NÁZOR: Arzén, nadjezd a Kutná Hora

5. květen 2016, 08:40

Článek poslance parlamentu ČR Jana Klána (KSČM), ve kterém formuluje své názory:

Upozornění: Články zařazené do kapitoly "Názory" vyjajdřují stanoviska pouze autorů, nejsou redakčními materiály www.svoboda.info.

Kutnou Horu v současné době trápí jeden závažný ekologický problém. Nejedná se však o kontroverzní stavbu „zeměloď“, která má být vystavěna v oblasti „Zelená hora“ na místní části Žižkov, ale o problém mnohem větší. Jedná se o vysoké koncentrace arzénu a dalších nebezpečných prvků v ovzduší a zemi v Kutné Hoře a okolí. Problém trápí zejména oblast Kutná Hora – Kaňk, kde se v minulosti těžilo stříbro. Nicméně těžba zde probíhala ještě ve 20. století.

Když v roce 1989 přišel společensko – ekonomický převrat, tak mělo dojít k sanaci pozůstatků po těžbě. Jedná se o tzv. „haldy“. Část těchto hald byla skutečně zakryta nebo sanována, ale mnoho jich zůstalo nezakryto a nebezpečné prvky se tím dostávaly (a stále dostávají) do okolí. Jelikož už na přelomu tisíciletí byl problém s arzénem dobře známý i na celostátní úrovni, tak se tímto tématem v roce 2002 zabývala vláda České republiky. Vláda České republiky přijala v onom roce usnesení č. 538/2002. V něm se hovořilo, že se má vypracovat riziková analýza. Tato analýza byla realizována firmou Ekotoxa v letech 2002 – 2003 a výsledky byly předloženy vládě ČR, která se s nimi seznámila v říjnu roku 2003.

Proč se zde zabývám tímto usnesením? Důvod je jeden. Narazilo se na něj totiž v letošním roce, když se dne 31.3.2016 prezentovaly výsledky „biomonitoringu“ na Kaňku. Ten prokázal pronikání arzénu do organizmu exponovaných osob. Když byl dotázán vedoucí odboru životního prostředí města Kutná Hora na výše uvedené usnesení, tak odpověděl, že platnost usnesení vlády skončila 31.12.2002 – alespoň takto zprávu přinesl místní tisk. Když jsem si toto tvrzení přečetl, tak se mi nechtělo věřit vlastním očím. Usnesení vlády totiž nikdy nekončí platnost. Platnost vyprší splněním (naplněním) nebo když je nahrazeno novým usnesením. Jinak platí stále, a pokud je to usnesení vlády, tak má svoji významnou váhu. Jen tak pro nic za nic ho vláda nepřijímala. Vzhledem k tomu, že se občané Kutné Hory a blízkého dotčeného okolí odpovědi nedočkali, tak mi to nedalo a napsal jsem na ministerstvo životního prostředí, aby mi byla celá záležitost vysvětlena.

Následující informace budu čerpat z odpovědi pana ministra životního prostředí. Usnesení vlády z roku 2002, které se týkalo problematiky Kutné Hory, naplnilo ministerstvo životního prostředí vypracováním analýzy. Ta zahrnovala i monitorování složek životního prostředí v samotné Kutné Hoře i blízkém okolí. Výsledky této analýzy byly v lednu 2004 předány městu Kutná Hora. Co však se dělo dále již ministerstvu není známo. Nicméně výše uvedené usnesení vlády v bodě 4 uložilo „přednostům okresních úřadů Kutná Hora a Kolín přijmout opatření, aby nebylo možné využívat právnickými ani fyzickými osobami materiál ze starých hald po hornické a hutní činnosti pro záměry, při jejichž realizaci by mohlo docházet k poškozování životního prostředí“. Vzhledem k tomu, že okresní úřady byly zrušeny, tak ministerstvo předpokládá, že jejich kompetence byly rozděleny na obce s rozšířenou působností. V tomto případě na město Kutná Hora a rovněž Středočeský kraj. Nicméně město je v tomto případě hlavním článkem v celém procesu řešení. Tvrzení pana starosty Kutné Hory Martina Starého, který ve svém článku „Opravdový koudelníkův syn“ tvrdil, že se k této ekologické zátěži nehlásí, není pravdivé. Prioritně by se k této zátěži mělo hlásit město a to rovněž přijít s návrhem řešení. Ostatní dotčení aktéři by se poté měli k řešení přidat. Prioritně se jedná o Středočeský kraj a také ministerstvo životního prostředí.

