Odpověď Josefa Krause na článek Vladimíra Havlíčka

21. leden 2021, 15:00

Upozornění: Články zařazené do kapitoly "Názory" vyjadřují stanoviska pouze autorů, nejsou materiály www.svoboda.info:

Vážený pane Havlíčku,

reaguji na Váš příspěvek ze 7. ledna, zveřejněným na tomto webu pod titulkem „Budeme evidovat židovské aktivisty na Kutnohorsku?“, jelikož se domnívám, že došlo k nedorozumění.  Na druhou stranu věřím, že Váš podnět a tato odpověď otevřou prostor pro diskuzi širší veřejnosti a někteří se nad svým jednáním možná i zamyslí. Protože cesta, na kterou se společnost vydává snadným šířením nenávisti po sociálních sítích, asi nebude příliš prospěšná. Pojďme se tedy na problém podívat hlouběji. Mám smysl pro fakta a detaily, protože právě ty tvoří smysluplné celky a pomáhají s tvorbou objektivních názorů.  

Žádné seznamy židovských ani jiných aktivistů sepisovat nemusíte. Nejsem antisemita, neprezentuji se jakoukoliv rasovou nesnášenlivostí, ani k ní nikoho nenavádím. Mnohem zodpovědnější mi však přijde nahlédnout více „pod pokličku“ obsahu komentářů Marka Lauermanna právě na Facebooku. Věřím, že poté mou poznámku “odsouzeníhodnou výměnu názorů s židovským aktivistou Markem má redakce k dispozici“, která Vás přiměla k reakci, více pochopíte a nezavrhnete. Ale dovolte mi připomenout, že fakt, že se jedná o pana Lauermanna, jste čtenářům upřesnil až Vy. Aktivistou je a - jak píšete - i patřičně hrdým. A to je dobře. Co předcházelo holocaustu, víme snad úplně všichni a já si dosavadních aktivit pana Lauermanna ve věci jeho připomínání velice vážím. Čeho si na jeho jednání už vážit nemohu je nenávist, kterou na Facebooku bezdůvodně šíří nejenom vůči mně. A kdo jiný než židovský aktivista by měl vědět, kam až takové jednání může zajít! Oprávněně připomínáte historii, ale je potřeba detailnějšího pohledu na věc, aby čtenář pochopil, kdo tu současnou nenávist ve skutečnosti šíří.

Píše se rok 2021, nikoliv 1938 nebo 1942, jak uvádíte ve svém příspěvku. Nepíše se ani rok 1899, kdy proces s Leopoldem Hilsnerem spustil vámi zmíněnou Hilsneriádu (pozn.: při komentovaných prohlídkách čestných hrobů v Kutné Hoře, které za správu hřbitova pořádám, je tento příběh u hrobky Antonína Schneidera Svobody vždy připomínán). Nedomnívám se, že kvůli historii, byť velmi bolestivé, by se jednání kohokoliv mělo stát nedotknutelným. Židovského aktivisty nevyjímaje, pokud se nechová, jak se od člověka připomínajícího holokaust očekává. To je první důvod, proč jsem výraz “židovský aktivista“ spojil ve svém článku s podnětem a v uvedené poznámce použil. Redakce Kutnohorských listů s tím nemá nic společného. Za svým vyjádřením si stojím a nesu za něj odpovědnost.

