Kutná Hora - Názor člena Zastupitelstva Kutné Hory Karla Koubského ml. (Šance pro K. Horu):

Více než 700 Kutnohořanů podepsalo petici za zastavení stavby tzv. Zemělodi, na Zelené hoře v Kutné Hoře a 26. 1. 2016 ji zástupci petičního výboru předali starostovi. Místostarostka paní Moravčíková jim 1. 3. 2016 zaslala odpověď, ve které sděluje, že zamýšlená stavba „Zemělodi“ je plně v souladu s platným územním plánem. Spolek pana starosty Denemark prý splnil všechny legislativní podmínky a nemusí proto respektovat petice či jiné námitky. Navíc se podle ní v případě „Zeměloďi“ jedná o stavbu s veřejně prospěšným využitím bez prvoplánových kalkulací o návratnosti investovaných prostředků.

Dovolím si s paní místostarostkou nesouhlasit. Podobně jako zástupci petičního výboru nemám problém s výstavbou „Zemělodi" jako takové, vadí mi především „dvojí metr", kterým podle mě bylo hodnoceno splnění legislativních podmínek. V některých žádostech o povolení, například pro Stavební úřad, tvrdí Denemark, že chce stavět skleník a jinde zase píše, že se bude jednat o dvoupatrovou „lesní družinu“. Skleník, který má mít rozvody elektřiny, vody i kanalizace? A úřady se tváří, že o zcela zjevném rozporu v žádostech nic neví. Proč?

Vysvětlení je jednoduché. Úředníci, kteří jsou zaměstnanci města, vydávají v případě „Zemělodi“ stanoviska a povolení svému starostovi. Jejich postavení se vyznačuje celou řadou vazeb, bez významu není ani jejich ekonomická závislost na zaměstnavateli. Úředníci pak mohli mít zájem na takovém výsledku řízení, který byl pro pana starostu příznivý. Mnohá rozhodnutí úředníků by tak mohla být považována za jednání směřující k možnému záměrnému porušování zákonů při obstarávání potřebných povolení pro tzv. Zeměloď.

Zcela zřejmým příkladem zneužití funkce starosty je podle mně to, že jednotlivé odbory městského úřadu v Kutné Hoře často vydávaly rozhodnutí o žádostech spolku Denemark ten samý den nebo v den následující. Již „pouhým“ vstřícnějším, rychlejším a přednostním postupem jednotlivých odborů úřadu vůči žádostem spolku pana starosty (Denemark) došlo ze strany samosprávy (starosta) k nemístnému ovlivňování výkonu státní správy a ze strany úřadů k neodůvodněnému činění rozdílů mezi jednotlivými osobami, jejichž rovnost v právech je zakotvena v Ústavě.

Více světla do této záležitosti mohlo vnést zpřístupnění celého spisu „Zemělodi“, spis je však úředně „chráněný“. Proč? Zástupce petičního výboru se chtěl seznámit s rozhodnutími úřadu a na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, požádal stavební úřad o zpřístupnění celého spisu „Zemělodi“. Úřad mu sdělil, že z důvodu ochrany osobních údajů pana starosty, jeho spolku a dalších účastníků požadované informace neposkytne.

Základy územní samosprávy jsou upraveny v čl. 99 Ústavy, na nějž navazuje především zákon č. 128/2000 Sb., o obcích.

Karel Koubský ml.