Košice - Během února 2021 založila skupina občanů České republiky spolek VRTáci, který si klade za cíl zastavit probíhající překotnou přípravu Vysokorychlostní trati (VRT) v České republice, kterou pod rouškou pandemie zrychleně dokončuje investor Stavby železnic (SŽ).

VRTákům vadí zejména naprostá nelogičnost a neopodstatněnost zvoleného řešení v souvislosti s geografickou, demografickou a ekonomickou realitou České republiky (velikost, hustota osídlení, umístění VRT, financování, rentabilita…).

Dále poukazují na to, že se nikdo ze strany investora nevěnuje dostatečně šetrnosti projektu a dopadům na krajinu, půdu, vodu, životní prostředí i na soukromé vlastnictví jednotlivců. Přestože potřebné výchozí studie nejsou dostupné nebo neexistují, projekt se spustil na plné obrátky.

Nedostatečná je podle VRTáků také komunikace se širší veřejností včetně obcí, při prezentacích se používají často nepodložené nebo účelové argumenty (či se zamlčují úplně) související s prospěšností stavby pro českou společnost a překrucují se ekonomické ukazatele. V neposlední řadě si VRTáci stěžují na arogantní způsob jednání, který vychází z pozice “silnějšího”.

„My nejsme parta kulaků, kteří hájí svůj osobní zájem proti prospěchu společnosti a veřejnému zájmu, jak se s oblibou aktivní občané v ČR vykreslují. Řady z nás se VRT ani přímo nedotkne,“ říká předsedkyně spolku Martina Nováková a dodává: „Naopak, většina z nás je pro moderní rychlá dopravní spojení v kontextu s evropskou dopravou, jen chceme řešení nejšetrnější, dobře připravené, transparentně diskutované a ekonomicky smysluplné, protože výstavbu budou mnoho desítek let platit v řádu stovek miliard občané Česka.“

Spolek se mimo jiné opírá o výsledky veřejně dostupného auditu Evropského účetního dvora z roku 2018, který pro Evropské Vysokorychlostní železnice nedopadl vůbec dobře. Zvláštní zpráva přezkoumala řadu provozů VRT v EU z různých hledisek. Podle auditu je pouze minimum tratí ekonomicky soběstačných, většina nedosahuje plánovaného počtu cestujících (cestující chybí u 9 spojů ze 14), vlaky málokdy dosáhnou projektované rychlosti (v průměru jen 45%), pro pasažéry jsou drahé a nemají předpokládaný vliv na rozvoj regionů.

Náklady, které v ČR dosáhnou podle SŽ 600 miliard Kč, jsou v Evropě, která má oproti České republice se stavbami zkušenosti, překračovány běžně o desítky až stovky procent. Jejich financování i složitá logistika příprav a realizace stavby jsou navíc plně v kompetenci národních států. Evropská Unie se podílí na financování pouze cca 11 %, což je často v naprostém rozporu s představou odpovědných osob a institucí, že vše zaplatí „hodná“ EU. Připočteme–li 25 milionů EUR na nákup jedné soupravy (budou jich třeba desítky), velmi nákladnou údržbu a 30 – ti letou životnost, je vhodné záměr jedné z největšíchinvestičních akcí, která zatíží státní rozpočet na desítky let, minimálně důkladně prověřit a veřejnosti odargumentovat. A to Česká republika dlouhodobě neumí.

Problém je i v tom, že VRT je konkurence schopný s ostatní dopravou pouze ve vzdálenosti od 200–600 Km, což je vzhledem k velikosti naší země zarážející. Stavba plánovaná „na zelené louce“ bude také velmi komplikovaně realizovatelná v hustě osídlené ČR s omezeným množstvím zemědělské půdy a systémem chráněných území. Její „řádné přezkoumání“ a případné přehodnocení tedy není jen v zájmu tisíců osob, kterým VRT změní životy, ale měl by být zájmem celé české veřejnosti. V neposlední řadě je zatím velkou neznámou plánované VRT také hluková zátěž při provozu.

„V České republice se stalo normou, nejen v souvislosti s VRT, že občané, kteří ve výsledku různé investiční projekty platí, jsou vládními institucemi otevřeně považováni za riziko, které je třeba eliminovat, klidně případnou změnou legislativy,“ komentuje Martina Nováková formulace z vládního dokumentu k VRT z roku 2017. „My se jako daňoví poplatníci za riziko nepovažujeme. A pokud jsme otravní a pro řadu lidí obtěžující „vrtáci“, jen proto, že si klademe otázky typu Kde je studie proveditelnosti?, když už se vesele ve zrychlených řízeních navrhují změny v územních plánech a platí geodetické průzkumy, pak je něco špatně.“ doplňuje předsedkyně VRTáků.

Vládní strategický dokument „Program rozvoje rychlých železničních spojení“, na který se Nováková odkazuje, přináší celou řadu nepříliš podložených argumentů, které se „hodí zrovna do krámu“. Například argument o ekologické šetrnosti železniční dopravy v zemi, která je známá obstrukcemi a liknavým přístupem ke snižování emisí, kde elektřinu vyrábí stále tepelné elektrárny, vyvolává minimálně rozpaky.

Zajímavé je, že někteří odborníci u nás i v Evropě včetně prestižních ekonomických médií, informují o nesmyslnosti těchto megalomanských projektů již víc jak deset let. V roce 2011 nazval britský Economist tento projekt „Velkou vlakovou loupeží“, kterou získávají profit pouze bohaté regiony a jednotlivci na úkor chudých a upozornil, že stavba VRT je často pouze neuváženým politikařením bez skutečných výsledků. Economist vyzval dokonce Británii, aby svůj projekt vysokorychlostní trati zavrhla, dokud je čas. Ostatním zemím doporučil, aby své plány přehodnotily. Dobrá infrastruktura vydrží dlouho, avšak špatná „může vykolejit jak veřejné finance, tak ambice dalšího rozvoje země“ uzavírá týdeník.

V souvislosti se současnou pandemickou krizí, rekordním schodkem státního rozpočtu a schopností České republiky realizovat i jednodušší části moderní infrastruktury, se jeví snaha VRTáků o přezkoumání VRT včetně zhodnocení alternativních variant, jako rozumný krok. Vypadá to však, že byznysové zájmy v ČR kola VRT již nebezpečně roztočila.

ZDROJE:
https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/cs/
https://www.vyskytnanadjihlavou.cz/co-se-u-nas-prave-deje/informace-k-vystavbe-vysokorychlostnitrati-vrt-pres-nase-uzemi-26712
https://www.vyskytnanadjihlavou.cz/file.php?nid=687&oid=5035378
https://www.mdcr.cz/Dokumenty/Strategie/Vysokorychlostni-trate
www.vrtaci.cz
www.stopvrt.cz