Pan Lauermann na Facebooku často a s oblibou uráží jemu neimponující část kutnohorských politiků, tj. týmu, kterého jsem součástí. Že jeho bezdůvodný hněv odnášejí především ti, kteří z oprávněných obav a důvodů neměli po volbách zájem spolupracovat s panem Martinem Starým a tím i spolkem Město PRO lidi Kutná Hora je nezpochybnitelné. Pan Lauermann (občan a volič z Brna) při posledních komunálních volbách pana Starého i celý spolek v kampani podpořil. V jejich předvolebních novinách svou podporu spojoval přímo s aktivitami kolem připomínání holokaustu. Tak si ho někteří občané našeho města mohou pamatovat. Tudíž se stal součástí místní politiky ať se to někomu líbí, nebo ne. A to je druhý důvod, proč jsem výraz “židovský aktivista“ ve svém článku použil. Protože to byli právě tito dva pánové, kteří si na Facebooku vyměnili své názory i se zmíněným vyhrožováním pana Starého, na která jsem už musel reagovat. Opravdu mi to máte na základě uvedených důvodů za zlé? Spatřujete v tom projevy antisemitismu? V otázce židovství jsem tím nic zlého nemyslel, ale považoval jsem za správné na takové jednání i s upřesněním okolností upozornit.

Zamyslel jste se prosím hlouběji nad tím, co svými příspěvky pan Lauermann sděluje? Je potřeba také zdůraznit, že jsem se s ním nikdy nesetkal, neznáme se. Už asi víte, že „radniční prasátko Pepa“, které tak rád uráží, není záležitost metaforického přirovnání. Nespekulujme ani o jeho imaginárnosti. Kdo příspěvky pana Lauermanna sleduje a obsah jeho hejtů (vyjádření nenávisti) umí vyhodnotit a zařadit do daného prostředí, tak ví, na koho urážky cílí. Což ve vztahu ke Kutné Hoře a místní samosprávě není těžké uhodnout. Identifikaci ,,radničního prasátka“ čtenářům pomáhá svými hejty odhalit i pan Starý. Ten však podle svých vyjádření stále nepochopil, jak sociální sítě a sdílení veřejných informací fungují. Někdo by mu to ,,celosvětové propojení“ měl vysvětlit, jelikož má pocit, že je na síti „špehován“. Nakonec píše a volá mi hodně přátel a podporovatelů s dotazy „co to ten Lauermann a Starý o mně zase píší“, aniž by mě pánové jmenovali. Forma projevu pana Lauermanna má stejný rukopis.     

Jsem již druhé volební období radním města a s kritikou počítám. Je-li oprávněná a slušně podaná, je i prospěšná. K takové se umím postavit a nejsem sám. Ale pan Lauermann nás pouze uráží. Jeho slovník a názory docela zhrubly. Bezdůvodně někoho označovat prasetem, hovadem, prasečí hlavou aj., obviňovat z antisemitismu anebo přirovnávat k nacistovi Goebbelsovi a jemu přisuzovaným výrokům mi od něj nepřijde vhodné, natož důstojné. K pomluvám a ponižování se neštítí zneužít ani citace zemřelých, na které se odvolává. Takové jednání bych od člověka s doktorátem, který je zároveň ředitelem Nadačního fondu dr. Dagmary Lieblové, skutečně nečekal. Nevím, zdali považujete za prospěšné, když svým nevhodným vyjadřováním u dalších lidí (včetně Vás) vyvolává negativní emoce a tím i posměch a nenávistné reakce. K němu se takto nikdo nechová.

Připomeňte si prosincový komentář, který jste napsal na jeho ničím nepodložený příspěvek. Upřímně nerozumím tomu, proč se lidé jako Vy, paní Šenkapounová i jiní k těmto hněv vyvolávajícím podnětům vyjadřujete, aniž byste věděli, oč konkrétně se jedná? Takto se názory přece neutvářejí! Nikdo z vás diskutujících jste v dané chvíli obsah mého článku neznal, natož abyste znali fakta a věděli, proč byl napsán. Zmiňujete, kolik lidí zvedl ze židle. Ale přitom se odvoláváte na komentáře, které s jeho obsahem v danou chvíli nemohly mít nic společného, protože byl zveřejněn až o 10 dnů později. Reagovali jste totiž na facebookový příspěvek, do kterého pan Lauermann napsal, co pro vyvolání vašich emocí a reakcí potřeboval. A síla Facebooku vykonala své... 

