90% stavět nezačne. Vypadá to, že pozemek budou nabízet možná i k prodeji. Je ale jasné, že na tomto území nelze stavět nic jiného, než komerční objekty. Nákup pozemku a bourání továrny byly tak drahé, že jsou nereálné úvahy o odkupu a vybudování například fotbalového hřiště, sportovní haly nebo parku. To by asi bylo nejdražší občanská vybavenost v republice.

Pokud by pozemky po bývalé Avii byly k prodeji, projevilo by město zájem o koupi?
Martin Starý: Tyto pozemky by byly za cenu, která by pro město byla neakceptovatelná. I když představa například zeleného parku je lákavá :)

Zuzana Moravčíková: Město může se souhlasem vlastníka nabízet tuto plochu potenciálním investorům. Bylo by škoda, kdyby se tato oblast města nerozvíjela.

Do neexistující sportovní haly se už hodně investovalo

Do příprav sportovních hal se v Kutné Hoře investovalo už téměř šest milionů. Jak to se tímto zařízením vypadá teď?
Martin Starý: Předběžně jsme se dohodli, že halu chceme na Klimešce. Chceme znát názor sportovní komise, i občanů, které oslovíme prostřednictvím médií. Halu jsme neodepsali, jednání probíhají. Ač se to nezdá, hledáme usilovně dotační tituly a možnosti, jak halu postavit a také levně provozovat. Pokud bude hala letos projekčně připravená a objeví se možnost získat víceprocentuální dotaci, mohlo by se v roce 2016 začít stavět. Ale nerad bych, aby nás tohle sportovci brali pak za slovo.

Josef Viktora: V současné době probíhá diskuse s jednotlivými sportovními oddíly. Vychází z toho, že by mělo jít o multifunkční sportovní halu. Máme již vyjednané návštěvy podobných zařízení, kam se v nejbližší době vypravíme.

Už máte představu, jaké dotační tituly a na jaké projekty by Kutná Hora mohla čerpat?
Martin Starý: Chceme se soustředit především na věci, které jsou projekčně připravené - dům s pečovatelskou službou, knihovna, později i sportovní hala, ale chtěli bychom sehnat finance i na totální rekonstrukci veřejného osvětlení, která si vyžádá zhruba 100 milionů. Další dotační tituly se budou týkat regenerace sídliště, veřejné zeleně a parků, jezů a brodů na Vrchlici atd. Možností, kde čerpat je opravdu dost, nemusí se jednat o projekty v desítkách milionů.

Zuzana Moravčíková: Pro mě je nyní nutnou prioritou zajistit financování sociálních služeb, které jsou poskytována v rámci projektu Rozvoj služeb a podpora sociální integrace obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Problémy ve financování těchto služeb jsem již zveřejnila v článku do Kutnohorských listů a tak se nebudu opakovat. Jednám se Středočeským krajem, Agenturou pro sociální začleňování i poskytovateli sociálních služeb tj. Oblastní charitou a Prostorem plus, abychom hledali možná řešení. Město není schopné ze svých zdrojů tyto služby financovat.

Josef Viktora: Určitě se budeme snažit sehnat prostředky na obnovu a údržbu kulturních památek a pokračovat v jejich úspěšné realizaci.

Finanční situace našeho rozpočtu není příliš zdravá. Uvěrové zatížení z minulých let je vysoké. Proto musíme zvážit priority nových žádostí na dotace. Každá dotace má určité procento finanční spoluúčasti a danou dobu udržitelnosti. A u každého nového zařízení musíme počítat s dalšími režijními náklady na jejich provoz.

Kutnohoráci se budou muset vyrovnat s omezením při opravách nadjezdu

Dohodli jste se už na projektech, které vychází z vašich volebních programů a které byste chtěli už letos začít?
Zuzana Moravčíková: Letos se začne opravovat krajská silnice a opěrné zdi. Nápadů je hodně, projektů málo. Chceme určitě realizovat investiční projekty, které lze financovat z dotací.

Martin Starý: Začali jsme s prodejem pivovaru, řešíme i systém městské hromadné dopravy a průjezdu městem. Sháníme dotační tituly na různé projekty. Oslovili jsme podnikatele atd.

