Články zařazené do kapitoly "Názory" vyjajdřují stanoviska pouze autorů, nejsou redakčními materiály www.svoboda.info:

V rubrice „Názory“ na serveru svoboda.info se v článku pana poslance J. Klána objevil i odstavec týkající se problematiky arsenu na Kaňku. Cituji: „V Kutné Hoře je myslím dost problémů k řešení. Počínaje problematikou kontaminace arzénem na Kaňku a výstavbou nového nadjezdu na silnici I/2 v Malíně. To mají být priority v Kutné Hoře, které je nutné co nejdříve vyřešit. Pokud jde o sanace „hald“ na Kaňku, tak se mi podařilo zjistit, že odpovědnost nese do značné míry město. To už v minulosti mohlo mnohokrát žádat o peníze z ministerstva životního prostředí. Věřte nebo ne, mohlo tyto peníze bez problémů získat. Kaňk je totiž hodně zatížená lokalita po těžbě.“

Nejen že úřad v posledních dvou letech v této problematice konal víc než v letech minulých, ale jak dokazují i níže uvedené právní výklady, jsou tvrzení komunistického poslance mylná a zavádějící. Proto budeme požadovat veřejnou omluvu stran v této věci.

Město Kutná Hora zajistilo na začátku roku 2016 zpracování legislativní analýzy možného řešení negativních vlivů historických důlních zátěží po těžbě a zpracování rud na životní prostředí a zdraví obyvatel. Ve zkrácené formě níže předkládáme ty nejdůležitější body:

V podstatě jde o přírodní lokalitu, jejíž kvalita (složení) odpovídá charakteru lidské činnosti v daném území v minulých staletích. Za určitý základ přístupu státu k otázce zlepšení životního prostředí lze považovat usnesení vlády České republiky č. 538 z 29. 5. 2002 o řešení ovlivňování životního prostředí starými důlními zátěžemi v Kutné Hoře a okolí. Toto usnesení vlády bylo adresováno tehdejšímu Okresnímu úřadu v Kutné Hoře a Kolíně, nikoliv Městu Kutná Hora. Od roku 2003 máme k dispozici Analýzu rizik. Bohužel, pokud v současné době žádáme dotace nebo pomoc dalších úřadů, nikdo nebere na analýzu ohled a je požadován nový monitoring současného stavu, tzn. zpracování nové Analýzy rizik. Její hodnota je cca 6 mil. Kč a zpracování včetně provedení potřebných vzorků, rozborů a studií bude trvat více jak rok. Propásla se doba, kdy byla studie aktuální. Dotaci na novou studii jsme získali a nyní musíme vybrat zpracovatele a zajistit finanční prostředky na spoluúčast ve výši cca 1 mil. Kč.

S ohledem na výše uvedené usnesení není možné uplatňovat kategoricky odpovědnost Města Kutná Hora za současný stav na Kaňku. Bod č. 4 vládního usnesení ukládající úkol tehdejším přednostům Okresních úřadů v Kutné Hoře a v Kolíně byl vyčerpán, neboť Okresní úřady byly zrušeny k 1.1.2003. Tento úkol tedy nepřešel na starosty měst. Vláda ČR nemůže tyto představitele samosprávy přímo úkolovat.

Rozbor podle právních předpisů k ochraně životního prostředí:

Ochrana ovzduší – zákon č.201/2012 Sb. o ovzduší – kvalitu ovzduší hodnotí stanovené limity v příloze č.1 zákona. Prachové částice PM10 pro ochranu zdraví jsou limitovány i na obsah arsenu. Ministerstvo zdravotnictví je také orgánem ochrany ovzduší a provádí účelová měření znečišťujících látek včetně posouzení znečištění hodnoceného území. V tomto případě Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Středočeským krajským úřadem zpracovává program zlepšování kvality ovzduší, který by případně řešil opatření ke zdroji arsenu v ovzduší.

Ochrana vod – zákon č.254/2001 Sb. o vodách – nápravná opatření podle § 42 zákona se ukládají tomu, kdo při nedovoleném nakládání se závadnými látkami porušil povinnosti k ochraně povrchových nebo podzemních vod. Tato skutečnost není prokazatelná. V případě závažného ohrožení nebo znečištění vod, zajistí nápravu majitel pozemku s využitím finančních prostředků Krajského úřadu Středočeského kraje.

Nakládání s odpady – zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech – historické haldy nenaplňují definici odpadu a v pochybnostech rozhoduje Krajský úřad. Zde musíme brát ohled i na zvláštní zákon č.157/2009 Sb. o nakládání s těžebním odpadem. Český báňský úřad nám sdělil, že materiál uložený na starých haldách v k.ú. Kaňk, lze klasifikovat jako těžební odpad, dle § 2 odst. 1 zákona 157/2009 Sb. Více informací má k dispozici Česká geologická služba, která vede pro Ministerstvo životního prostředí registr úložných míst.

Potlačení ekologické újmy – zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě – jedná se o speciální právní normu výhradně s kompetencí České inspekce životního prostředí. Dle sdělení byla ekologická újma způsobena událostí, k níž došlo před nabytím účinnosti zákona (tedy před cca 500 lety) a na ČIŽP se nevztahuje povinnost uložení preventivních opatření.

Ochrana lesa – zákon č.289/1995 Sb. o lesích – dotčené pozemky jsou v katastru charakterizovány jako les. Platí zde tedy obecná povinnost v ustanovení §11, v našem případě neprovádět terénní úpravy a nenarušovat půdní kryt.

Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. – obec může ve své samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, která by zakazovala zásah do těžebních hald na veřejném prostranství. Dotazovali jsme se na Ministerstvu vnitra, který je orgánem dozoru a kontroly nad vydáváním obecně závazných vyhlášek, zda můžeme díky vyhlášce regulovat manipulaci se zeminou v kontaminovaných oblastech těžkými kovy. Sděleno bylo následující: Bylo potřeba vyžádat stanovisko Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví. Stanovisko Ministerstva zdravotnictví do dnešního dne nemáme. Nicméně s ohledem na stanovisko Ministerstva životního prostředí lze konstatovat, že regulaci manipulace s kontaminovanou zeminou obecně závaznou vyhláškou lze považovat za problematickou. Arsen je znečišťující látka ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. V bodě 3 přílohy č.1 k zákonu o ochraně ovzduší je stanoven imisní limit  pro celkový obsah arsenu v částicích PM10, vyhlášený pro ochranu zdraví lidí. Posuzování úrovně zajišťuje MŽP v případě překročení imisního limitu, vydává program zlepšování kvality ovzduší formou opatření obecné povahy včetně opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Z tohoto hlediska řešení kontaminace ovzduší arsenem je v určité kompetenci Ministerstva životního prostředí. Podle § 35 odst. 1 zákona o obcích pak do samostatné působnosti obce nepatří záležitosti, které jsou zákonem svěřeny krajům, a dále záležitosti, které náleží do přenesené působnosti orgánů obce či do působnosti, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, včetně Krajské hygienické stanice. V této souvislosti nelze obecně závaznou vyhláškou zasahovat do kompetencí Ministerstva životního prostředí.

Dle sdělení nelze omezovat činnost na soukromých pozemcích obecně závaznou vyhláškou. Město může činit jen na pozemcích města a na veřejném prostranství.

Zákon č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním úřadu – využít institutu územního plánu města Kutná Hora, např. zákazem terénních úprav a shody se stanoviskem dotčeného orgánu veřejného zdraví. Výše uvedený zákon umožňuje provádět některé zemní práce a stavby bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu (např. stavba bazénu do 40 m2 nepodléhá žádnému opatření). Nelze tedy stanovit podmínky nebo zákaz terénních úprav vlastníkům pozemků v lokalitách zatížených vysokými obsahy těžkých kovů. Lze pouze doporučit, jak by tyto práce měly probíhat. Pak je na každém vlastníkovi nemovitosti, zda se bude těmito pravidly a doporučeními řídit.

Zákon o veřejném zdraví č.258/2000 Sb. – Krajská hygienická stanice bude uplatňovat zásadní stanoviska k územně plánovací dokumentaci Kutné Hory ve smyslu nerozšiřování stavebních pozemků ve vymezeném území města spojeného s důsledky historické těžby, pozemky nezastavěné postupně zatravňovat s omezením zemědělského a rekreačního využití.

Další legislativní možnosti má Archeologický ústav, který haldy považuje za legitimní archeologické dědictví a na základě této skutečnosti může dojít k zabránění ohrožení existence, průzkumu a zachování neporušeného stavu tohoto dědictví. I tato skutečnost přejímá závěr, že řešení problému nemůže být vedeno z lokální ani krajské úrovně. Právní analýza závěrem uvádí, že nelze řešit problematiku přes složkové zákony k ochraně životního prostředí. Ohrožování a znečišťování životního prostředí zásahy do hald se týká hlavně třetích osob bez identifikace, tzn. hledačů nerostů. Zmíněné usnesení vlády z roku 2002 dokladuje, že se musí problém řešit na celostátní úrovni.

Opět upozorňujeme, že i přes všechny nejasnosti a dohady o kompetencích, se vedení města Kutná Hora snaží být v celé problematice aktivní. V dubnu letošního roku jsme navštívili pana hejtmana Středočeského kraje Ing. Miloše Peteru. Popsali jsme lokalitu na Kaňku a informovali o celé problematice týkající nadlimitních obsahů arsenu v půdách. Zároveň jsme Krajský úřad požádali i o finanční pomoc na případné sanace a zabezpečení. Do dnešního dne jsme nezískali žádnou podporu ani písemnou odpověď.  Na jednání nám byla pouze slíbena součinnost při řešení legislativních problémů.

Dotace řešíme už od roku 2014, ale stále nám bylo připomínáno, že bez Analýzy rizik žádné finance nezískáme. Nyní, díky dotaci z Operačního programu životní prostředí, bude zpracovaná Analýza rizik, která se bude zabývat celou lokalitou Kaňk a závěry analýzy budou důležitým podkladem pro další řešení. V současné době probíhá jednání s projektanty na realizaci stavby týkající se zabezpečení odvalu dolu Kuntery (u silnice na Libenice). Finance na tento projekt město Kutná Hora získalo z Ministerstva průmyslu a obchodu.  Z rozpočtu města se musí uhradit výše DPH.

Stále tedy platí pokyny pro občany, že by haldy měly zůstat pod stálým vegetačním klidem a v žádném případě nesmí být manipulováno se zeminou. Oficiální stránky města Kutná Hora – sekce Městský úřad/Problematika těžkých kovů.

Kateřina Hladíková
referent technického oddělení
Městský úřad Kutná Hora

Související článek:
NÁZOR: Zmizelý projekt „zeměloď“