Facebook je fenomén, určitě dobrý sluha, ale někdy i hodně zlý pán. Mnoha uživateli je   zneužíván k nekalým úmyslům. Vše na něm sdělené není jenom prospěšné. Je překladištěm s koncentrací velkého množství lží a polopravd. Je využíván k manipulaci, vlivu demagogů a populistů. K vlivu lidské zloby a nenávisti, která snadno eskaluje a rychle se šíří dál. Společnost takové dění významně polarizuje.

Před Vánocemi jsem na svůj facebookový profil umístil pro mou rodinu radostný příspěvek, jak jsme si doma připomněli tradice, a to nejenom křesťanské (Advent), ale i židovské (Chanuka) i se symboly dvou zapálených svícnů. Po svátcích jsem byl upozorněn na nechutnou reakci pana Lauermanna, který se vyjádřil na svém profilu, cituji:

,,Radostné ráno. Prasátko Pepa se tak leklo reakce na své antisemitsky laděné výroky, že začalo slavit Chanuku (byť o 14 dní později. Ale i když se vepřová hlava tváří jako beránek, košer stejně nebude. “  

Předpokládám, že ho k vyjádření motivoval můj příspěvek, a i nezaujatým čtenářům souhrn těchto indicií a důkazů napoví, kdo tím neustále zmiňovaným „prasátkem Pepou“ v očích pana Lauermanna je. Musím upozornit, že žádné „jím podsouvané reakce“ jsem se nezalekl. Důvod mého připomenutí židovské tradice byl zcela jiný. V loňském roce jsme si s manželkou k jubilejním výročím darovali rodokmeny našich rodin. Z dobré práce genealogů je zřejmé, že naše rodina ještě před 2. světovou válkou měla v přímé linii židovské předky. Ale snahu o jejich připomenutí a vzpomínku na ně nám komentář pana Lauermanna hodně znechutil. Bolelo nás to a bolí doposud. Snad i Vy nyní usoudíte, že podsouvat mi jakékoliv projevy antisemitismu není opodstatněné. Ale zamyšlení se nad jednáním pana Lauermanna určitě ano. Bez ohledu na to, co dobrého už vykonal. 

K aktivitě spolku Město PRO lidi (MPL), který se proti mému článku ohradil, se nechci vyjadřovat. Členové to pojali politicky. Svým otevřeným dopisem doručeným radě města se dle mého názoru snažili odvést pozornost od jejich interních problémů a problémů svého předsedy, na které jsem ve svém lednovém článku Kutnohorských listů upozornil. Rada jejich požadavek na omluvu oprávněně zamítla, což určitě víte. A pokud se pan Lauermann cítí být poškozen, nechť se obrátí na Policii ČR nebo soud. Já tak za jeho některé výroky učiním.  

K podpoře aktivity spolku MPL se odhodlal i opoziční zastupitel za ODS Tomáš Havlíček, což jsem okomentoval na jeho facebookovém profilu. A k vyjádření jeho kolegyně Kateřiny Daczické se vyjádřím později. Ta mi antisemitismus podsouvá v příspěvku, který si v Kutnohorských listech přečtete v únoru. A to jsou jediné reakce, které jsem na svůj článek zaznamenal. Vyjádření dr. Lea Pavláta, které ve svém dopise radě města předložil spolek MPL, jsem vzal se vší vážností na vědomí. Jeho dosavadních aktivit si rovněž velice vážím a jeho odborné znalosti o antisemitismu si nedovolím zpochybnit. Ale i v tomto případě mě velice mrzí, že své vyjádření poskytl bez jakékoliv znalosti dané kauzy, nebo aniž by mě oslovil. I zde platí, že v této věci se jedná pouze o stanovisko, nikoliv rozhodnutí soudu. Věřím, že i dr. Pavlát se s tímto dopisem seznámí a své stanovisko přehodnotí, popřípadě ho doplní. 

