Domaro
Reklama

„Akce K“ byl název pro likvidaci klášterů v dubnu 1950

15. duben 2021, 07:44

Želiv - „Akce K“, přezdívaná „bartolomějská noc řeholníků“, proběhla v dubnu roku 1950 na celém území bývalého Československa. Přepadení klášterů provedla Státní bezpečnost ve spolupráci se Sborem národní bezpečnosti a Lidových milicí. Cílem byla likvidace církevních řádů a kongregací a oslabení katolické církve jako takové. V srpnu téhož roku proběhla obdobná „Akce Ř“, což byla likvidace řádů ženských.

Komunistický režim potřeboval eliminovat církev, poslední nezávislou instituci a zlikvidovat její morální kredit. První zásah proti mužským řeholním společenstvím se odehrál v noci ze 13. na 14. dubna, druhý v noci z 27. na 28. dubna. Podle údajů České biskupské konference bylo celkově postiženo 247 klášterů mužských a 670 ženských s 2528 řeholníky a 11896 řeholnicemi. O rok později byla spuštěna „Akce Kulak“ namířená proti selskému stavu.

Průběh zásahu, i v té době nezákonného, byl všude stejný. Kláštery byly obklíčeny, vchody obsazeny, nikdo nesměl ven ani dovnitř. Zajištěny byly rovněž všechny zvony, aby bratři nemohli zvonit o pomoc. Řeholníci byli internování do pohraničí a odlehlých oblastí. V Čechách to byl hlavně Želiv, dále Bohosudov, Osek, Hejnice, Broumov, Králíky a Česká Kamenice. Na Slovensku Pezinok, Podolínec, Jasov, Hlohovec, Malacky, Močenok, Pruské a Beňadik. Na Slovensku musela zasáhnout armáda, protože místní lidé si své faráře bránili házením kamení a holemi.

Plán „Návrhu na konečnou reorganizaci řádů“, jak zněl oficiální název likvidační akce, byl koncem klášterů v Československu. Řeholníci byli převezeni do internačních a centralizačních klášterů. Někteří byli přiděleni k Pomocným technickým praporům či do uranových dolů, jiní byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a uvězněni. Zničeny byly životy jednotlivců i celých komunit. Zabaven byl movitý a nemovitý majetek, rozkradeny cennosti. Budovy většinou převzala armáda.

Největším internačním táborem při tomto aktu státního terorismu se stal premonstrátský klášter v Želivě, kde bylo uvězněno 464 řeholníků. Mezi nimi byli například kardinál František Tomášek, arcibiskup Karel Otčenášek a také pozdější profesor na univerzitě v Římě Jiří Maria Veselý. Ten při internaci onemocněl. Jeho vyléčení, kdy mu byl již vykopán hrob, bylo nazváno „Želivský zázrak“. V místním kostele Narození Panny Marie jsou jména všech internovaných zvěčněna na desce cti. K obnovení řádů a kongregací došlo až po roce 1989. „Akce K“ je mementem, varováním, v dnešní postfaktické době, kdy je vše relativizováno, opět aktuálním.

Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=ehO8Q8dmvLohttps://www.youtube.com/watch?v=dK-ZfFuCngI

 

 

Text, foto a videa Vladimír Havlíček

Galerie
Předchozí Následující
AVE_CZ
Reklama
Domaro
Reklama
„Akce K“ byl název pro likvidaci klášterů v dubnu 1950

„Akce K“ byl název pro likvidaci klášterů v dubnu 1950

15. duben 2021

Želiv - „Akce K“, přezdívaná „bartolomějská noc řeholníků“, proběhla v dubnu roku 1950 na celém území bývalého Československa. Přepadení klášterů provedla Státní bezpečnost ve spolupráci se Sborem národní bezpečnosti a Lidových milicí. Cílem byla likvidace církevních řádů a kongregací a oslabení katolické církve jako takové. V srpnu téhož roku proběhla obdobná „Akce Ř“, což byla likvidace řádů ženských.

Komunistický režim potřeboval eliminovat církev, poslední nezávislou instituci a zlikvidovat její morální kredit. První zásah proti mužským řeholním společenstvím se odehrál v noci ze 13. na 14. dubna, druhý v noci z 27. na 28. dubna. Podle údajů České biskupské konference bylo celkově postiženo 247 klášterů mužských a 670 ženských s 2528 řeholníky a 11896 řeholnicemi. O rok později byla spuštěna „Akce Kulak“ namířená proti selskému stavu.

Průběh zásahu, i v té době nezákonného, byl všude stejný. Kláštery byly obklíčeny, vchody obsazeny, nikdo nesměl ven ani dovnitř. Zajištěny byly rovněž všechny zvony, aby bratři nemohli zvonit o pomoc. Řeholníci byli internování do pohraničí a odlehlých oblastí. V Čechách to byl hlavně Želiv, dále Bohosudov, Osek, Hejnice, Broumov, Králíky a Česká Kamenice. Na Slovensku Pezinok, Podolínec, Jasov, Hlohovec, Malacky, Močenok, Pruské a Beňadik. Na Slovensku musela zasáhnout armáda, protože místní lidé si své faráře bránili házením kamení a holemi.

Plán „Návrhu na konečnou reorganizaci řádů“, jak zněl oficiální název likvidační akce, byl koncem klášterů v Československu. Řeholníci byli převezeni do internačních a centralizačních klášterů. Někteří byli přiděleni k Pomocným technickým praporům či do uranových dolů, jiní byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech a uvězněni. Zničeny byly životy jednotlivců i celých komunit. Zabaven byl movitý a nemovitý majetek, rozkradeny cennosti. Budovy většinou převzala armáda.

Největším internačním táborem při tomto aktu státního terorismu se stal premonstrátský klášter v Želivě, kde bylo uvězněno 464 řeholníků. Mezi nimi byli například kardinál František Tomášek, arcibiskup Karel Otčenášek a také pozdější profesor na univerzitě v Římě Jiří Maria Veselý. Ten při internaci onemocněl. Jeho vyléčení, kdy mu byl již vykopán hrob, bylo nazváno „Želivský zázrak“. V místním kostele Narození Panny Marie jsou jména všech internovaných zvěčněna na desce cti. K obnovení řádů a kongregací došlo až po roce 1989. „Akce K“ je mementem, varováním, v dnešní postfaktické době, kdy je vše relativizováno, opět aktuálním.

Videa:
https://www.youtube.com/watch?v=ehO8Q8dmvLohttps://www.youtube.com/watch?v=dK-ZfFuCngI

 

 

Zlata banka
Reklama
Text, foto a videa Vladimír Havlíček

Prohlédnout galerii