Josef Viktora: Všichni jsme ve volebních programech měli transparentnost a otevřenost úřadu. To si myslím, že se nám daří - a to nejen starostovi a místostarostům, kteří jsou schopní přijmout a jednat s každým. Daří se to i úředníkům. Také jsme odsouhlasili čtrnáct komisí, které začaly pracovat.

Martin Starý: Předsedové komisí mají možnost účastnit se jednání rady, někteří už této možnosti využili.

Vidíte nějaký problém, který se na Kutnou Horu v dohledné době řítí?
Martin Starý: Problém bude, až se začne opravovat malínský nadjezd. Není totiž vyřešená křižovatka Na Skalce. Jednání o řešení této křižovatky jsme iniciovali, ovšem je potíž v tom, že se na jednání musí podílet stát i kraj (komunikace se zde kříží). Místo uvažovaného odbočovacího pruhu, který by asi moc nevyřešil, jsme prosadili variantu velkého kruhového objezdu.

Další problém, který se přes deset let neřešil, jsou rozkryté haldy na Kaňku. V tomto roce se musíme k těmto arzenem prosyceným lokalitám postavit čelem a zasanovat je. Z toho, co jsme zjistili z jiných projektů, to nebude levná věc a vypsané dotační tituly na takto staré zátěže z důlní činnosti nejsou v ČR obvyklé.

Josef Viktora: Při rekonstrukci hlízovského nadjezdu bude oboustranně uzavřená silnice č. 38 dva až tři měsíce. A to už tento rok. Veškerá doprava bude vedena přes Kaňk, Kutnou Horu na Církvici. Nákladní doprava by měla být odkloněna již v Kolíně směrem na Týnec n. L.

Jak dál s podporou sportovních, kulturních a jiných akcí?

Máte po čerstvé zkušenosti s rozdělování peněz už představu o grantovém systému? Které projekty byste z principu spíše podpořili?
Martin Starý: Současný grantový systém není dobrý. Je málo kvalitních hodnotitelů a především díky jejich subjektivnímu hodnocení bez ohledu na to, jak vysoko projekty hodnotí, vyčerpají na několik "dobrých" projektů všechny prostředky. Na ostatní, ať už jsou to projekty dobré nebo nové, nadějné, se nedostane.

Já bych se přikláněl k tomu podporovat především projekty menší, které nejsou pro větší sponzory zajímavé a spokojí se s částkou menší. Pak také projekty začínající, které bychom měli pomoct rozeběhnout. Podotýkám, že ne všechno musí být dobré. Každopádně bychom měli přistupovat v budoucnu ke všem spravedlivě a nastavit třeba pravidla při financování sportovních klubů. Na tom jsme se shodli i s předsedou sportovní komise.

Zuzana Moravčíková: Já si myslím, že je nutné podpořit některé tradiční akce, které přitáhnou do města turisty. Akce byly dříve financovány přímo z rozpočtu. V roce 2014 byla pro ně vytvořena samostatná kategorie Calendarium Cuthna.  Důležité jsou však i akce pořádané především pro občany Kutné Hory a okolí, které jsou hrazeny z grantového systému. ČSSD nikdy nesouhlasila se systémem hodnotitelů. Nejedná se o tak velké prostředky, abychom vypláceli hodnotitelům odměnu za hodnocení projektů. Máme komise, které jsou poradním orgánem rady města. Očekávám od nich nějaké návrhy.

Josef Viktora: Shodli jsme se, že je třeba přejít a vytvořit nový způsob hodnocení projektů.