Napsal jsem toho už příliš, ale okolnosti to vyžadují. Proto mi na závěr dovolte rozloučit se s úsměvem. Nebo „s úsměvem“? Další verze židovského vtipu v podání Marka Lauermanna, kde už nechybí ani moje příjmení, mě nezklamala. A někoho, včetně Vás, určitě pobavila či pobaví. Je vidět, že můj úspěch a důvěra voličů, kdy jsem za minulé volební období od občanů obdržel o 23% preferenčních hlasů víc a za práci při správě kutnohorských hřbitovů přijímám od jejich uživatelů neustálá uznání, panu Lauermannovi hodně leží v žaludku. Ale zbytečně! 

V jedné haličské (sic!) obci žije židovský aktivista Kohn. Nic nebere vážně, ze všeho si dělá drzou legraci a nejvíc pak z představených obce (které občas zesměšňuje).

Jednoho dne, když jeho žena Sára odjede na návštěvu k rodičům, tak si chce zajít na oběd do restaurace. Vejde dovnitř - ale všude je plno. Jediné volné místo je u stolu, kde sedí radní Kraus, po celém kraji vyhlášený vztekloun, který čím méně toho umí, tím víc je ho slyšet (i u Židů platí, že prázdný sud nejvíc duní....) a chce být všude vidět - od obecního časopisu až po Pohřební bratrstvo.

I když se Kohnovi moc nechce, tak vidí, že jiné místo nenajde. A tak neochotně přijde ke Krausovu stolu: "Můžu si přisednout?"

Kraus nasupeně zvedne obočí a s plnou pusou, mastnou od pečínky, na Kohna spustí: "Jak si to jako představujete? Nacpat se mi ke stolu. Zrovna vy. To je jakoby sedělo u jednoho stolu prase s labutí."

A na to Kohn: "No tak já radši letím."

Josef Kraus, radní Města Kutná Hora

Josef Kraus, radní Města Kutná Hora
AVE_CZ
Reklama
Odpověď Josefa Krause na článek Vladimíra Havlíčka

Odpověď Josefa Krause na článek Vladimíra Havlíčka

21. leden 2021

Upozornění: Články zařazené do kapitoly "Názory" vyjadřují stanoviska pouze autorů, nejsou materiály www.svoboda.info:

Vážený pane Havlíčku,

reaguji na Váš příspěvek ze 7. ledna, zveřejněným na tomto webu pod titulkem „Budeme evidovat židovské aktivisty na Kutnohorsku?“, jelikož se domnívám, že došlo k nedorozumění.  Na druhou stranu věřím, že Váš podnět a tato odpověď otevřou prostor pro diskuzi širší veřejnosti a někteří se nad svým jednáním možná i zamyslí. Protože cesta, na kterou se společnost vydává snadným šířením nenávisti po sociálních sítích, asi nebude příliš prospěšná. Pojďme se tedy na problém podívat hlouběji. Mám smysl pro fakta a detaily, protože právě ty tvoří smysluplné celky a pomáhají s tvorbou objektivních názorů.  

Žádné seznamy židovských ani jiných aktivistů sepisovat nemusíte. Nejsem antisemita, neprezentuji se jakoukoliv rasovou nesnášenlivostí, ani k ní nikoho nenavádím. Mnohem zodpovědnější mi však přijde nahlédnout více „pod pokličku“ obsahu komentářů Marka Lauermanna právě na Facebooku. Věřím, že poté mou poznámku “odsouzeníhodnou výměnu názorů s židovským aktivistou Markem má redakce k dispozici“, která Vás přiměla k reakci, více pochopíte a nezavrhnete. Ale dovolte mi připomenout, že fakt, že se jedná o pana Lauermanna, jste čtenářům upřesnil až Vy. Aktivistou je a - jak píšete - i patřičně hrdým. A to je dobře. Co předcházelo holocaustu, víme snad úplně všichni a já si dosavadních aktivit pana Lauermanna ve věci jeho připomínání velice vážím. Čeho si na jeho jednání už vážit nemohu je nenávist, kterou na Facebooku bezdůvodně šíří nejenom vůči mně. A kdo jiný než židovský aktivista by měl vědět, kam až takové jednání může zajít! Oprávněně připomínáte historii, ale je potřeba detailnějšího pohledu na věc, aby čtenář pochopil, kdo tu současnou nenávist ve skutečnosti šíří.