V současné době prý město požádalo o peníze na sanace hald v prioritní ose 3 Operační program životní prostředí. Součástí žádosti budou různé analýzy, které budou rovněž stát řadu peněz. Snad se využijí i analýzy, které byly vypracovány i na základě usnesení vlády z roku 2002. Dále se mohou využít i měření, která vypracovala Okresní hygienická stanice. Doufám, že nezůstane jen u slov a přejde se k činům, protože se arzén stále roznáší po okolí. Tvářit se, že problém neexistuje, je velice nebezpečné. Od roku 2004 se tak ale město tvářilo.

Nyní se však problematika kontaminace arzénem dostává do hledáčku místních obyvatel v souvislosti s chystanou rekonstrukcí „malínského“ nadjezdu na silnici I/2. Zde byly Ředitelstvím a dálnic provedeny odběry z náspu nadjezdu a byl zde zjištěn vysoký obsah arzénu. Násep tedy pravděpodobně pochází z haldy nebo zeminy na Kaňku. Z tohoto důvodu je nutné přijmout bezpečnostní opatření, aby se arzén nedostával do ovzduší, až bude docházet k demolici nadjezdu. Občané totiž mají obavu o své zdraví. Ministerstvo dopravy, které má v gesci demolici a následnou novou výstavbu nadjezdu mi na tento dotaz odpovědělo, že se vše připravuje v součinnosti s hygienickou stanicí. Oba dva problémy, které se úzce dotýkají Kutné Hory a okolí budu nadále bedlivě sledovat a průběžně se na příslušných ministerstvech a dotčených orgánech státní správy ptát, v jaké fázi jsou dané věci. Přeci jen jde o to, aby občané byli informováni a hlavně nebylo ohrožováno jejich zdraví tím, že někdo nekoná. Právě proto jsem se rozhodl do výše uvedených problémů aktivně vstupovat, aby nezůstalo jen u slov. Pokud by někdo chtěl znát celé odpovědi z příslušných ministerstev – dopravy a životního prostředí, tak je dám k dispozici. Případně je může najít v celém znění na mých webových stránkách.

Jan Klán

Komentáře
AVE_CZ
Reklama
NÁZOR: Arzén, nadjezd a Kutná Hora

NÁZOR: Arzén, nadjezd a Kutná Hora

5. Květen 2016

Článek poslance parlamentu ČR Jana Klána (KSČM), ve kterém formuluje své názory:

Upozornění: Články zařazené do kapitoly "Názory" vyjajdřují stanoviska pouze autorů, nejsou redakčními materiály www.svoboda.info.

Kutnou Horu v současné době trápí jeden závažný ekologický problém. Nejedná se však o kontroverzní stavbu „zeměloď“, která má být vystavěna v oblasti „Zelená hora“ na místní části Žižkov, ale o problém mnohem větší. Jedná se o vysoké koncentrace arzénu a dalších nebezpečných prvků v ovzduší a zemi v Kutné Hoře a okolí. Problém trápí zejména oblast Kutná Hora – Kaňk, kde se v minulosti těžilo stříbro. Nicméně těžba zde probíhala ještě ve 20. století.

Když v roce 1989 přišel společensko – ekonomický převrat, tak mělo dojít k sanaci pozůstatků po těžbě. Jedná se o tzv. „haldy“. Část těchto hald byla skutečně zakryta nebo sanována, ale mnoho jich zůstalo nezakryto a nebezpečné prvky se tím dostávaly (a stále dostávají) do okolí. Jelikož už na přelomu tisíciletí byl problém s arzénem dobře známý i na celostátní úrovni, tak se tímto tématem v roce 2002 zabývala vláda České republiky. Vláda České republiky přijala v onom roce usnesení č. 538/2002. V něm se hovořilo, že se má vypracovat riziková analýza. Tato analýza byla realizována firmou Ekotoxa v letech 2002 – 2003 a výsledky byly předloženy vládě ČR, která se s nimi seznámila v říjnu roku 2003.