Jak jsou na tom městské společnosti z pohledu hospodaření?
Martin Starý: Některým společnostem se daří dlouhodobě hospodařit velice dobře. Jedná se o Městské lesy a rybníky nebo MVEplus. Horší je to už třeba s Technickými službami. I když je to společnost s ručením omezeným, město se k nim dlouhodobě chová spíše jako k rozpočtové organizaci a neumožňuje jim rozvoj a větší zisky. Hospodaření Technických služeb je tedy na hraně černých a červených čísel. Tím, že se přestěhují - doufám - brzy do areálu bývalé cihelny v Sedlci, navýší se jim možnost podnikatelských aktivit a hospodaření by se mohlo a mělo zlepšit. O Tebisu se teď vedou rozsáhlé diskuse, které by byly asi na samostatný rozhovor či článek. Z mého pohledu - společnost, která byla vždy velice silnou a ziskovou, se stala za posledních několik let na hranici ziskovosti. Podle bývalého jednatele je to subjektivní názor, ale když klesla hodnota podniku z 20 na 14 milionů Kč, nemůžu říci nic jiného. Více ukážou nejbližší měsíce. Poslední společností je Průvodcovská služba. Tu se město v minulých letech snažilo různě oddlužit přesouváním zaměstnanců a nevýdělečných činností a "služba" je stále v minusových číslech. Tento problém budeme muset řešit.

Radní Tomáš Pilc před koncem roku mluvil o dluzích akciové společnosti Sparta. Máte řešení?
Martin Starý: řešení se v podstatě nabízí jen jedno. Odprodat majoritnímu vlastníkovi 24% akcií tak, aby se stal 100% vlastníkem akciové společnosti. Tak bychom mohli odkoupit KD Lorec a tím se oddělí fotbal od KD Lorec. Za jakou cenu budeme ochotni kulturní dům koupit jsme ještě nedohodli. To, jestli pak budoucí stoprocentní vlastník bude - jak slíbil - vkládat finance za kulturní dům do fotbalu, je už na něm. To byste se museli zeptat jeho. I na otázku, jak chce řešit dluhy této společnosti. Věřím ale, že to vymyšlené má a postupně se bude fotbalová akciovka zvedat od dna. My se budeme pak muset nějak vypořádat s nákladnou rekonstrukcí a provozováním KD.

Jaký je stav organizací, do kterých město přispívá? Připadají v úvahu nějaké změny? (Galerie FJ, plavecký bazén, divadlo a kino...) - připadně obecně systém financování a podpory kultury nebo sportu?
Zuzana Moravčíková: Je třeba si uvědomit, že organizace provozující kulturní a sportovní zařízení nebudou nikdy vytvářet zisky a město jim na jejich provoz bude přispívat. Nesmí však dlouhodobě vytvářet ztrátu a požadovat další finance. Co se týká příspěvkových organizací města, je v našich rukou, jak s těmito organizacemi budeme nakládat. Samozřejmě sledujeme jejich hospodaření a budeme požadovat, aby nebyly ve ztrátě. S problémy se potýká Galerie F.J., která má v Kutné Hoře velkého konkurenta a to GASK. Musíme vyhodnotit, zda městská galerie, kterou navštíví málo návštěvníků, má šanci se udržet. Příčin dlouhodobého ztrátového hospodaření této organizace je samozřejmě více (např. omezení státních i krajských dotací). Bohužel není připravena koncepce, která by současnou situaci mohla změnit.

Co se týká plaveckého bazénu, nemůžeme rozhodnout, že na provoz bazénu město TJ Sparta přispívat nebude. Nepřejeme si, aby byl plavecký bazén uzavřen, chceme však, aby jeho provoz byl hospodárnější. Je potřeba jednat se zástupci TJ Sparta o všech možnostech zlepšení dané situace např. zateplení. Škoda, že není k dispozici projekt na zateplení, na který by bylo možné žádat dotace.

Jak v současné době pokračuje rekonstrukce Dačického domu?
Martin Starý: Práce probíhají zatím podle harmonogramu. I přes drobné objevy památkářů se práce nezdržely. Dokonce jsme nad rámec celé obnovy domu schválili položení replik dobových dlaždic, což celému projektu dá zase o něco hezčí a zajímavější tvář. Bez problémů probíhají i legislativní kroky k výběrovým řízením na vybavení expozice atd.

Josef Viktora: Na závěr bych chtěl říci, že naše koalice pracuje jako tým a věřím tomu, že to tak bude i nadále. Nabízíme trochu jiný styl správy a řízení města, založený na co nejširší účasti občanů. Není nám lhostejné, kde a jak žijeme a jde nám také o budoucnost našeho města.