Píše se rok 2021, nikoliv 1938 nebo 1942, jak uvádíte ve svém příspěvku. Nepíše se ani rok 1899, kdy proces s Leopoldem Hilsnerem spustil vámi zmíněnou Hilsneriádu (pozn.: při komentovaných prohlídkách čestných hrobů v Kutné Hoře, které za správu hřbitova pořádám, je tento příběh u hrobky Antonína Schneidera Svobody vždy připomínán). Nedomnívám se, že kvůli historii, byť velmi bolestivé, by se jednání kohokoliv mělo stát nedotknutelným. Židovského aktivisty nevyjímaje, pokud se nechová, jak se od člověka připomínajícího holokaust očekává. To je první důvod, proč jsem výraz “židovský aktivista“ spojil ve svém článku s podnětem a v uvedené poznámce použil. Redakce Kutnohorských listů s tím nemá nic společného. Za svým vyjádřením si stojím a nesu za něj odpovědnost.

Pan Lauermann na Facebooku často a s oblibou uráží jemu neimponující část kutnohorských politiků, tj. týmu, kterého jsem součástí. Že jeho bezdůvodný hněv odnášejí především ti, kteří z oprávněných obav a důvodů neměli po volbách zájem spolupracovat s panem Martinem Starým a tím i spolkem Město PRO lidi Kutná Hora je nezpochybnitelné. Pan Lauermann (občan a volič z Brna) při posledních komunálních volbách pana Starého i celý spolek v kampani podpořil. V jejich předvolebních novinách svou podporu spojoval přímo s aktivitami kolem připomínání holokaustu. Tak si ho někteří občané našeho města mohou pamatovat. Tudíž se stal součástí místní politiky ať se to někomu líbí, nebo ne. A to je druhý důvod, proč jsem výraz “židovský aktivista“ ve svém článku použil. Protože to byli právě tito dva pánové, kteří si na Facebooku vyměnili své názory i se zmíněným vyhrožováním pana Starého, na která jsem už musel reagovat. Opravdu mi to máte na základě uvedených důvodů za zlé? Spatřujete v tom projevy antisemitismu? V otázce židovství jsem tím nic zlého nemyslel, ale považoval jsem za správné na takové jednání i s upřesněním okolností upozornit.

Zamyslel jste se prosím hlouběji nad tím, co svými příspěvky pan Lauermann sděluje? Je potřeba také zdůraznit, že jsem se s ním nikdy nesetkal, neznáme se. Už asi víte, že „radniční prasátko Pepa“, které tak rád uráží, není záležitost metaforického přirovnání. Nespekulujme ani o jeho imaginárnosti. Kdo příspěvky pana Lauermanna sleduje a obsah jeho hejtů (vyjádření nenávisti) umí vyhodnotit a zařadit do daného prostředí, tak ví, na koho urážky cílí. Což ve vztahu ke Kutné Hoře a místní samosprávě není těžké uhodnout. Identifikaci ,,radničního prasátka“ čtenářům pomáhá svými hejty odhalit i pan Starý. Ten však podle svých vyjádření stále nepochopil, jak sociální sítě a sdílení veřejných informací fungují. Někdo by mu to ,,celosvětové propojení“ měl vysvětlit, jelikož má pocit, že je na síti „špehován“. Nakonec píše a volá mi hodně přátel a podporovatelů s dotazy „co to ten Lauermann a Starý o mně zase píší“, aniž by mě pánové jmenovali. Forma projevu pana Lauermanna má stejný rukopis.     