Proč se zde zabývám tímto usnesením? Důvod je jeden. Narazilo se na něj totiž v letošním roce, když se dne 31.3.2016 prezentovaly výsledky „biomonitoringu“ na Kaňku. Ten prokázal pronikání arzénu do organizmu exponovaných osob. Když byl dotázán vedoucí odboru životního prostředí města Kutná Hora na výše uvedené usnesení, tak odpověděl, že platnost usnesení vlády skončila 31.12.2002 – alespoň takto zprávu přinesl místní tisk. Když jsem si toto tvrzení přečetl, tak se mi nechtělo věřit vlastním očím. Usnesení vlády totiž nikdy nekončí platnost. Platnost vyprší splněním (naplněním) nebo když je nahrazeno novým usnesením. Jinak platí stále, a pokud je to usnesení vlády, tak má svoji významnou váhu. Jen tak pro nic za nic ho vláda nepřijímala. Vzhledem k tomu, že se občané Kutné Hory a blízkého dotčeného okolí odpovědi nedočkali, tak mi to nedalo a napsal jsem na ministerstvo životního prostředí, aby mi byla celá záležitost vysvětlena.

Následující informace budu čerpat z odpovědi pana ministra životního prostředí. Usnesení vlády z roku 2002, které se týkalo problematiky Kutné Hory, naplnilo ministerstvo životního prostředí vypracováním analýzy. Ta zahrnovala i monitorování složek životního prostředí v samotné Kutné Hoře i blízkém okolí. Výsledky této analýzy byly v lednu 2004 předány městu Kutná Hora. Co však se dělo dále již ministerstvu není známo. Nicméně výše uvedené usnesení vlády v bodě 4 uložilo „přednostům okresních úřadů Kutná Hora a Kolín přijmout opatření, aby nebylo možné využívat právnickými ani fyzickými osobami materiál ze starých hald po hornické a hutní činnosti pro záměry, při jejichž realizaci by mohlo docházet k poškozování životního prostředí“. Vzhledem k tomu, že okresní úřady byly zrušeny, tak ministerstvo předpokládá, že jejich kompetence byly rozděleny na obce s rozšířenou působností. V tomto případě na město Kutná Hora a rovněž Středočeský kraj. Nicméně město je v tomto případě hlavním článkem v celém procesu řešení. Tvrzení pana starosty Kutné Hory Martina Starého, který ve svém článku „Opravdový koudelníkův syn“ tvrdil, že se k této ekologické zátěži nehlásí, není pravdivé. Prioritně by se k této zátěži mělo hlásit město a to rovněž přijít s návrhem řešení. Ostatní dotčení aktéři by se poté měli k řešení přidat. Prioritně se jedná o Středočeský kraj a také ministerstvo životního prostředí.

V současné době prý město požádalo o peníze na sanace hald v prioritní ose 3 Operační program životní prostředí. Součástí žádosti budou různé analýzy, které budou rovněž stát řadu peněz. Snad se využijí i analýzy, které byly vypracovány i na základě usnesení vlády z roku 2002. Dále se mohou využít i měření, která vypracovala Okresní hygienická stanice. Doufám, že nezůstane jen u slov a přejde se k činům, protože se arzén stále roznáší po okolí. Tvářit se, že problém neexistuje, je velice nebezpečné. Od roku 2004 se tak ale město tvářilo.

Nyní se však problematika kontaminace arzénem dostává do hledáčku místních obyvatel v souvislosti s chystanou rekonstrukcí „malínského“ nadjezdu na silnici I/2. Zde byly Ředitelstvím a dálnic provedeny odběry z náspu nadjezdu a byl zde zjištěn vysoký obsah arzénu. Násep tedy pravděpodobně pochází z haldy nebo zeminy na Kaňku. Z tohoto důvodu je nutné přijmout bezpečnostní opatření, aby se arzén nedostával do ovzduší, až bude docházet k demolici nadjezdu. Občané totiž mají obavu o své zdraví. Ministerstvo dopravy, které má v gesci demolici a následnou novou výstavbu nadjezdu mi na tento dotaz odpovědělo, že se vše připravuje v součinnosti s hygienickou stanicí. Oba dva problémy, které se úzce dotýkají Kutné Hory a okolí budu nadále bedlivě sledovat a průběžně se na příslušných ministerstvech a dotčených orgánech státní správy ptát, v jaké fázi jsou dané věci. Přeci jen jde o to, aby občané byli informováni a hlavně nebylo ohrožováno jejich zdraví tím, že někdo nekoná. Právě proto jsem se rozhodl do výše uvedených problémů aktivně vstupovat, aby nezůstalo jen u slov. Pokud by někdo chtěl znát celé odpovědi z příslušných ministerstev – dopravy a životního prostředí, tak je dám k dispozici. Případně je může najít v celém znění na mých webových stránkách.

Jan Klán

Zlata banka
Reklama