Architekt ruzyňského letiště Štěch rozmlouval exluzivně se svoboda.info o svém životě
(aktualizováno: 27. června 2012, 22:57)
Čáslav - Inženýr architekt Pavel Štěch se narodil v roce 1942 v Praze, po maturitě na Gymnáziu v Čáslavi vystudoval architekturu. Mezi jeho nejvýznamnější počiny patři spolupráce na projektu ruzyňského letiště nebo budova Policejního prezidia. Je autorem budovy ČSA, která byla v r. 2002 nominována na Stavbu roku.
Pane architekte, podílel jste se na projektu komplexu ruzyňského letiště. Jak na tuto práci vzpomínáte?
„Práce na tomto projektu byla opravdu obtížná, protože šlo rozsahově o velké dílo. Letiště bylo otevřeno v roce 2003, do té doby na něm pracovalo obrovské množství lidi. Jde o stavbu tak rozsáhlou, že je prakticky nemožné, aby se pod ni podepsal jeden, dva architekti. Že šlo o projekt povedeny, o tom svědčí fakt, že v roce 2003 získal oceněni Stavba roku.“
Co je specifické na návrhu budovy tak individuální, jako je letištní hala?
„Letištní haly a nádraží jsou podle mého nejsložitější budovy; mají komplikovaný provoz související s odbavením, administrativní části a podobně. Musím říct, že prostor před pražským letištěm není podle mých představ - příjezdem k letišti je jakási příšerně dlouhá „nudle“, na parkovišti – které je navíc kdesi na opačném konci - můžete zdarma stát čtvrt hodiny. Studiu letišť jsem se věnoval velmi intenzivně. Za nejpovedenější považuji letiště Kansai v japonském Tokiu postavené na umělém ostrově.“
Po maturitě jste se rozhodl vystudovat architekturu. Proč zrovna tento obor? A přemýšlel jste o studiu něčeho jiného?
„Moje rozhodnuti studovat architekturu bylo jednoznačné - hlavně kvůli kresbě, které se věnuji cely život, a které jsem se intenzivně věnoval už za doby svých studii na čáslavském gymnáziu. Původně jsem chtěl jit na UMPRUM, teprve po doporučeni jednoho z profesorů gymnázia jsem se rozhodl pro architekturu.“
Vrátil bych se zpátky k počátku Vašich studii. Jakým způsobem za Vašich dob probíhaly přijímací zkoušky na architekturu?
„Cela zkouška trvala dva dny. Musím připomenout, že v architektuře je kladen více než silný důraz na kresbu: Proto se cely první den odvíjel právě od ni. Museli jsme nakreslit renesanční sochu římského otroka. Odpoledne nějakou kresbu z fantazie – zkoušky jsem dělal před padesáti lety, takže jsem se rozhodl pro jednoduchou vesnickou chalupu, a to s veškerými detaily. Teprve druhy den byl cely věnován matematice a fyzice.“
Krom ruzyňského letiště, vzpomínáte na nějaké významné projekty, jejichž jste autorem, nebo na kterých jste se podílel?
„Ještě za totality (v roce 1980 - pozn. autora) jsem vytvořil projekt Policejního prezidia v Praze. Dále si také velmi cením možnosti vytvořit terminály na Státním letišti v Praze-Ruzyni. Co se tyče samotného letiště, jsem autorem budovy Parkingu C. Za zmínku však stoji zejména budova ČSA - její tvar představuje řez křídlem letadla. Zaoblil jsem fasádu do takového tvaru, že diky odrazu prakticky znásobuje velikost oblohy, můžete ji tak na jedné jediné budově vidět z vicera uhlů.“
V Čáslavi jste studoval na gymnáziu. Jaký je Váš vztah k tomuto regionu, a kterých staveb našeho regionu si nejvíce ceníte z architektonického hlediska?
„V Čáslavi jsem prožíval dětství, takže i přes to, že jsem se narodil v Praze, cítím se víc jako Čáslavák. Koneckonců, dnes bych už v Praze žit nemohl. Oproti minulým dobám se Praha výrazně proměnila. Už jenom se tam nějak dostat autem. Co se týče staveb moderní architektury – povedené jsou podle mne stavby v ulici Husově, mezi gymnáziem a nádražím. Projekt pily (u výjezdu na Chrudim - pozn. autora) se mi taky celkem líbí, i když můj styl by byl pravděpodobně trochu jiný. Myslím, že se architektům této stavby podařilo dokázat, čeho všeho je možné dosáhnout se dřevem. A budovy na náměstí - měl bych k nim výhrady, jako třeba rekonstrukce bývalé prodejny Baťa (dnes vedle KB - pozn. autora) – prodejny Baťa byly odjakživa projevem čistého předválečného konstruktivismu – všechny měly jednotný raz a styl v každém městě. Umístit do jeho střechy vikýře i s květinami mi přijde dost necitlivé. Oproti tomu třeba úprava kašny na náměstí je velmi povedena - došlo k otevřeni celého prostoru náměstí a ohraničeni jeho centrální časti.“
Myslíte si, že je lepší umístit školu do starých, historických prostor, jako například čáslavské gymnázium, anebo je lepši postavit novostavbu, moderní budovu, jako tomu je kupříkladu v Kutné Hoře?
„Moderní stavba má své specifické vymoženosti. Pro mladou generaci je výrazně lepší postavit budovu novou. Do staré budovy se velmi špatně umisťuji některé moderní prvky, jako například aula. Skvěle to je vidět na podle mého názoru velmi povedené stavbě Národní technické knihovny v Dejvicích. Na druhou stranu, na Karláku v Praze je nemocnice vybudována z bývalé jezuitské koleje se Starými klenutými stropy a slouží dodnes.“
Dostal jste se diky své profesi na nějaká zajímavá místa anebo jste se setkal s významnými lidmi?
„Vzpomínám třeba na cestu do Anglie - vynikající architektura v Southamptonu nebo Birminghamu. A co se týče významných osobnosti - velmi si vážím svých profesorů na vysoké škole. Můžu zmínit třeba pana Štursu,Čermáka nebo Kittricha. Rad také vzpomínám na kontakt s pany Edelem a Lavičkou, oba byli žáci významného prvorepublikového architekta Fragnera, který se podílel třeba na rekonstrukci Karolina a Betlemské kaple. Diky nim jsem se dozvěděl o tomto vynikajícím architektovi obrovské množství informací.“
Jakub Svoboda, Matyáš Moravec
Další články z rubriky Osobnosti regionu
- Pavel Prchal říká: "Závodit na kole chci, dokud budu živý a zdravý"...
- „V Americe mi chybí špekáček na Václaváku.“ říká Miloš Forman
- Jan Mičánek - zakladatel společnosti LESS: "Jsem jen obyčejnej hajnej"
- Pilot Martin Šonka létal několik desítek metrů od Sochy Svobody
- Martin Šonka okusil formuli 1 ve vzduchu – akrobatické závody Red Bull Air Race!
Vytisknout tento článek.
Komentáře
Dosud žádné komentáře.
Vložit nový komentář