Jsem již druhé volební období radním města a s kritikou počítám. Je-li oprávněná a slušně podaná, je i prospěšná. K takové se umím postavit a nejsem sám. Ale pan Lauermann nás pouze uráží. Jeho slovník a názory docela zhrubly. Bezdůvodně někoho označovat prasetem, hovadem, prasečí hlavou aj., obviňovat z antisemitismu anebo přirovnávat k nacistovi Goebbelsovi a jemu přisuzovaným výrokům mi od něj nepřijde vhodné, natož důstojné. K pomluvám a ponižování se neštítí zneužít ani citace zemřelých, na které se odvolává. Takové jednání bych od člověka s doktorátem, který je zároveň ředitelem Nadačního fondu dr. Dagmary Lieblové, skutečně nečekal. Nevím, zdali považujete za prospěšné, když svým nevhodným vyjadřováním u dalších lidí (včetně Vás) vyvolává negativní emoce a tím i posměch a nenávistné reakce. K němu se takto nikdo nechová.

Připomeňte si prosincový komentář, který jste napsal na jeho ničím nepodložený příspěvek. Upřímně nerozumím tomu, proč se lidé jako Vy, paní Šenkapounová i jiní k těmto hněv vyvolávajícím podnětům vyjadřujete, aniž byste věděli, oč konkrétně se jedná? Takto se názory přece neutvářejí! Nikdo z vás diskutujících jste v dané chvíli obsah mého článku neznal, natož abyste znali fakta a věděli, proč byl napsán. Zmiňujete, kolik lidí zvedl ze židle. Ale přitom se odvoláváte na komentáře, které s jeho obsahem v danou chvíli nemohly mít nic společného, protože byl zveřejněn až o 10 dnů později. Reagovali jste totiž na facebookový příspěvek, do kterého pan Lauermann napsal, co pro vyvolání vašich emocí a reakcí potřeboval. A síla Facebooku vykonala své... 

Facebook je fenomén, určitě dobrý sluha, ale někdy i hodně zlý pán. Mnoha uživateli je   zneužíván k nekalým úmyslům. Vše na něm sdělené není jenom prospěšné. Je překladištěm s koncentrací velkého množství lží a polopravd. Je využíván k manipulaci, vlivu demagogů a populistů. K vlivu lidské zloby a nenávisti, která snadno eskaluje a rychle se šíří dál. Společnost takové dění významně polarizuje.

Před Vánocemi jsem na svůj facebookový profil umístil pro mou rodinu radostný příspěvek, jak jsme si doma připomněli tradice, a to nejenom křesťanské (Advent), ale i židovské (Chanuka) i se symboly dvou zapálených svícnů. Po svátcích jsem byl upozorněn na nechutnou reakci pana Lauermanna, který se vyjádřil na svém profilu, cituji:

,,Radostné ráno. Prasátko Pepa se tak leklo reakce na své antisemitsky laděné výroky, že začalo slavit Chanuku (byť o 14 dní později. Ale i když se vepřová hlava tváří jako beránek, košer stejně nebude. “  

Předpokládám, že ho k vyjádření motivoval můj příspěvek, a i nezaujatým čtenářům souhrn těchto indicií a důkazů napoví, kdo tím neustále zmiňovaným „prasátkem Pepou“ v očích pana Lauermanna je. Musím upozornit, že žádné „jím podsouvané reakce“ jsem se nezalekl. Důvod mého připomenutí židovské tradice byl zcela jiný. V loňském roce jsme si s manželkou k jubilejním výročím darovali rodokmeny našich rodin. Z dobré práce genealogů je zřejmé, že naše rodina ještě před 2. světovou válkou měla v přímé linii židovské předky. Ale snahu o jejich připomenutí a vzpomínku na ně nám komentář pana Lauermanna hodně znechutil. Bolelo nás to a bolí doposud. Snad i Vy nyní usoudíte, že podsouvat mi jakékoliv projevy antisemitismu není opodstatněné. Ale zamyšlení se nad jednáním pana Lauermanna určitě ano. Bez ohledu na to, co dobrého už vykonal. 

K aktivitě spolku Město PRO lidi (MPL), který se proti mému článku ohradil, se nechci vyjadřovat. Členové to pojali politicky. Svým otevřeným dopisem doručeným radě města se dle mého názoru snažili odvést pozornost od jejich interních problémů a problémů svého předsedy, na které jsem ve svém lednovém článku Kutnohorských listů upozornil. Rada jejich požadavek na omluvu oprávněně zamítla, což určitě víte. A pokud se pan Lauermann cítí být poškozen, nechť se obrátí na Policii ČR nebo soud. Já tak za jeho některé výroky učiním.  

K podpoře aktivity spolku MPL se odhodlal i opoziční zastupitel za ODS Tomáš Havlíček, což jsem okomentoval na jeho facebookovém profilu. A k vyjádření jeho kolegyně Kateřiny Daczické se vyjádřím později. Ta mi antisemitismus podsouvá v příspěvku, který si v Kutnohorských listech přečtete v únoru. A to jsou jediné reakce, které jsem na svůj článek zaznamenal. Vyjádření dr. Lea Pavláta, které ve svém dopise radě města předložil spolek MPL, jsem vzal se vší vážností na vědomí. Jeho dosavadních aktivit si rovněž velice vážím a jeho odborné znalosti o antisemitismu si nedovolím zpochybnit. Ale i v tomto případě mě velice mrzí, že své vyjádření poskytl bez jakékoliv znalosti dané kauzy, nebo aniž by mě oslovil. I zde platí, že v této věci se jedná pouze o stanovisko, nikoliv rozhodnutí soudu. Věřím, že i dr. Pavlát se s tímto dopisem seznámí a své stanovisko přehodnotí, popřípadě ho doplní. 

Napsal jsem toho už příliš, ale okolnosti to vyžadují. Proto mi na závěr dovolte rozloučit se s úsměvem. Nebo „s úsměvem“? Další verze židovského vtipu v podání Marka Lauermanna, kde už nechybí ani moje příjmení, mě nezklamala. A někoho, včetně Vás, určitě pobavila či pobaví. Je vidět, že můj úspěch a důvěra voličů, kdy jsem za minulé volební období od občanů obdržel o 23% preferenčních hlasů víc a za práci při správě kutnohorských hřbitovů přijímám od jejich uživatelů neustálá uznání, panu Lauermannovi hodně leží v žaludku. Ale zbytečně! 

V jedné haličské (sic!) obci žije židovský aktivista Kohn. Nic nebere vážně, ze všeho si dělá drzou legraci a nejvíc pak z představených obce (které občas zesměšňuje).

Jednoho dne, když jeho žena Sára odjede na návštěvu k rodičům, tak si chce zajít na oběd do restaurace. Vejde dovnitř - ale všude je plno. Jediné volné místo je u stolu, kde sedí radní Kraus, po celém kraji vyhlášený vztekloun, který čím méně toho umí, tím víc je ho slyšet (i u Židů platí, že prázdný sud nejvíc duní....) a chce být všude vidět - od obecního časopisu až po Pohřební bratrstvo.

I když se Kohnovi moc nechce, tak vidí, že jiné místo nenajde. A tak neochotně přijde ke Krausovu stolu: "Můžu si přisednout?"

Kraus nasupeně zvedne obočí a s plnou pusou, mastnou od pečínky, na Kohna spustí: "Jak si to jako představujete? Nacpat se mi ke stolu. Zrovna vy. To je jakoby sedělo u jednoho stolu prase s labutí."

A na to Kohn: "No tak já radši letím."

Josef Kraus, radní Města Kutná Hora

Zlata banka
Reklama
Josef Kraus, radní Města Kutná Hora